Kloppovy nejlepší výroky: Opilého mě nenajdete, Liverpool jako má žena

Jedno z nejtěžších trenérských odcházení tohoto století. Jürgen Klopp definitivně skončil na lavičce Liverpoolu, kromě trofejí za sebou zanechal však i jinou stopu. Lidskou. Za dobu svého působení na lavičce Reds se stal jedním ze symbolů klubu, a to nejen díky výsledkům, ale často i díky svému vystupování. Projděte si 30 jeho výroků, které rozhodně stojí za připomenutí.
Když se sny stanou realitou
„Když jako dítě sníte o tom, že budete hrát na nejvyšší úrovni, nebo jako dospělý hráč chcete snít o tom, že budete trénovat na nejvyšší úrovni, sníte o velkých příležitostech. Ale o něčem takovém, jako je trénovat Liverpool, snít nemůžete, protože je to nereálné. Pak přijedete sem a lidé vám to splní - to je naprosto výjimečné. Všichni víme, co dokáže tribuna Kop udělat se zápasem. Všichni víme, co dokáže Anfield udělat se soupeřem. Ale musí tomu odpovídat výkon.“

Rozlučka na prázdném stadionu
„S personálem Liverpoolu jsem se rozloučil při focení na prázdném stadionu. Požádali mě o to, protože samozřejmě žijeme ve světě, v němž se musíme snažit vytvářet obrázky. Jen kvůli sobě bych tam nešel. Mám Anfield rád, ale mám rád plný Anfield. Miluju Anfield, když se rozjede a my si pro něco jdeme. Je to pěkné místo, ale moje představivost není dost dobrá na to, abych viděl prázdné místo a přemýšlel… Potřebuju tam lidi. Možná jsme udělali nějaké pěkné fotky, ale prázdný Anfield mi chybět nebude. Určitě mi bude chybět rozjetý Anfield v tom nejlepším smyslu.“

Liverpool jako má žena
„Od mého agenta jsem se dozvěděl, že o mě má zájem Liverpool, a hned jsem cítil: Ach, bože, je to, jako když jsem potkal svou ženu. Viděl jsem ji a říkal si OK, beru si ji. Od první chvíle jsem to cítil správně.“

Emoce jsou klíčové
„Nemusíme z fotbalu dělat něco většího, než je. V tuhle chvíli jedu, beru si leasing a mám pocit, že je to nejdůležitější téma na světě. Ale svět je pořád dost bláznivé místo a můj odchod z Liverpoolu by neměl být ve zprávách v osm hodin večer. Ale naprosto chápu, že to musíme dělat pořádně, a to děláme. Kdyby fotbal nebyl emotivní, nemáme právo na existenci. Když se chcete dívat na něco jiného, dívejte se. Ale neměli byste hrát fotbal, pokud nejste připraveni do toho hodit úplně všechno. Na úrovni, na které hrajeme, pro tolik lidí po celé planetě to během těch 90 minut znamená svět, takže do toho musíme dát všechno. A dát ze sebe všechno bez emocí, to rozhodně není možné. Nemůžete se pořád kontrolovat a přihrát míč sem a přihrát míč tam. Takhle to nefunguje. A to je to, co na té hře miluju nejvíc.“

O Scouserech
„S hráči jsme se v Liverpoolu cítili milováni, jako doma. Od začátku. To je na lidech v této oblasti, Scouserech, opravdu zvláštní. A - ano, v určitých chvílích jsme také podávali výkony a vždycky jsme bojovali. To je zase to, co lidé očekávají. Takže to byla největší win-win situace, jakou jsem kdy v životě viděl a zažil, protože bez zdejších lidí by se nic nestalo.“
Miluju historii
„Miluju fotbalovou historii, jsem fotbalový romantik. Zrovna včera jsem slyšel, že když se Liverpool stal v roce 1990 mistrem, bylo to jako: No jo, zase mistři. Protože na to byli prostě zvyklí. Na historii se dá krásně myslet, a pokud vás historie může postrčit, využijte toho. Pokud vás historie brzdí, nechte ji stranou. To jsem říkal už první den: nemůžeme ji s sebou nosit v batohu. Lidé nemohou aktuální tým Liverpoolu neustále srovnávat s lepšími týmy z minulosti, protože jak pak udělá další krok?“
Vstaň a běž dál!
