10 Brücknerových přehmatů

KDE TRENÉR BRÜCKNER SELHAL?

1. NEPŘIPRAVIL TÝM PO KONDIČNÍ STRÁNCE
Český celek na šampionátu propadl po fyzické stránce. Jen si promítněte druhé poločasy všech klání. Švýcaři zahájili druhé dějství tlakem, Portugalci začali Čechy po přestávce také přehrávat, o zápase s Tureckem ani nemluvě. Ve druhých poločasech inkasovali Brüknerovi hoši pět ze šesti branek! V závěru už zkrátka nemohli. A když reprezentační kouč tvrdí, že on za kondiční připravenost není odpovědný, mýlí se. I na dálku mohl v klubech své ovečky kontrolovat a zadávat jim stejné úkoly jako stratég Portugalců Luiz Felipe Scolari.

2. ŠPATNÉ STŘÍDÁNÍ S PORTUGALSKEM
Ve druhém klání mohl jít český stratég bodovému zisku výrazněji naproti zejména střídáním. Když si šedovlasý kouč všiml, že Matějovskému docházejí síly, poslal za něj na hřiště Vlčka. Běhavý útočník, kterému sedí hra na brejky, ovšem přišel ve chvíli, kdy Češi prohrávali 1:2 a Portugalci se mnohem víc soustředili na bránění. Už v tuto chvíli by nasazení typických zakončovatelů Kollera či Svěrkoše každý pochopil. V závěru střetnutí, kdy se Češi snažili o zvrat, Brückner navíc vystřídal nelogicky Plašila Jarolímem.

3. NEDAL VĚTŠÍ ŠANCI SVĚRKOŠOVI
Svěrkoš se v prvním utkání uvedl skvěle. Proti Švýcarsku vystřelil coby střídající žolík tři body. To není jediný argument, proč měl hrát víc. Gól nebyl jen záchvěvem, ostravský útočník prokazoval střeleckou pohodu v celé sezoně. V dresu Baníku se stal s patnácti brankami králem ligových kanonýrů. Žádný z forvardů nebyl v takové pohodě jako Svěrkoš. Tento potenciál se měl využít lépe než jen na pár minut v jednom zápase!

4. USTRAŠENÁ TAKTIKA
Brücknerova kuráž se vytratila. Už neriskoval jako dřív. Stačí si jen vzpomenout, jak před čtyřmi lety na EURO v utkání s Nizozemskem za stavu 0:2 vystřídal Grygeru Šmicrem, poté stáhl Galáska a nahradil jej Heinzem. Podobných manévrů se nyní bál. Taktika byla mnohem ustrašenější, zaměřená spíše směrem k vlastní brance. Jako kdyby ani nebylo prioritou vstřelit branku. Zvlášť patrné to bylo v klání se Švýcarskem. I proti Portugalsku se dalo hrát aktivněji.

5. NASAZOVÁNÍ GALÁSKA
Galásek vypíchával čistě míče, výtečně četl hru i v rozehrávce si vedl dobře. Jenže měl také nedostatky. Nejzákladnějším byl ten, že se s ním nemohlo počítat do rozestavení 4-4-2. „V takovém systému bych měl problémy. Vím, na co mám a na co už ne,“ řekl otevřeně Galásek. Jenže Brückner si bez něj sestavu nedokázal představit, a tak se hrálo 4-1-4-1. Ani tam Galásek rychlostně nestíhal, nebyl tam, kde měl být. Vidět to bylo především před gólem Portugalců na 2:1.

6. NEUCPAL LEVOU STRANU
„Věděli jsme, že na této straně máme problémy. Ta nás zlobila,“ přiznal po šampionátu Brückner. V defenzivě byl levý kraj průchodný. Jankulovski nebyl po trablech s kolenem ve stoprocentní formě, a to se projevilo. Z jeho strany přišly celkem tři gólové nahrávky. Ze všech sil se snažil český stratég ucpat levou stranu hlavně v závěru v zápase s Tureckem, kdy Plašila vystřídal Kadlec. Ani to ovšem nepomohlo. I Plašilovi, byť si vedl dobře, by jistě lépe slušela jiná role než krajní levý záložník.

7. ABSENCE KOLLERA PROTI PORTUGALSKU
„Česko nám usnadnila život tím, že nechalo Kollera mimo sestavu,“ uvedl José Mourinho, portugalský stratég Interu Milán. Měl zřejmě pravdu. Český kouč poslal na trávník jednoho útočníka (Baroš). Vybral si variantu pohyblivosti. Forvard nezahrál zle a kouč soupeře po zápase přiznal, že zpočátku jim Barošův pohyb problémy dělal. Zpočátku. Pak už ho zadáci Portugalska zpacifikovali. Kdyby si Brückner vybral variantu koncentrace útočné síly do šestnáctky, udělal by lépe.

8. NEVYUŽIL VLČKA
Dva muži cestovali na EURO ve špičkové formě. Libor Sionko a Stanislav Vlček. Bohužel hráli oba na stejném kraji zálohy. Přednost dostal v reprezentaci protřelejší záložník FC Kodaň. I tak měl ovšem rychlostní a dynamický typ, jakým je Vlček, dostat více příležitostí. Brückner se měl pokusit využít oba hráče, Sionka nalevo, Vlčka napravo. Sprinty univerzálního ofenzivního hráče Anderlechtu by platily zejména na Portugalce.

9. TRÉNINKY MĚLY BÝT DYNAMIČTĚJŠÍ A KONKRÉTNĚJŠÍ
Jak vypadaly tréninky v Seefeldu? Kustodi vysypali míče ze sítí a hráči do nich začali kopat. Přihrávky ve dvojicích a bago vystřídaly střely na branku. Pak hra na dvě branky. Vydýchat se, protáhnut se a zpět do přistaveného autobusu. Nácviku konkrétních situací se hráči prakticky nevěnovali. „Na tréninku děláme jen takové demoverze, zbytek si vysvětlíme u tabule,“ říkal kouč. To ovšem nestačí, hráči si situace nestačili zažít. A když došlo k nácviku rozestavení, Brückner smísil „základ“ s náhradníky, aby nevyzradil sestavu. K fixaci návyků tak znova nedošlo.

10. PŘECENĚNÍ VLASTNÍCH SIL
Osmašedesátiletý Brückner necestoval na šampionát v dobré kondici. Údajně ho trápil vysoký tlak, stěžoval si na bolest operované páteře, neprospívalo mu ani chladné a deštivé počasí. Jednou musel pro únavu dokonce zrušit tiskovou konferenci, na kterou přijela i řada zahraničních novinářů. Nedokázal odolávat ani mediálnímu tlaku, před žurnalisty se choval podrážděně. Už dlouho dopředu však musel vědět, jakému stresu a námaze bude na takovémto turnaji vystaven a měl se na to lépe připravit.