Dovolenkový sraz: kdo zaujal, co drhlo? Osa týmu šlape, chybí dovednosti
PŘÍMO Z MÁLAGY | Čtyři zápasy, čtyři body. Reálná šance na udržení se v elitní úrovni Ligy národů, což je jeden z úkolů, který má splnit po podpisu nové smlouvy trenér Jaroslav Šilhavý. Fotbalová reprezentace ve čtyřech červnových duelech, při tom dovolenkovém srazu, jak ho překřtil kapitán Tomáš Souček, v lecčems zaujala, potvrdila však i své neřesti. Co ukázal poslední sraz sezony, duely se Švýcarskem, Španělskem a Portugalskem?
Osa šlape
Brankář Tomáš Vaclík, šéf obranné trojice Jakub Brabec, pravý halfbek Vladimír Coufal, střeďáci Tomáš Souček s Michalem Sadílkem, hrot Jan Kuchta. Toť nosní hráči červnové reprezentační anabáze. Všichni zahráli velmi dobře, navíc tři z nich (Souček, Coufal, Brabec) vydrželi kompletní porci minut. Během jedenácti dnů byli na place celých šest hodin. „Musím znovu zdůraznit pochvalu pro osu týmu. Nikdo nefňukal, že by chtěl střídat, že by nechtěl hrát. Mužstvo je vedené dobrými charaktery, proto má sílu,“ ocenil kouč Jaroslav Šilhavý.
Změna systému
Už v baráži o mistrovství světa se Švédskem vystoupil Šilhavý z komfortní zóny, jíž se držel. Změnil systém, vsadil na tři obránce (rozuměj stopery), plus pětičlennou zálohu. V Lize národů ještě přidal, středovou formaci zúžil na čtyři muže, do útoku poslal trojici. V novém střihu se rozjel zadák Brabec, všechny zápasy zvládl skvěle. Ano, v Málaze ho vykoupal superhrdina Gavi, ale to se stane ještě asi milionu obránců. Zaskvěl se i Kuchta, pitbulovi v útoku svědčí neustálé napadání, z nějž vznikají brejky. Byl to dobrý tah.
Nové tváře
Epizodně se ukázal Adam Vlkanova, více šancí dostal Václav Jurečka. Zpět je Václav Černý, potenciál byl vidět u Jaroslava Zeleného i Václava Jemelky. Reprezentace vyslala do boje hráče, kteří s ní neměli buď žádné, nebo jen minimální zkušenosti. Většina z nich obstála, což je dobrá zpráva. „Se Španěly byly znát dovednosti, rychlost technik, jsou to velcí hráči. Ale my jsme to zvládli, dokázali jsme jim vzdorovat, i když jsme přijeli s takovým týmem. To je český charakter,“ podotkl trenér.
Zeď vzadu
Tomáš Vaclík byl v prvních dvou utkáních, především se Švýcarskem, brilantní. V Portugalsku zaválel Jindřich Staněk. „Měl hodně těžkých zákroků,“ velebil gólmana Viktorie Plzeň Šilhavý. V Málaze šel mezi tyče Aleš Mandous, ani on nezklamal. Góly byly prakticky nechytatelné. Brankářská trojice demonstrovala sílu i rozložení rolí. Vaclík je jednička. „Je jako zeď,“ ocenil kapitán Tomáš Souček. Za ním jsou nachystáni velmi dobří „náhradníci“. A to ještě chyběl už zase bundesligový Jiří Pavlenka.
Jak dál?
Představa je zřejmá. Česko se hodlá udržet v elitní úrovni Ligy národů. To značí, že musí pod sebe dostat jednoho z trojice Portugalsko, Španělsko, Švýcarsko. Po čtyřech kolech je jisté, že půjde o střet se Švýcary. „Myslím, že se skupina vyvíjí podle očekávání. Španělé a Portugalci jsou favorité,“ okomentoval Šilhavý tabulku. Češi byli po dvou pražských duelech (výhra nad Švýcary, remíza se Španěly) v komfortní situaci, tu však narušilo švýcarské vítězství nad Portugalci, kteří dali volno Cristianu Ronaldovi. Proto se bude rozhodovat v září, Češi přivítají Portugalsko, poté jedou do Švýcarska. „Pokusíme se v září připravit na Portugalsko tak, abychom ho zaskočili. Můžeme udělat body s nimi, nebo si to rozdáme se Švýcary o udržení v elitní skupině,“ vyhlásil trenér.
Deficit dovedností
Rozdíl je pořád znatelný. Technicky, sebevědomím jsou soupeři jako Španělsko a Portugalsko jinde. Češi jim vzdorují obětavostí, taktikou. „Za mě jsme odehráli ještě lepší zápas než doma, kde jsme s nimi remizovali. Vlítli jsme na ně od první minuty. Jsou to Španělé, proto drželi balon, ale my jsme si vytvořili příležitosti. Bylo to o produktivitě,“ říkal po prohře v Málaze kapitán Souček. Trefil to, ale právě schopnost vstřelit branku ukazuje diferenci. Kouč Josef Csaplár vždycky říkal, že na půlce umí hrát fotbal každý, ti nejlepší jsou vidět ve vápně. Sedí to, Češi se potřebují zlepšit. Nadějí je návrat génia Patrika Schicka.
