Koller tam být nemohl, říká trenér

Proč jste postavil do základní sestavy Baroše a Kollera jste nechal pouze mezi náhradníky, byť je o Portugalcích známé, že mají problémy s bráněním standardních situací?

„Nemohu podřizovat sestavu jen řešení standardních situací. Je to důležitá věc, ale určitě ne prvořadá. Baroš je tahový hráč a prostorové míče, co hrajeme na Jendu Kollera, nešly uplatnit. Baroš má náběhy za obranu. Bylo jednoznačné, že se to musí hrát. A nejvíc šancí při útočných standardních situacích měli Sionko a Baroš.“

Kdo dostane přednost ve třetím utkání?

„Nejde říct: v prvním utkání hraje Baroš, ve druhém Koller, ve třetím Svěrkoš. To bylo přece podle toho, jak se vyvíjela hra co se týká útočné fáze. První poločas se Švýcarskem nám to nešlo s Kollerem. Museli jsme hrát do prostoru a Jenda není hráčem do prostoru. Proto tam šel Svěrkoš. A proti Portugalsku jsme potřebovali hráče do tahu. A tím byl Baroš. Pak přišla další fáze zápasu pro dva čisté středové hroty v nátlakové hře a byli tam Koller s Barošem. Prostě je to uzpůsobeno v jakém rozestavení a jak hrajete koncovku.“

Nasadíte dva útočníky proti Turkům?

„Myslíte dva útočníky kde?“

Dva klasické hrotové útočníky.

„Teď jsme hráli na tři.“

Ale s jediným klasickým hrotem. Postavíte v neděli hroty dva?

„I kdybych je tam poslal, tak vám to neřeknu. Dobře to víte. Ale alternativou jsou dva hrotoví hráči čistě ze středu nebo dva hrotoví hráči z krajů. To je přece jasné. Jasné je i to, jak tomu přizpůsobujeme styl hry, chování celého mužstva. Mě potěšili především krajní hrotoví hráči. Libor Sionko podává opravdu nadstandardní výkony a zleva velice dobře pracoval Jarda Plašil.“

Proč nevedla hra v první půli k žádným střelám na branku?

„Je pravda, že střel ze střední vzdálenosti máme málo a že by hráči ve středu pole, především ti tři středoví, měli střílet více. Dáváme to do tréninku, ale v utkání se k tomu nedostaneme. V krajních prostorech máme akce kvalitní a nebezpečné, ale ve středu nemáme hráče, kteří se uvolní kličkou a hned vystřelí. To je pravda.“

Kde se stala chyba při druhém gólu Portugalců?

„Nebyla to individuální chyba. To je prostě zónová kolektivní obrana, posuny, vystupování, ucpání všeho až dejme tomu na úroveň dvaceti metrů. A to tam nebylo. Hra v hlubším bloku měla být ještě hlubší a ještě zavřenější. Včetně kvalitního pohybu na levé straně, kde vznikly dosti velké mezery pro centry a přihrávku soupeře. Skupina hráčů, co se na bránění podílí, to musí zvládnout. Není to nic těžkého. Takhle brání celý život.“

Říkáte, že hluboký blok není stoprocentní. Kdo si neplní úkoly, jak by měl? A jak jste z tohoto pohledu spokojen s Galáskem?

„To je příliš odborné, interní. Nebudu to rozebírat.“

Po utkání se Švýcarskem jste konstatoval, že závěr nebyl podle vašich představ. Duel s Portugalci se zlomil po hodině hry. Vydrží český tým se silami až do konce?

„My bychom vydrželi, ale on je tam taky soupeř. On se třeba snaží a někdy je i lepší, takže vás donutí k tomu, aby nebylo všechno ideální. Kdybychom tam byli sami, tak bychom to zvládli lépe...Čili: ono si to nejde nalajnovat, když na druhé straně máte silného soupeře nebo protivníka, který vás zaskočí. Vím, že se Švýcarskem byl v naší hře nezvládnutý přechod do útoku v posledních minutách. Teď tady byla pasáž nezvládnutého hlubšího bloku. To prostě není naše silná zbraň. Všechna mužstva ho umí lépe, nám není vlastní. Tu poslední dvacítku pětadvacítku neumíme. Nemáme všechno top. Ale to jsou normální věci. Snažíme se prosadit vlastními zbraněmi.“ (To bude těžké překládat, špitne na tlumočníka)

Pokud by mužstvo neinkasovalo třetí gól, stačila by mu v zápase s Tureckem k postupu remíza. Mrzí vás o to víc ta branka v samém závěru?

„To jsou jenom kdyby... Zápas Švýcarsko–Turecko se hrál po nás. Kdyby tomu bylo v opačném sledu, tak bychom si to možná mohli i nějak pohlídat. Ale takhle to nešlo. Museli jsme hrát i s částečným rizikem na vyrovnání. A v takovém případě nelze spekulovat o tom, že by třeba další obdržený gól byl v náš neprospěch. To absolutně nejde, to je vyloučeno.“

Kdy jste se dozvěděl o pravidlu o penaltách?

„Že by tahle situace mohla nastat, jsem věděl už týden dopředu od pana Marka. Dělal nám menší školení o pravidlech. Je to realita a my se jí podřídíme. Bez ohledu na to, jestli jde o kritérium šesté, sedmé nebo deváté. I když je to trošku kuriózní.“

Překvapilo vás, že Turci otočili zápas se Švýcarskem?

„Myslím, že se potvrdilo, co se předpokládalo. Favoritem a jistým postupujícím budou Portugalci a ostatní týmy, to znamená Turecko, Švýcarsko a my, budou adepty na druhé místo. Rovněž se potvrdilo, že se o druhé postupové místo bude hrát až do třetího zápasu. A že odpadli Švýcaři, to mě poněkud překvapuje. Ale jsme tam my a Turci a bude to prostě play-off.“

Bude z psychologického hlediska výhoda na turecké straně?

„Ani ne. Předpokládal jsem, že Turci budou ve hře. V žádném případě jsem je nepodceňoval, nehovořil jsem o nich jako o outsiderech. Jsou silní.“

Jaká by měla být největší zbraň Čechů?

„Naše hlavní zbraně jsou jasné. Pořád si udržujeme jistý styl hry a pořád tam kvalita je. No a potom spoléháme ještě víc na vůli, morálku, odpovědnost. V tom jsme silní.“

Bude forma českého týmu kulminovat?

„S formou je to složitější. Co je to forma? Jak vzniká? Jak se udržuje? To není tak jednoduché. Jde o to udržet dobrou a stabilní výkonnost. Předpokládám, že tomu tak bude. Že výkon z prvního poločasu udržíme a dokážeme ho ještě zvednout. Určitě se to bude ještě mobilizovat. Na zápas s Tureckem budeme dobře připraveni.“

V neděli to může být váš poslední zápas v roli hlavního reprezentačního kouče. S jakými pocity budete usedat na lavičku?

„Do boje svoje pocity neberu. Nebude to pro mě jiný zápas. Já jsem nepocitovej.“