Po tátovi je Libanonec, jenže ze země ho i s rodinou vyhnala občanská válka. Po mámě Čech, tím se Khaled El-Ahmad cítí být nejvíc. Naposledy dělal skauta pro Manchester City a teď je z něj výkonný ředitel druholigového anglického Barnsley, aktuálně 14. týmu Championship. Velká věc. „Když můžu, hned jedu domů do Velkého Újezdu. A dám si smažák,“ vykládá s úsměvem a přepychovou češtinou Khaled v olomoucké restauraci.
Máme Pavla Nedvěda ve vedení Juventusu. Petr Čech zase mluví do sportovní strategie Chelsea. Výčet Čechů na vysokých pozicích v zahraničních klubech už ale o moc širší není. Je tu ale ještě jedno jméno. Asi neznáte. A ani vám nebude evokovat tuzemské kořeny.
Khaled El-Ahmad (40). Libanonec, Švéd… A taky Čech. Dokonce mu to pořád moc hezky mluví, v pohodě zvládá i krkolomné „ř“, a když ho během rozhovoru přijede do olomoucké restaurace pozdravit maminka a zeptat se, jestli už se Khaled chystá domů nebo co má za další program, je to kouzelný obrázek.
Spolu totiž odjakživa čelili všemu.
Na začátku hlavně občanské válce v Libanonu. Tam rodinu zakořenil otec, brzo ale bylo jasné, že v zemi, kde kvůli politickým poměrům umírají lidé a kde se bortí rodné domy, prostě nejde zůstat. Tím spíš se třemi malými dětmi, Khaled má totiž ještě dvě sestry.
Ačkoliv matka je z Hané, z Velkého Újezdu nedaleko Olomouce, v Česku se rodina nezastavila. Proč taky, tady zase vládl komunismus, jakkoliv se v roce 1989 blížil převrat. Tak se dráha protáhla až do bezpečnějšího a od všech starostí odlehlého Švédska.
Co tam? Škola a fotbal, jednoduché jako facka.
„Fotbal byl pro mě nejlepší způsob, jak se v nové zemi integrovat, přizpůsobit se, naučit se jazyk, najít si kamarády. Prostě jsem jen chodil do školy a hrál a šlo to celkem dobře, vykopal jsem se do druhé ligy. Ale pak jsem se přesunul do Ameriky,“ vypráví Khaled.
Zkouška v Sigmě
Ve zhruba dvaceti letech odcestoval přes vodu do Milwaukee, do Wisconsinu. Na tamní univerzitě hrál fotbal a studoval marketing, obchod, ale i trenérské licence. Vydržel tam osm let, ale ne v kuse, udělal si totiž krátkou odbočku. Do Olomouce…
V Sigmě zrovna dozrávala generace kolem hráčů ročníků 1983, 1984 a 1985, nejvýznamnější jméno? Roman Hubník! U mužstva působil současný sportovní ředitel Viktorie Plzeň Zdeněk Psotka.
„Vzal jsem svůj tehdejší univerzitní tým do Česka, do Velkého Újezdu, domluvili jsme si tam přípravné zápasy s Baníkem a právě i Sigmou. Po zápase s Olomoucí za mnou Zdeněk Psotka přišel a řekl mi: Až budeš mít hotovou školu, vrať se, vyzkouším tě.“