Šilhavý: Největší výhra mé kariéry. Důležité ale zůstává porazit Kosovo
Poprvé od října 1975 dokázali porazit kolébku fotbalu. Když se to tehdejšímu Československu podařilo naposledy, nikdo ze současných hráčů nebyl na světě. Reprezentanti České republiky v domácím prostředí oplatili v kvalifikaci o postup na EURO 2020 Anglii porážku z Wembley a před zraky téměř 19 tisíc fanoušků zvítězili v Edenu 2:1. Svým výkonem nadmíru potěšili trenéra Jaroslava Šilhavého, kterému vyšlo brilantně i střídání, když žolík a debutant v národním týmu Zdeněk Ondrášek vstřelil vítězný gól na 2:1.
Prožíváte nešťastnější večer v trenérském životě?
„Mám obrovskou radost, to nebudu popírat. Samozřejmě díky hráčům, kteří zaslouží absolutorium. Předvedli skvělý týmový výkon na hraně možností. Patří jim dík a jsem rád, že se nám povedlo vyhrát. Časem si asi uvědomíme, že v historických tabulkách bude někde napsáno, že jsme po x letech porazili Anglii, navíc v této době, kdy hraje dobře a má silný tým.“
Když se podařilo porazit Anglii, následovalo vždy něco velkého...
„Bral bych to určitě i teď.“
Co se vám promítlo v hlavě po gólu z penalty a co po vítězném gólu?
„Zažili jsme to už proti Bulharsku, kdy jsme také brzy inkasovali. Bylo to podobné. Kluci ale ukázali obrovský charakter, že dokázali rychle srovnat. Pak i v závěru, kdy jsme zápas zlomili na svou stranu.“
Byl to výkon, který se přiblížil tomu, jak byste si hru představoval? A jak velký krok je to směrem na EURO 2020?
„Předvedli jsme skvělý výkon. Nebyl to žádný zanďour, hráli jsme aktivně a tým, jakým Anglie je, jsme dostali do úzkých. V první půli, kromě penalty, se nedostali do hry. Asi to po zápase, který jsme hráli v Londýně, nečekali. V druhé půli, kdy jsme se dostali pod tlak, ukázali hráči touhu vyhrát před domácím publikem. Jsem rád i za ně. Je to velký krok k postupu, ale musíme zvládnout zápas s Kosovem. To je ten poslední krůček.“
Může být toto vítězství přelomem v pohledu veřejnosti na národní tým? Ceníte si ještě více než výhry způsob, jakým jste k vítězství došli?
„Věděli jsme, že nás čeká velký zápas, svátek. Chtěli jsme všichni odevzdat to nejlepší, co v nás je. Naše úsilí přineslo tři body, což je pro nás velký bonus. Ty tři body nám přinesl způsob hry. Ne vždy se to podaří, ale tentokrát byl způsob zvolen správně a povedlo se to. Když hraje nároďák, tak mu všichni fandí a věřím, že diváky nezklameme a kvalifikaci zvládneme a postoupíme.“
Rozmýšlel jste se nad nasazením Ondráška, nebo Krmenčíka?
„Samozřejmě jsme se rozmýšleli. Ondrášek je tu jako nováček. V USA dával nějaké góly. Krmenčík se v Plzni dostává do formy, takže jsme se určitě rozhodovali. Volba padla na Ondráška. Vždy to tak je, že když dá střídající hráč gól, je to šťastná ruka. Schick byl unavený, proto šel na hřiště Ondrášek.“
Hrálo při rozhodování i to, že jste ho znal z dřívějšího působení v Budějovicích?
„Je pravda, že ho znám. Když přijel na sraz, tak se na tréninku jevil velmi dobře. Padalo mu to tam a byl hodně pozitivní. To vše rozhodlo pro to, že jsme ho dali do hry jako prvního.“
Je to pro vás doposud největší vítězství?
„Určitě ano.“
Co jste říkal na hru defenzivní čtyřky, zejména pak na Coufala s Bořilem?
„Na začátku už jsem chválil celé mužstvo. Obraná čtyřka byla také skvělá. Slavisté hrají těžké zápasy, daří se jim, mají sebevědomí. Oba mají vítězný naturel, což hraje pro ně. I stopeři se s tím popasovali velmi dobře. Nesmíme zapomenout ani na Vácu (Tomáše Vaclíka), který nás tam několikrát zachránil. Věřím, že v tomto trendu budeme nadále pokračovat.“
