Polsko proti Santosovi: Ani jeden dobrý zápas, v řešení je náhrada
Zápas, který dal kvalifikační skupině E zápletku, za kterou by se nemuselo stydět moc scénáristů. Albánští fanoušci přichystali na stadionu v Tiraně pořádné peklo a favorizovaní Poláci v něm shořeli jak papír. Naši severní sousedé tak mají po prohře 0:2 v plánu to samé, co už udělali Němci a o čem se v Česku jen polohlasem mluví – rozloučení se s trenérem. Fernando Santos se totiž před bídnými výsledky už nemůže schovávat za své slavné jméno.
Měli být favority skupiny, ale po pěti zápasech mají méně bodů než Česko, Albánie a dokonce i Moldavsko. Čtvrtá po sobě jdoucí účast na evropském šampionátu tak mizí Polákům mezi prsty a média bijí na poplach.
Osmašedesátiletý Fernando Santos přitom na první pohled vypadal jako někdo, komu by se tým pod rukama rozpadat neměl. Hvězdný portugalský nároďák vedl na dvou mistrovstvích světa a dovedl jej k triumfu na Euru i v Lize národů. Předchozí úspěchy ale zaznamenal až na přelomu tisíciletí a na místě je tak otázka, jestli už nejsou jeho praktiky trochu zastaralé.
„Od Fernanda Santose jsme čekali víc, ale nedostali jsme ani minimum. Žádné výsledky, žádné nasazení, žádní noví hráči v kádru, ani jeden dobrý zápas, ani deset slušných akcí. Nemá smysl, aby Portugalec strávil u týmu o den déle,“ bouří polský novinář Dawid Szymczak.
Posuďte sami: nevydařená premiéra v Edenu (1:3), upachtěné výhry s Albánií (1:0) a Faerskými ostrovy (2:0) a následně propadák v Kišiněvě (2:3). Nový kouč přepsal historii: Polsko nikdy nepadlo s týmem na nižší příčce žebříčku FIFA než právě se 171. Moldavskem.
Kritici vyčítají Santosovi podobné věci, které u nás zaznívají i směrem k české lavičce. Nezajímavé nominace, ignorování ve formě hrajících fotbalistů z domácí ligy a neschopnost přiznat vlastní chybu. Nejdražší trenér v polské historii navíc nepřesvědčil ani řečí těla, posledních deset minut v Albánii strávil s rukama v kapsách, svěšenou hlavou a nepřítomným pohledem.
„Chcete říct, že najednou nevím, jak na to?“ pousmál se prošedivělý Portugalec do televizních kamer, když padla otázka na výkony národního týmu. Je to právě tento cynický a povýšený přístup, který se našim sousedům tak příčí. Ano, Santos je velké jméno, ale za své úspěchy s jinými týmy se zkrátka už nemůže schovávat. „Rozhodně nehodlám odstoupit, to je otázka na předsedu svazu,“ procedil mezi zuby po prohře s Albánií.
A prezident svazu Cezary Kulesza už podle informací polských médií situaci aktivně řeší. O konci Santose je údajně prakticky rozhodnuto, nicméně schůzka zatím naplánována není, jelikož jeden z trenérových asistentů odjel prozíravě na týdenní dovolenou.
Setkání s potenciální náhradou ale podle všeho proběhla už před utkáním v Tiraně. Novou nadějí národního týmu by mohl být českým fanouškům dobře známý Marek Papszun. Kouč Rakowa ztělesňuje Santosův opak – je o dvacet let mladší, energický, progresivně smýšlející, s dobrým vhledem do polských soutěží a rozhodně ne povýšený. Zájem o něj byl už na začátku roku, charismatický trenér ale nechtěl Čenstochovou opustit před tím, než s ní vybojuje ligový titul. To se mu povedlo a cesta k národnímu týmu může být volná. Tak že by už v říjnu proti Česku?
Co řekli o Fernandu Santosovi?
„U práce trenéra národního týmu je nejdůležitější komunikace. Bývalý trenér Sousa znal sedm jazyků. Santos s hráči nemluví, to je jeho styl práce. Dialog, domluva, porozumění – tyto věci se počítají nejvíc. Ale v tomto týmu mě znepokojují.“
Zbigniew Boniek, bývalý reprezentační útočník a bývalý předseda Polského fotbalového svazu
„Národní tým potřebuje lídra a Santos je na to moc velký kliďas. Když se na něj při zápase podívám, zdá se, že na lavičce usíná. A hráči na hřišti pak usínají s ním. Potřebujeme charisma.“
Jacek Bak, bývalý reprezentační obránce
„Při pohledu na něj vidím konzervativního člověka spokojeného se sebou samým. Není v něm energie, která by se dala přenést na tým. Není už čas na chyby nebo spoléhání se na Lewandowského.“
Jerzy Dudek, bývalý reprezentační brankář
„Santos není největším problémem polské reprezentace, ale není ani řešením žádného z problémů. Náš tým nepotřebuje drobnou rekonstrukci, ale velkou přestavbu plnou práce, bolesti, potu a slz. A to nemůže dělat trenér, který vypadá, jakoby ho fotbal nebavil.“
Dawid Szymczak, redaktor Sport.pl
„Problém se prohlubuje a bez adekvátní reakce mohou přijít fatální následky. I když na trávníku běhají hráči, nezlehčujme roli trenéra - vybírá tým podle svých znalostí a je zodpovědný za jeho celé fungování. Asi nepatřím k menšině, když si myslím, že polský národní tým by měl vést Polák.“
Andrej Szarmach, bývalý reprezentační útočník
