Když trenéři kouří
Nervózně sledoval zápas a pozorně zkoumal hru svých svěřenců. Pak vytáhl z kapsy krabičku a zapálil si cigaretu.
Trenér Německa Joachim Löw potřeboval během čtvrtfi nálového duelu s Portugalskem (3:2) pár šluků...
Ale nikoho tím neurazil, kvůli trestu utkání strávil ve VIP prostorech. A že vás překvapuje, že si kouč zápalil? Proč? Mezi fotbalovým trenéry není jediný, kouří i Löwův dnešní protějšek ve fi nále EURO – Luis Aragonés. Ale už ne na lavičce.
I když není to tak dávno, co to bylo běžné. Známý tím byl i Karel Brückner. „Dám si jednu cigaretu před zápasem, jednu, než začne druhý poločas. A potom vždycky, když vstřelíme gól,“ říkal v době, kdy vedl Olomouc. Jenže pak ze dne na den kvůli zdraví přestal. A kuřáky začal nenávidět. „Sepisuju petice proti kouření,“ smál se.
Občas si na lavičce zapálil i jeho předchůdce u reprezentace, Jozef Chovanec. „Nebyl jsem velký kuřák, ale občas jsem si dal. Pamatuju si třeba zápas v Liberci v roce 96, když už jsme měli jistý titul,“ vzpomíná. A třeba legendární Václav Ježek dokázal »vypálit« dvacet kousků denně!
Tehdy ale nešlo o nic zvláštního, mnoho koučů kouřilo na lavičce, například Cesar Luis Menotti, jenž dovedl v roce 1978 Argentinu k titulu mistrů světa. Cigaretky si v šedesátých a sedmdesátých době dopřávali běžně i fotbalisté. I hvězdy jako Bobby Charlton, Socrates nebo Johan Cruijff.
„Když se kouří s mírou, tak to jde,“ zastává se cigaret jejich další milovník, španělský kouč Javier Clemente. Před sezonou 2004/05 evropská fotbalová federace UEFA navrhla zákaz kouření v prostoru kolem lavičky. Rozhodla se tak vyjít do boje třeba proti Marcellu Lippimu (tehdy Juventus) a Hectoru Cuperovi (tehdy Inter Milán).
Ale světová federace FIFA podobný »zákon « nemá. Proto musela před mistrovstvím světa v roce 2006 poprosit mexického kouče Ricarda Lavolpeho, aby v průběhu zápasů světa na lavičce nekouřil. A se stejnou žádostí přišla za ostatními trenéry...