„Můžeš padnout, ale pak musíš vstát. Jen hloupí idioti zůstávají na podlaze.“
O podpoře fanoušků
„Jeden z prvních zápasů byl s Crystal Palace. Nebyl skvělý, myslím, že jsme remizovali. Ale když jsem se otočil, lidé opouštěli stadion asi 15 minut před koncem, a já si říkal: Hm, to je divné. Takže pak na tiskové konferenci jsem řekl: Během patnácti nebo dokonce pěti minut můžete vstřelit tři nebo čtyři góly. Ale když dáme zvenčí znamení, že už tomu nevěříme, jak by mohli věřit hráči? Jsou to mladí lidé, mají v nohách 80 minut, dýchají jako staří koně, je to opravdu intenzivní. Jak to může fungovat? O pár týdnů dál, West Brom a dali jsme pozdní vyrovnávací gól. Pokud vím, lidé v hledišti stále byli a my jim poděkovali. To bylo jedno z největších nedorozumění na veřejnosti, protože myslím, že jejich kouč Tony Pulis tehdy řekl: ,Když Liverpool takhle slaví remízu s West Bromem, co je ve fotbalovém světě špatně, když utrácí tolik peněz?‘ My jsme chtěli jen poděkovat, ne oslavovat. Bylo to prostě upřímné, co jsme cítili: Děkujeme, že jste nás podporovali až do posledního hvizdu.“
Po vážném zranění kolene Alexe-Oxlade Chamberlaina
„Už jsem mu řekl, že na něj budeme čekat jako dobrá manželka, když je její muž ve vězení.“
Proč podepsal Liverpoolu?
„Přišel jsem a byl jsem jediný člověk v místnosti, který měl rád tým, který jsme měli. Byl to jeden z důvodů, proč jsem podepsal smlouvu s Liverpoolem: spousta hráčů se mi opravdu líbila. Neznal jsem je všechny dokonale, ale znal jsem jich dost na to, abych si řekl: To je začátek. A taky jsem si je oblíbil. A to byl možná začátek úplně všeho. Tolik jsme se toho naučili. Jak trpěliví jsou lidé v nepříliš trpělivém světě, když vidí vývoj správným směrem. Pak nežádají o okamžitý třetí a čtvrtý krok, jsou připraveni udělat všechny potřebné kroky. To je to, co jsme se naučili a co doufám, že si lidé zachovají, protože budoucnost je světlá.“
Po vítězství v Lize mistrů
„Jestli se zblázníš, začneš brát drogy, pít, jezdit v různých autech nebo cokoli jiného a necháš doma manželku, protože jsi teď vítěz Ligy mistrů, tak ti nemůžu pomoct.“
O výstavbě kárdu
„Krok za krokem, kousek po kousku jsme dali dohromady tým, který se stal strojem. Moje myšlenka vždycky byla: Chci být trenér, který dokáže porazit ty nejlepší. Chci být trenérem týmu, proti kterému nikdo nechce hrát. Nechci soupeře zabíjet, nechci do nich skákat, to je temné umění. Chci je všechny převálcovat, abych získal míč a nedával jim volné kopy. A takovým týmem jsme byli docela dlouho. Pětkrát za sebou jsme byli nejférovějším týmem v Anglii a čtyřikrát v Evropě. To se v titulcích neobjevilo, ale pro mě je to superdůležité. I když okolní svět si možná myslel: Kdybyste hráli trochu špinavěji, vyhráli byste toho víc. Ale my jsme to udělali pořádně. Správný způsob je pro mě liverpoolský způsob. Nemáme všechno, přesto můžeme bojovat o všechno. O to jsme se vždycky snažili. To byla opravdová mašina, proti které nikdo nechtěl hrát, a kdykoli byste kohokoli z týmu probudili, šel by pro vás a pro ostatní skrz oheň!“
O oslavách
„Nikdy mě nenajdete tři dny po vítězství opilého v živém plotě, jak stále slavím.“
O jednom z nejlepších týmů v Evropě
„Anfield bez dobrého týmu není úplně stejný jako Anfield s opravdu dobrým fotbalovým týmem. A po dlouhou dobu jsme byli možná jedním z nejlepších týmů v Evropě. Mezi lety 2018 a 2020 jsme možná byli nejlepším týmem v Evropě. S fanoušky jsme ukázali, co dokáže udělat pospolitost. Nikdo na to nezapomene. Je to, jako když vyjdete ven a oni zazpívají You'll Never Walk Alone. A už nikdy to není stejné - nikdy, nikdy to není stejné. Nevím, kolik jsem zažil domácích zápasů, asi 200 něco, a ani jednou to nebylo stejné. Vždycky je to výjimečné, a to jen díky lidem.“
Poselství?
