To by byl Brückner brunátnej. Co Šmicer prozradil o památném EURO?
Po Poborského geniální přihrávce rozhodl památný zápas s Nizozemskem, zároveň byl u nejsmutnějšího okamžiku v semifinále s Řeckem. I po patnácti letech má Vladimír Šmicer mistrovství Evropy 2004 pevně ukotvené ve vzpomínkách. „Byla to promarněná šance. Měli jsme na to celý turnaj vyhrát,“ zoufá si. Deník Sport připravil k výročí nezapomenutelného EURO exkluzivní seriál.
Vzpomínat na senzační mač s Nizozemskem a legendární obrat z 0:2 na 3:2 se dá hodiny. Obzvlášť ve společnosti přímého aktéra a střelce vítězné branky Vladimíra Šmicera. Řeč se však točí nejen kolem tohoto utkání, ale také o drilech trenéra Karla Brücknera, o posledním rohovém kopu v semifinále s Řeckem i mimořádné síle tehdejšího týmu.
| PONDĚLÍ Vladimír Šmicer vypráví o památném zápase proti Nizozemsku a nejen o něm |
| ÚTERÝ Jan Koller vzpomíná na každé z pěti utkání |
| STŘEDA Marek Heinz mluví o své roli žolíka a o tom, proč nenastoupil proti Řecku |
| ČTVRTEK Co dnes dělají členové slavné party? |
| PÁTEK Jaroslav Šihavý povídá také o tom, v čem byla Brücknerova genialita |
| SOBOTA Tomáš Ujfaluši hodnotí celý turnaj |
Vaše generace odehrála spoustu úchvatných utkání. Byl druhý skupinový zápas s Nizozemskem nejpamátnější?
„Určitě. I lidi si na něj nejvíc pamatují.“
Přesto, že se jednalo „pouze“ o utkání v základní skupině mistrovství Evropy?
„Jasně, sice to byl jen zápas ve skupině, ale musí se zohlednit tři faktory: tím prvním byla famózní kvalita samotného utkání. Tím druhým vývoj, kdy jsme prohrávali 0:2 a vyhráli 3:2. Navíc jsme se po dvou utkáních ve skupině dostali do čtvrtfinále. Tím, co jsme předvedli, jsme lidi doma zbláznili, na pokračování turnaje se pak strašně těšili. Získali pocit, že celé EURO můžeme vyhrát. A my taky. Mužstvo bylo fakt skvělý. Všichni jsme hráli v top klubech. Základní sestava nabitá, nicméně nejen ta. I lavička byla silná. Všichni mohli kdykoli kohokoli zastoupit.“
Ve srovnání s dnešní dobou je až neuvěřitelné, že jste coby hráč Liverpoolu neměl stálé místo v základní sestavě.
„Přesně tak. Trenér Brückner hrál celé mistrovství na dva hroty – Kollera s Barošem. Tím pádem jsem to měl těžký. V záloze byl napravo Poborák (Poborský), nalevo Méďa (Nedvěd) a Rosa (Rosický) s Galáskem uprostřed. Když se hrálo na pět záložníků, měl jsem roli falešného křídla, ale v případě varianty se dvěma hroty jsem seděl. Ale nešlo jen o mě: na lavičce byli Marek Heinz, Jarda Plašil a další skvělí kluci. Bylo to vážně jiný než dnes, ovšem takhle to srovnávat nechci, nebylo by to fér. Spíš to jen dokazuje sílu mužstva. Obrat s Nizozemskem to jen potvrdil. Ani za stavu 0:2 se nic extra nedělo. Šli jsme dál. Buď dostaneme střapec, nebo to zamotáme. Trenér začal měnit sestavu, rozestavení… Neuvěřitelné. Stala se z toho jedna velká jízda.“
Vzpomínky jsou stále živé?
„To si pište. Před EURO 2016 jsem byl v posilovně a zápas s Nizozemskem zrovna běžel v televizi. Normálně mě to nadchlo, byl jsem naprosto nadšenej. Říkal jsem si, že to snad ani není možný. Za stavu 2:2 všichni útočili, v podstatě jsme hráli bez obránců.“
Brücknerovy rozbory po třech pivech by byly hitem
To sedí. Karel Brückner po zápase pronesl jeden ze svých památných bonmotů: Některé týmy hrají na jednoho nebo dva útočníky, my zase na jednoho nebo dva obránce.
„To je přesný. Byl to nejtotálnější fotbal, jaký jsme kdy předvedli. Na hřišti byli v jednu chvíli Heinz s Barošem vepředu, Poborský a já na křídlech, uprostřed Nedvěd, Rosický. Tam nebyl žádnej defenzivní hráč. Ale zase bylo výhodou, že jsme všichni uměli kopat. Asi mě kluci v obraně nepochválej, ale otočili jsme to proto, že hráli skoro jen útočníci. Neměl nám to kdo kazit.“ (rozesměje se)
Brückner vás poslal do akce v pětadvacáté minutě za stavu 1:2. Ofenzivní křídlo nahradilo krajního obránce. Nebyl jste zaskočený trenérovou strategií?
„Trenér to vyhodnotil tak, že za takového vývoje nepotřebuje mít na place čtyři beky, tak jednoho sundal. Šel do risku, ukázal
