Jel včera jako obvykle do Mladé Boleslavi, ovšem místo k místnímu ligovému týmu se narychlo připojil k reprezentaci. Večer si proti Dánsku (1:1) pak záložník Petr Mareš odbyl debut v národním týmu a mohl dát i gól. "Nehrál jsem ani v Hradci, je to taková malá pohádka," smál se.
Jak jste se dozvěděl, že jste nominován?
„Byl to ráno takový příjemný budíček. Bylo mi oznámeno, že se nebudu připravovat s Mladou Boleslaví, ale připojím se k reprezentaci.“
Při premiéře jste mohl dát i gól. Co chybělo?
„Při první příležitosti jsem chtěl co nejrychleji vystřelit, viděl jsem, že mě dobíhají obránci. Sjelo mi to po pravé noze, škoda, že to Krmec (Michael Krmenčík) nedorazil. Druhá šance? Taky mě dobíhali obránci, chtěl jsem co nejrychleji vystřelit, ale bohužel.“
S trenérem Karlem Jarolímem jste se potkali už ve Slavii, že?
„Ano, byl to můj první trenér v mužích. Přivítal mě tím, že dostanu šanci a řekl mi, ať ji chytnu za pačesy.“
Přitom na začátku sezony jste nehrál pravidelně ani v Hradci Králové. Co říkáte na to, jaký směr vaše kariéra nabrala?
„Je to taková malá pohádka, co si budeme povídat. V Hradci jsem od začátku ani nehrál, trenér Pilný mě stavěl na beka, pak vypadli nějací hráči ve středu zálohy, kde je můj post. Dostal jsem šanci, chytnul jsem ji a pak už to známe všichni. Nešťastně se zranil Jakub Rada a Boleslav mě angažovala. Chtěl jsem jí to splatit tím, že budu podávat dobré výkony, což se snad potvrzuje.“
Co by vás napadlo, kdyby vám v létě někdo řekl, že budete v reprezentaci?
„Asi bych se pousmál a řekl bych mu, že by to bylo krásné. Stalo se to.“
Nezklamala vás návštěva?
„Samozřejmě, asi bychom si přáli větší kulisu, ale i ti diváci, co tu byli, nás podporovali. Ale zasloužili bychom si plnější tribuny.“