„V životě jsem absolvoval několik rozhovorů a tohle byl na startu liverpoolské mise ten nejtěžší okamžik: Jaké poselství máte pro veřejnost? Uf… Zůstat zdravý? Bavit se? A v tu chvíli mě to napadlo: Musíme se změnit z pochybovačů na věřící. Další den byla tisková konference, tam jsem to zopakoval a byl to zřejmě začátek něčeho výjimečného.“
V reakci na dotaz, zda by jeho hráči mohli být unavení po cestě do Kazaně k zápasu Evropské ligy
„To je v pořádku. Letěli, nešli pěšky!“
Liverpool = fotbalový tým
„Lidé tady vidí fotbal jako takové zrcadlo svého života. Takže: Nemáme nejlepší podmínky a vyhlídky, řešíme problémy a těžkosti. Ale když jsme spolu, můžeme dobýt celý svět, a to je to, co chceme dělat a co chceme vidět. Díky tomu, čeho jsme za posledních devět let dosáhli, znají Liverpool v okolním světě opět ze správných důvodů. Možná by se v Americe před deseti lety lidé ptali: Odkud jsi? Z Liverpoolu? Aha, kdysi jste měli dobrý fotbalový tým. Teď si možná posledních devět let říkali: Páni, vy máte dobrý fotbalový tým. A teď si říkají: Páni, vy máte opravdu dobrý fotbalový tým! Jsme tak trochu vyslanci těchto věcí pro okolní svět, protože je to tak obrovský klub. Takže to musíme dělat dobře a řekl bych, že jsme to dělali nejlépe, jak jsme mohli.“
Fotbal, fotbal, fotbal… až na manželku
„Kromě (manželky) Ully každé setkání se mnou v podstatě znamená povídání o fotbale. Jsem jako Google: Proč to děláš? Proč děláš tohle? Přijdou k nám na návštěvu přátelé, sledují zápas a pro mě je to práce a pro ně svátek. Přijde rodina a pro mě je to práce a pro ně svátek. Hodně poslouchám audioknihy. Rád čtu, ale když čtu, tak na mě každý mluví. Když mám na uších sluchátka, lidé si uvědomí, že je neposlouchám. To je asi jedna z mých nejsilnějších vlastností: cítit se zodpovědný za neuvěřitelné množství věcí. Když jsem řekl, že odstoupím, bylo to pro mě hodně důležité, protože vím, co to pro spoustu dalších lidí znamená.“
Jak se rodil vítězný systém
„V začátcích, když jsme vedli 1:0, se lidé při každé přihrávce, kterou jsme nehráli dopředu, strachovali: Panebože, my dostaneme gól. Tím jsme si museli projít. Pak jsme měli rok, kdy jsme inkasovali vyrovnávací góly, protože jsme nedokázali dostatečně kontrolovat hru. Takže jsme začali kontrolovat hru, ale to nás trochu stálo vzrušujícího, útočného fotbalu. Pak jsme se k tomu vrátili. Udělali jsme tedy všechny potřebné kroky. Ale obvykle - a to je ve fotbale zvláštní - na to nemáte čas. Nevím přesně, co si lidé v té době mysleli, ale vím, co si mysleli naši majitelé: byli naprosto klidní a neznervózněli. To nám dalo čas vytvořit opravdu výjimečný fotbalový tým. A ten si zaslouží manažera na vrcholu svých sil.“
Po výhře 5:4 nad Norwichem v roce 2016
„Jeden pár brýlí je v muzeu Borussie Dortmund, protože jsme poprvé vyhráli nad Bayernem a Nuri Sahin mi je rozbil. Dnes to byl Adam Lallana. Obvykle mám druhý pár, ale doteď jsem ho nemohl najít, protože bez brýlí se brýle hledají opravdu těžko!“
