To je konec Baníku, psal střelec Baroš domů. Pak bylo vše jinak
Útočník Milan Baroš fotbalový Baník miluje. Proto nemohl chybět na jednání zastupitelstva Ostravy, kde jeho členové hlasovali o odprodeji Bazalů městu. Když se na tabuli objevil výsledek, že město klubu nepomůže, zklamaný vyrazil jako blesk ven. Baník byl pro něj mrtvý. Baroš netušil, že se za 15 minut bude hlasovat ještě jednou, výsledek bude opačný. Klub se tak dočká pomoci.
Když ale z radnice mizel, myslel si, že to je pro Baník konečná. „Cítil jsem obrovské zklamání. Já jsem totiž pořád věřil. I když ty informace o tom, jak to asi dopadne, nebyly v posledních dnech před hlasováním úplně pozitivní, doufal jsem, že se něco změní,“ vysvětloval bývalý reprezentační útočník.
„Když jsem pak na té tabuli viděl, že to neprošlo jenom o jeden jediný hlas, tak jsem se raději sebral a šel jsem rychle pryč,“ dodal a objasnil, proč tak rychle odešel.
„Jsem v těchto věcech takový trošku emotivní a všude kolem bylo hodně novinářů. Tak jsem raději šel pryč. Možná bych řekl něco, co by se nehodilo. A to jsem nechtěl.“
Zklamaný vystřelil z radnice. O chvíli později se ale telefonicky dozvěděl, že se hlasovalo znovu a tentokrát vše dopadlo dobře pro fotbalový klub.
„Asi za patnáct minut mi volal známý, který tam ještě zůstal, že se hlasovalo znovu a že to prošlo. Řeknu vám, že jsem si v tu chvíli myslel, že si ze mě dělá srandu. A mně do smíchu moc nebylo. Ale naštěstí se ukázalo, že to byla pravda. V té chvíli se mi ulevilo,“ přiznal kanonýr.
Sám už klubu z Bazalů pomohl finančně. Daroval Baníku milion korun, plat dává baníkovské mládeži a navrch jí ještě přidal statisícovou sumu. Kdyby pomoc od města neklapla, nejspíš by tahle pomoc vyšla do ztracena.
„Já Baníku nedával peníze s nějakým cílem do budoucna, abych pak litoval, že to bylo zbytečné. Já je Baníku dal, protože jsem vždy v dané chvíli cítil, že mohou pomoci. Vůbec jsem ve chvíli, kdy první hlasování dopadlo špatně, na ty peníze nepomyslel. O ty vůbec nešlo,“ vykládal bývalý reprezentant.
„Šlo o těch devadesát let, po které se tady ten klub budoval, o tu historii, kterou má za sebou, o lidi, kteří v tom klubu za celou tu spoustu let pracovali, a o to, co Baník pro Ostravu znamená. Bral jsem to tak, že najednou skončilo něco, co skončit nemělo,“ řekl Baroš.
Po prvním hlasování také popsal zprávu svému otci. „Konec Baníku“. Za chvíli ale bylo vše jinak. „Za patnáct minut jsem mu psal druhou esemesku. Že to prošlo,“ ulevilo se útočníkovi.
Po prvním hlasování se Barošovi honily hlavou myšlenky, jak asi bude vypadat zbytek sezony.
„Bylo by to určitě demotivující, to si nenalhávejme. Museli bychom to ale dohrát se ctí. Možná by se stalo, že by i fanoušci přišli v hojném počtu s vědomím, že jsou to poslední zápasy Baníku, a chtěli by se rozloučit. Bylo by těžké najít motivaci k tréninku i k zápasu, ale naštěstí takhle přemýšlet nemusíme,“ přiznal úlevu.
Rozhovor s Milanem Barošem čtěte v úterním deníku Sport.
