Češi jsou velmi nevěrní fanoušci

Říká se, že každý národ má takovou vládu, jako si zaslouží. Přeneseno do fotbalu, každý fanoušek má národní tým, jaký mu patří. I proto je český neúspěch v kvalifikaci o MS 2010 spravedlivý.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Jestli totiž českým reprezentantům chyběl ve většině zápasů 3. skupiny hlad po úspěchu, pak o divácích platí totéž!
Vypadají jako ti fotbaloví nadšenci z nedávného televizního spotu Ligy mistrů, která vybízela k aktivnímu pohybu. V reklamě sedí různí fanoušci hluboko zaboření do svých křesel a gaučů a snaží se hrát fotbal.
O kom je řeč? O českých fanoušcích! Rádi o sobě říkáme, že jsme národ sportovních fanoušků. Prý co Čech, to fotbalový trenér. Jenže statistiky z poslední kvalifikace hovoří jinak. Češi jsou pohodlní a hlavně nevěrní. Jakmile reprezentace ztrácí svou krásu, otočí k ní záda.

Švédové museli před závěrečným duelem spoléhat rovněž na zázrak - ztrátu Portugalska s Maltou - aby se dostali do baráže. Přesto na jejich rozlučku proti Albánii přišlo přes 25 tisíc diváků.
„Český fanoušek se asi namlsal tím, že ze všech předchozích kvalifikací jsme postoupili. Realita se ukáže, když se tolik nedaří. Myslím, že v této kvalifikaci jsme moc velkou podporu neměli," prohlásil Marek Jankulovski. I když za neúspěch nesou vinu hráči a ne diváci, jeho slova sedí.
Trojnásobní Dáni
Čísla jsou smutným důkazem a žádné výmluvy u nich neobstojí. Nedělní Sport porovnal návštěvnost domácích utkání v tomto kvalifikačním cyklu s jinými evropskými zeměmi.
Nikoliv s giganty s nejvyšším počtem obyvatel, do přehledu jsme zahrnuli státy, které jsou v posledních letech zhruba na stejné úrovni jako Česko a navíc mají i podobný (nebo i menší) počet obyvatel. Jak Dánsko, Švédsko či Portugalsko mají obvykle za úkol postoupit, takže o nějaké euforii nemůže být ani řeč.
Ta naopak zavládla v průběhu kvalifikace na Slovensku, jež také v tabulce nechybí. A do přehledu jsme pro srovnání zařadili i Belgii, která zůstala hluboko za očekáváním.
Výsledek je z pohledu českých fanoušků alarmující. Průměrná návštěva na pěti domácích duelech MS kvalifikace 2010 sotva přelezla dvanáctitisícovou hranici a to je suverénně nejméně! Navíc je tohle číslo téměř trojnásobně nižší, než dosáhlo Dánsko - země s pěti a půl miliony obyvatel!
A další smutný fakt. Nejvyšší návštěva na Baroše a spol. přišla v Teplicích proti Slovinsku (15 220).
S výjimkou Slovenska (dva duely okolo šesti tisíc) nevidělo v žádné ze sledovaných zemí jediný duel tak málo lidí. Ani když Švédové, Dánové či Portugalci hostili Maltu.

Právě Dánové se mohou z této šestice - a výrazně by se prosadili i v celoevropském průměru - pyšnit pověstí nejfotbalovější země. Při podílu počtu obyvatel a průměrné domácí návštěvě na zápas totiž vychází nejnižší číslo. Každý 159. občan této země seděl v hledišti Parken stadionu.
„Až začnou znovu hrát dobře, budeme znovu chodit na fotbal," zní nejčastější věta, jenž má zdůvodnit pesimistická čísla. Jenže proti tomu stojí další případ - Belgie.
Ta zpackala kvalifikaci už v samém úvodu, přesto sledovalo její závěrečný domácí duel s Tureckem, v němž o nic nešlo, třicet tisíc diváků! A desetimilionová Belgie rozhodně nemá pověst fotbalově posedlé země.
Radši lístky prodat
Varovný je i další příklad. Vzpomeňme si na trapas ze září 2007. V jednom z klíčových duelů kvalifikace o EURO 2008 hostil výběr trenéra Karla Brücknera Irsko.
Kromě toho, že nebylo vyprodáno (16 648), byly v hledišti k vidění početné ostrůvky fanoušků v zelených barvách, daleko od sektoru hostí. Češi (nejen překupníci) využili koupěchtivosti Irů a zvolili výdělek před podporou.
Podobně jako při utkáních reprezentace pokulhává Česko za zmíněnými zeměmi v ligových návštěvách.
Ano, Gambrinus liga někdy opravdu nudí a ne každá země má své Bohemians Praha s téměř nulovou podporou, ale nakolik je dánská či švédská nejvyšší soutěž kvalitnější, že jejich průměrná návštěva za minulou sezonu činila 8814 diváků, respektive 10 000?

Česká liga zůstala pod pěti tisíci. Přitom je jasné, že dobrá atmosféra udělá i z průměrného utkání hezký zážitek.
České fotbalové prostředí má svá specifika. „Asi byste žádnému zahraničnímu trenérovi nevysvětlili, jak je možné, že jde stále o postup na mistrovství světa, ale na domácím stadionu přitom mají v hledišti převahu Poláci a pak zase že je hlučnější polovina diváků ze Severního Irska," dodal k tomu Petr Čech.
Pokud chceme, aby se fotbalová revoluce opravdu povedla, musí se k ní přidat i diváci.



















