Jankto o krásné trefě i sílící pozici: Největší soupeř bude Kosovo
Parádním volejem nahlodal odpor Černohorců. Po centru Pavla Kadeřábka se Jakub Jankto skvěle opřel do míče a otevřel skóre kvalifikačního duelu s balkánským soupeřem. „Pamatuji, že jsem dal jeden z půlky, to bylo ještě v Serii B. Tahle branka je ale reprezentační, takže je důležitější,“ usmíval se Jankto. Češi nakonec vyhráli 3:0 a záložník italské Sampdorie byl na hřišti stejně jako proti Bulharsku výrazný.
Věděl jste hned, že budete střílet při svém gólovém pokusu?
„Věděl. Dívali jsme se na video a viděli jsme, že Černohorci poté, když odvrátí míč po standardní situaci, chodí hodně nahoru. Věděl jsem, že to tam Pavel (Kadeřábek) takhle kopne. To, že jsem to takhle trefil, už je trochu náhoda.“
Asi to je jeden z vašich nejhezčích gólů v kariéře, že?
„Určitě. Pamatuji, že jsem dal jeden z půlky, to bylo ještě v Serii B. Tahle branka je ale reprezentační, takže je důležitější.“
Byl to herně váš nejlepší výkon v reprezentaci?
„Nemyslím si, že herně to bylo úplně nejlepší. Gól se počítá, ale nejdůležitější jsou tři body.“
Navíc jste i přihrál Patriku Schickovi před druhým gólem. Cvičíte tyhle akce?
„Někdy dáte tři čtyři takové přihrávky a není z toho nic. Teď z toho padly dva góly. Někdy je to i o náhodě, ale přesně takovouhle kombinaci jsme trénovali. Hledáme si prostor mezi středními záložníky, otočíme se a hledáme hned útočníka. Bylo to nacvičené.“
Zesílila vaše pozice v týmu po tomto srazu?
„Stoprocentně. Každý hráč se snaží udělat to nejlepší pro tým. I hráči, co třeba nehráli, vytvořili skvělou atmosféru, podporovali jsme se navzájem. I to pomohlo k tomu, že jsme dvakrát vyhráli.“
Čím to, že vám tenhle sraz tak sednul?
„Vždycky je volba na trenérovi, já se vždy snažím na hřišti nechat to nejlepší. V Sampdorii jsem v závěru sezony hrál dva celé zápasy a taky poločas, jen poslední utkání jsem vynechal, protože se mi narodilo mimčo a celý týden jsem netrénoval. Ve finálové fázi sezony jsem ale hrál hodně a na hřišti jsem se cítil dobře.“
Pro vítězství jste si došli docela suverénně, že?
„Ale oni bránili docela dobře, ačkoliv se to možná nezdálo. Bylo těžké tam najít skuliny. Po prvním gólu jsme se uklidnili, oni měli snad jeden přímý volný kop. Brzy po přestávce jsme přidali druhý gól, tím jsme to prakticky rozhodli. Černohorci neměli moc šancí, v obranné fázi jsme pracovali hodně dobře.“
Hodně důležitý byl opět Patrik Schick. Potvrdila se znovu jeho důležitost?
„Pomohl nám obrovským dílem, ale není to jen o něm. Šance mu musíme připravit jako třeba Marek Suchý proti Bulharsku. Není to jen jeho zásluha, ale celého týmu.“
Jak moc je pro důležitý způsob, jakým jste dvakrát vyhráli? Obě utkání jste měli víceméně pod kontrolou.
„Chtěli jsme takhle hrát. Věděli jsme, že domácí zápasy musíme bezpodmínečně zvládnout, aby se nestalo to co v minulé kvalifikaci, kdy jsme doma remizovali se Severním Irskem a Ázerbájdžánem a pak se to muselo honit doma s Německem a v Severním Irsku. Teď jsme tyhle dva zápasy zvládli, ale ještě nás čekají další klíčová utkání.“
Kosovo vyhrálo v Bulharsku, zatím se jeví jako největší soupeř v boji o druhé místo ve skupině.
„Paradoxně jo, ale oni měli výsledky už v předchozí kvalifikaci, třeba s Chorvaty prohráli o gól. Je to možná nepodceňovanější soupeř. S nimi to budou nesmírně těžké zápasy, hlavně u nich, kde diváci vytvoří pekelnou atmosféru.“
A jak se vám zamlouvala atmosféra v Olomouci?
„Musíme fanouškům poděkovat, byli neskuteční. I když jsem Pražák, musím říct, že na Moravě je vždycky o něco lepší atmosféra. Fandil nám celý stadion, bylo to opravdu skvělé.“