O titulu v Premier League
„Že mám jeden titul v Premier League? Fajn. Mohlo nebo možná mělo jich být víc. Ale dali jsme do toho všechno, tak kde začít, co se mohlo změnit? O bod jsme zaostali za druhým týmem. Nebylo co kritizovat. Na tak dlouhé cestě si nemůžete vybírat. Jako když běžíte maraton, nevyhrajete ho a říkáte si: Na dvanáctém kilometru mě to zabilo, měl jsem jeden chybný krok a stálo mě to závod. Ne. Mohli jste to pak dohnat dvanáctkrát, záleží jenom na tom, jak se s tím vypořádáte. A my jsme se se všemi nezdary vypořádali opravdu dobře. Jen jsme některé z nich neměli ve svých rukou. Hráli jsme tři finále Ligy mistrů, což je naprosto šílené.“
O statistikách
„Fotbal je teď opravdová statistika, všichni všechno vědí. Máte očekávané góly a tak… Jsem si jistý, že naše očekávané góly v poslední sezoně byly úplně nehorázné a rozhodující číslo byla nula, nebo jeden, nebo cokoliv. Dá se to nějak vysvětlit? Ne tak docela. Kluci zoufale chtěli uklidit míč do brány, dopravit ho za čáru. Nemůžu se jich ptát, proč nedali gól. Musíme se snažit, abychom se dostávali do situací dostatečně často, abychom dokázali příležitosti využít. To rozhoduje, na nejvyšší úrovni, sezonu.“
Co je jeho předností?
„Mojí velkou silou je dávat dohromady lidi, kteří jsou opravdu dobří v tom, co dělají. Já taky nejsem špatný, to vím. Měli jsme perfektní trenéry, perfektní personál a všechny tyhle věci. To jsme vytvořili za devět let, a proto kluci mohli na hřišti podávat takové výkony, jaké podávali. Vím přesně, jaký jsem měl vliv, a jsem rád, že jsme klub vrátili tam, kam patří.“
Jak nezískal titul i přes spoustu bodů
„Opravdu si myslíte, že s jedním hráčem navíc - jiným hráčem - bychom měli o bod víc, než když jsme dosáhli 97 bodů? Nevím, jak to chodí. Hráči nemají takový vliv skórovat ve správnou chvíli - bylo to o 11 milimetrů sem, nebo 15 milimetrů tam. Takový je život. Měli jsme spoustu dobrých věcí. Pokud si je chcete pamatovat, tak si je pamatujte. Já si to budu pamatovat navždy.“
O hegemonii v Německu
„V Dortmundu jsme ze sebe vymáčkli skoro všechno. Ztratili jsme každý rok hráče, a důležité, což je opravdu těžké. Stanete se mistrem a lidé očekávají, že se jím stanete znovu. Jenže Bayern kupuje ty nejlepší hráče. Řekněte mi jiný tým na světě, kde se stanete mistrem, a oni od vás, od největšího konkurenta v lize, koupí nejlepší hráče. Když se City stane mistrem a United od něj koupí čtyři hráče, pak musí City znovu získat titul? To je opravdu náročné.“
O Kompanyho dělovce
