Vstřelil svůj první reprezentační gól. V úchvatném zápase s Anglií nastartoval českou reprezentaci k výtečnému výkonu vyšperkovanému téměř zázračným triumfem 2:1. Přesto Jakub Brabec nelétal v oblacích. V klidu, bez emocí hodnotil duel. „V euforii nejsem. Bude totiž strašně důležité, abychom na tenhle výkon navázali. Už v pondělí proti Severním Irům a pak během listopadového srazu,“ pravil zadák Plzně.
Když na vlastní polovině obral o míč Haryho Kanea a vydal se podpořit útok, Eden řičel slastí. Jakub Brabec odehrál, bez ohledu na vstřelenou branku, dost možná nejlepší utkání v reprezentačním dresu.
Co se ve vás odehrává po takovém zápase?
„Výsledek je krásný, můj gól ale moc ne. (usměje se) Každopádně jsem za něj moc štastnej. Navíc byl hrozně důležitý. Někdo (Čelůstka) prodloužil míč na zadní tyč, byl jsem tam sám, ani nebylo těžké to proměnit, byť jsem střílel kolenem. Navíc se nám tím povedlo vrátit zpátky od utkání. Pak jsme na to navázali i výkonem. Především v první půli se nám dařilo, byli jsme Anglii soupeřem.
Po vstřelené brance jste se řítil za Ladislavem Krejčím. Šlo o momentální nápad?
„Ne, byli jsme domluvení. Sice je to takové sci-fi říct si před zápasem, že dám Anglii gól, ale Krejda mi říkal, že pokud se mi to povede, mám běžet za ním. To také bylo jediné, co mě napadlo. Hledat v té euforii někde v hledišti rodinu, by bylo složité.“
Byl to váš první reprezentační gól. Nicméně, jde i o nejdůležitější trefu v životě?
„Nevím, to uvidíme až v listopadu. Pokud by šlo o branku, která nám pomohla na Euro, tak možná jo.“

Kdy jste si řekli, že se s Anglií dá hrát?
„Už před zápasem jsme si to říkali. (směje se) Ale víte co, jdete na Anglii, víte, o kolik je dražší, o kolik je lepší, což potvrzovala celý zápas při práci s míčem a v celkovém pojetí. Celé utkání jsme měli strach, aby to neotočili. Zároveň jsme nechtěli hrát zanďoura, na vápně čekat, co se stane a nakonec prohrát v devadesáté minutě gólem na 1:0. Z toho by nikdo neměl radost. To bychom radši prohráli, ale s vědomím, že jsme se pokusili hrát fotbal. Fanoušky jsme pobavili nejen hrou, ale i výsledkem, za což jsem hrozně rád. Ale v euforii nejsem. Bude strašně důležité, abychom na tenhle výkon navázali. Už v pondělí proti Severním Irům a pak i během listopadového srazu. “
Může být tenhle zápas zlomem v pohledu široké veřejnosti na národní tým?
„Jeden zápas to určitě neudělá. Ani se na to takhle koukat nechci. Můžeme si říct za dva roky. Na druhou stranu jsem měl dobrý pocit i ze začátku kvalifikace. Jasně, nepovedlo se nám Kosovo. Od lidí i z médií přišla obrovská panika. Nevím, jestli byla zrovna na místě, ale zvládli jsme pod tlakem těžké utkání v Černé Hoře. A to taky pomohlo, na Anglii se šlo nám uvolněněji.“
Co jste v kabině říkali Zdeňkovi Ondráškovi? Chápe, co se stalo?
„Už není úplně mladej kluk, přesto si prožívá svůj sen. Jsem hrozně šťastný i za něj. Po hřišti lítá, má roztrhnutý ret, je to takovej blázen. I proto tam šel.“

