I když získal dvě Zlaté kopačky pro nejlepšího střelce evropských lig, Diega Forlána si většina pamatovala jako „toho, který vyhořel v Manchesteru United.“ Na mistrovství světa však prokazuje, že si zaslouží stejný věhlas jako největší fotbalové hvězdy.
Velmi smíšené pocity jsou v duši Diega Martína Forlána Coraza. Před celým světem v úterý večer opět potvrdil svou kanonýrskou pověst. Jenže Uruguay promarnila výjimečnou šanci na účast ve finále mistrovství světa.
„Byli jsme tak blízko. Je to velmi frustrující. Vytvořili jsme si šance, jenže je neproměnili,“ povídal sklesle po utkání.
Kanonýr Diego Forlán po vítězném osmifinále s Koreou • Foto ČTK
Kromě psychické bolesti trpěl i tou fyzickou. Do duelu, v němž rozšířil své střelecké konto na čtyři zásahy, vstupoval lehce zraněný. Před zápasem cítil píchání ve stehenním svalu, ale při početných absencích svého týmu (mj. Suárez) chtěl hrát.
„Ze začátku jsem cítil malou bolest, v pozdější fázi už to bylo horší,“ svěřil se po střetnutí a vysvětlil tak, proč jej kouč Tabárez před koncem vystřídal.
Uruguayský trenér nyní doufá, že jeho hlavní opora v boji o bronz nastoupí. Pokud ano, může si Forlán upevnit postavení mezi nejlepšími střelci šampionátu. A každou další trefou zájem o jeho služby stoupá.
Útočníka Atlétika Madrid si prý mimo jiné vyhlédl Tottenham Hotspur. Jenže aby jej „spurs“ získali, museli by se přestěhovat do jiné země. „Tottenham je dobrý klub, jde správným směrem, ale nemám zájem o Premier League. Ve Španělsku je tepleji, navíc je to nyní můj domov,“ prohlásil před pár dny.
Není divu, že se mu do Anglie moc nechce. Právě vinou nevydařeného angažmá v Manchesteru United si jej až dosud fanoušci po světě pamatovali hlavně jako útočníka, který se za „rudé ďábly“ trefi l poprvé až v sedmadvacátém zápase.
Sedmnáct gólů v osmadevadesáti zápasech za United byla bilance stejně neslavná jako jeho konec na Old Traff ord. Trenér Sir Alex Ferguson po něm chtěl, aby hrával s delšími kolíky, které více sedí pro mokrá hřiště.
„Jenže já se cítil lépe s kratšími. Řekl jsem, že si vezmu delší, ale neudělal jsem to. V zápase proti Chelsea jsem pak před brankou uklouzl a zahodil šanci. Potom jsem utíkal do kabiny, abych si vyměnil kopačky, jenže Ferguson mě chytil, popadl boty a vyhodil je. To byl můj poslední zápas za United,“ líčí téměř neuvěřitelnou story.
Nelže. V polovině srpna 2004 odehrál poslední zápas v Premier League, za dva týdny už oblékal žlutý dres španělského Villarrealu. A trefi l se hned při své premiéře...
V dalším průběhu sezony přidal ještě čtyřiadvacet gólů a s Thierrym Henrym se dělil o Zlatou kopačku určenou nejlepšímu ligovému střelci v Evropě.
Diego Forlán střílí uruguayský gól • Foto ČTK/AP
O čtyři roky později, tentokrát už v barvách Atlétika Madrid, znovu polaskal trofej. Skóroval dvaatřicetkrát! Více než největší fotbalové hvězdy. Přesto se o něm nikdy nemluvilo tak jako o Messim, Ronaldovi, Torresovi či Ibrahimovicovi.
Když loni na podzim dostal od redaktora magazínu World Soccer otázku, jestli se necítí podhodnocován, odpověděl upřímně. „Jsem na to zvyklý. To, že mě lidé podceňují, není jen otázka současnosti, trvá to několik let.
Zmínění útočníci hrají ve velkých klubech. Pak jsou tady média, marketing...
Ovlivňuje to hodně faktorů. Ale vyhrál jsem dvakrát Zlatou kopačku a vím, že mé jméno tím zůstane navždy ve fotbalové historii. Takže mi tohle přehlížení nevadí.“
Jako kluk obdivoval brankáře, když v roce 1986 dostal dres Haralda Schumachera, německého gólmana, chtěl taky zamířit mezi tři tyče. Ale táta Pablo Forlán, který coby obránce reprezentoval Uruguay na MS 1966 a 1974, mu řekl, že se musí stát útočníkem. „Vydělávají více peněz,“ slyšel mladý Diego jeden z argumentů.
Otec mu k lepší gáži pomohl pilným tréninkem. Udělal z něj obounohého fotbalistu. „Jsem pravák, ale táta mě nutil kopat i levou. Věděl, že je to pro mě důležité.“ I proto vstřelil v sezoně 2008/2009 stejně branek jak levou, tak pravou. A úterní dělovka z dálky, kterou překvapil Nizozemce Stekelenburga, šla z levačky...
Po tomhle šampionátu už Forlána zkrátka nikdo podceňovat nebude.
| 1998–2002 Independiente 79/37 2002–2004 Manchester U. 63/10 2004–2007 Villarreal 105/54 2007–??? Atlético M. 101/65 |
Související články
