KOMENTÁŘ - Prohrál poslední čtyři zápasy. Nezískal jediný bod. Tak nabídl rezignaci. Že ji vedení Baníku striktně odmítlo, je věc jiná. Ostravský kouč Miroslav Koubek ovšem ukázal, že je sebekritický a umí za špatné výsledky nést zodpovědnost. Na rozdíl od pánů Jozefa Chovance a Karla Jarolíma, kteří se své židle sami nepustí.
„Je to mou profesní povinností. Prohráli jsme čtvrtý ligový zápas v řadě a jako trenér za to cítím svou spoluzodpovědnost,“ zdůvodnil podání rezignace Miroslav Koubek.
Udělal rozhodnutí, kterému fanoušci ve stoje tleskají. Přiznává, kde a jakou chybu udělal. Nebojí se vložit hlavu do oprátky. Pracuje namísto zbytečných slov.
Tohle „Pražáci“ neumějí.
Když se na rezignaci zeptáte Jozefa Chovance, vrhne na vás nepřátelský pohled. „No comment,“ odpoví jen. „Mám týmu stále co dát,“ přesvědčuje.
Ve Spartě a Slavii mohou za špatné výsledky slabí hráči, zranění a v případě letenského klubu i fotbalový svaz, který neumožnil přeložit ligový zápas v průběhu předkol Ligy mistrů.
Ale že chybovali při sestavování kádru, to nepřiznají – na rozdíl od Koubka.
„O jednom až dvou hráčích, kteří k nám přišli, respektive které jsme měli vyhlédnuté, jsem měl trochu jiné představy,“ prozradil.
Svým šéfům proto řekl, že se současným kádrem nemůže hrát o špičku tabulky. Že potřebuje čas na sestavení nového týmu, ale pochopí, pokud ho nedostane.
A Chovanec? Jen samé fráze. Přestupová politika je podle něj vynikající, bez jediné chybičky. Poslední přehmat (Štěpán Vachoušek) komentuje slovy: „Ten vám ještě ukáže.“ Dosud neukázal nic.
Co Jarolím? V posledních třech zápasech ztrácí vedení. Jeho hráči se uspokojují s jednogólovým náskokem, a pak vzadu chybují. Místo boje o titul zase hrají ve středu tabulky…
Dva nejslavnější české kluby změnu potřebují, ale Jarolím s Chovancem ji sami neučiní. Proč?
V případě výpovědi z jejich strany by neměli nárok na odstupné. To by se přitom mohlo vyšplhat do závratných výšin, tak proč toho nevyužít!?
Z tohoto pohledu je logické, že zastávají názor: radši se nechat vyhodit s kufrem peněz, než odejít důstojně, ale zadarmo.