„V roce 2019 jsme se mohli stát konečně mistry Premier League. Manchester City se v předposledním kole nemohl prosadit proti Leicesteru, až dvacet minut před koncem se neskutečně do šibenice trefil zdálky stoper Kompany. Museli jsme se s tím vyrovnat. O den později proti Barceloně jsme v odvetě Ligy mistrů odehráli jeden z nejneobyčejnějších zápasů všech dob a za tři týdny vyhráli finále. Všechny tyto věci jsou tak výjimečné a někteří to budou vnímat jako mimořádně úspěšné, a někteří tak, že jsme nevyhráli dost. Co k tomu mohu říct? Obojí může být správně, ale už to nemůžeme změnit. Berte to, nebo neberte, v tom vám nepomůžu.“
Jsem jen normální chlap
„Stát se manažerem FC Liverpool je pohádka a velmi těžko se to plánuje. Je to možné pouze tehdy, když jste velmi vytížení a na sto tisíc procent oddaní všemu, co děláte, a věnujete tomu celý svůj život. A to jsem přesně udělal. Když jsem do Liverpoolu přišel, řekl jsem hned první den, že jsem normální chlap. Pořád jím jsem, jen už příliš dlouho nežiju normální život. Nechci čekat, až budu příliš starý. Musím to alespoň jednou zkusit, abych zjistil, jaké to je a jestli mi to bude chybět. Je to správná chvíle pro mě i pro klub. Protože už práci nemůžu dělat tak, jak jsem ji dělal předtím, pak už nejsem ten pravý.“
Dokážu jet i 180 km/h
„Jsem jako pořádný sporťák - ne nejlepší, ale docela dobrý, pořád dokážu jet 160, 170 i 180 km/h. Ale jsem jediný, kdo vidí, že ukazatel nádrže klesá. Okolní svět to nevidí, to je dobře, takže jedete tak dlouho, dokud musíte, ale pak potřebujete přestávku. V tomhle případě je potřeba jít na benzinovou pumpu.“
O důvodech konce v Liverpoolu
„Nemůžeme spolu zůstat jen proto, že jsme na sebe zvyklí. Mohl bych jít do další sezony a začít ji třeba slovy: Proboha, už zase? A to nejsem já. Můj trenérský styl je založený na energii. Většinou jí mám dost na to, abych ji předal spoustě lidí. Ale k tomu ji potřebuji mít sám. A pokud tam není, nejsem stejný. Pokud nejsem stejný, nemůžu to dělat. A s tím se musíme všichni smířit.“
V Liverpoolu trochu zůstane
„V mé mysli zůstávám ambasadorem Nadace LFC, takže si musím ponechat klíč od města a nechci to brát na lehkou váhu. Jsem si jistý, že klub mou pomoc v budoucnu nepotřebuje, ale možná budu moci městu trochu pomoci s několika projekty. S tím, že bych se ukázal, věnoval pozornost různým věcem. To bych upřímně řečeno dělal rád. Takže - ne jako hrozba, ale vrátím se!“
Jürgen Klopp
Fotbalový trenér
Věk: 56 (*16. června 1967 ve Stuttgartu)
Hráčská kariéra - obránce / útočník: 1. FC Pforzheim (1987), Eintracht Frankfurt II (1987-88), Viktoria Sindlingen (1988-89), Rot-Weiss Frankfurt (1989-90), Mainz 05 (1990-2001)
Trenérská kariéra: Mainz 05 (2001-08), Borussia Dortmund (2008-15), FC Liverpool (2015-24)
Největší úspěchy: vítěz Ligy mistrů (2019), Premier League (2020), 2x bundesligy (2011, 2012), MS klubů (2019), FA Cupu (2022), DFB-Pokalu (2012), 2x anglického Ligového poháru (2022, 2024)
klub | výhry | remízy | prohry | úspěšnost |
Mainz | 109 | 78 | 83 | 40,37% |
Dortmund | 180 | 69 | 70 | 56,43% |
Liverpool | 299 | 109 | 83 | 60,90% |