Slováci jsou pro smích, ostudou předčili Čechy

Při premiéře na světovém šampionátu vyřadili Italy, dočkali se senzačního postupu ze skupiny. Pak odehráli důstojnou partii s Nizozemskem, pozdějším finalistou turnaje.

Na začátku kvalifikace překvapili senzační výhrou v Rusku. Paráda, nad Tatrami vládla vítězná euforie. Jenže pak? Hrůza, děs.

Jako když v půlce dobře rozjeté komedie přepnete na krvavý horor. Zvelebovaní Slováci, po úspěšném šampionátu pomalu národní hrdinové, tvrdě narazili.

Naposledy vyhráli v září v Rusku, od té doby nic. Stačí připomenout blamáže v Arménii (1:3) a teď v Lucembursku (1:2).



"Každý musíme začít sám od sebe. Na podmínky se vymlouvat nemůžeme. Že byla mlha a špatné hřiště je jedna věc, ale náš výkon druhá. Mělo to být povinné vítězství. Takhle jsme akorát předvedli, jak se fotbal hrát nemá," nehledal výmluvy stoper Ján Ďurica.

"V Lucembursku jsme neměli prohrát ani remizovat, ale vyhrát. Hráče jsem na to upozorňoval," zlobil se trenér Vladimír Weiss starší.



V jednom má pravdu. Chyběli mu zraněné opory Vittek, Škrtel, Hološko či Marek Čech. "Slovensko je silné pouze tehdy, když je kompletní. Když máme polovinu hráčů zraněných nebo bez formy, je to velmi těžké. Ale stalo se, už s tím nic neuděláme," hodnotil výbuch v Lucembursku slovenský kouč.

V těžkých podmínkách za husté mlhy ležící nad hřištěm v Lucembursku to vždycky má jednodušší mužstvo, které chce bořit a bránit. "Ani jeden gól, co jsme dostali, jsem neviděl. Ale my jsme měli vstřelit o dva víc, stejně jako my neviděl ani soupeř," odmítl Weiss výmluvy na špatné počasí.

Slováci se musí rychle probrat. Ostuda v Lucembursku nic velkého neznamená, šlo jen o přátelák. Ale brzy může být ještě hůř.

"Jako účastník mistrovství světa jsme v žádném případě neměli v Lucembursku prohrát. Stejné podmínky nás čekají v Andoře, musíme se nad sebou zamyslet," přiznal stoper Ďurica.

Další propadák si už zkrátka Hamšík, Škrtel a spol. nemohou dovolit. Pozitivní vlna ve slovenském fotbale by pak mohla hodně rychle skončit...