S Enkem (†32) jsme se bavili o životě, říká Drobný

Jaroslav Drobný se smutnou zprávu dověděl po telefonu od kamaráda. „A byl to pořádný šok,“ přiznal reprezentační brankář. „Když jsme proti sobě chytali, tak jsme se vždycky po utkání pobavili o fotbale, o životě. Je to tragédie. Víc se k tomu ani říct nedá.“

Jak dobře jste Enkeho znal?
„Spoluhráč z Herty Berlín Friedrich vyprávěl, jaký je člověk. Prý byl veselý, super. Vždycky s ním byla sranda. To, že byl kvalitním gólmanem, ani nemusím říkat.“

Máte nějaké informace, jak zemřel?
„Pouze z médií, že to prý byla sebevražda. Nevím nic víc kromě toho, co se píše na německém teletextu.“

Vědělo se v Německu, že měl nějaké problémy?
„Vím, že se mu už jedno neštěstí stalo, když mu před třemi lety zemřela dcera. Teď šest týdnů nechytal a psalo se, že má nějaký virus. Ani lékaři údajně nevěděli, co mu je. Takže nevím, jestli to s tím souvisí. Nechtěl bych spekulovat.“

Robert Enke • ČTK

Moc dobře na tom není ani váš klub, který pro změnu prožívá sportovní tragédii. Je beznadějně poslední…
„Je to špatné. Po dvanácti zápasech máme čtyři body. Nehrajeme dobře. Nedáváme góly. Jediné, co nám pomůže, budou nákupy nových posil. Vedení prostě musí něco udělat.“

Už na podzim jste cítil, že vstup do sezony nebude ideální. Opravdu je ten propad tak velký?
„Kdo trošku rozumí fotbalu, tak tuhle situaci očekával. Nechci se ale pouštět do kritiky klubu, to bych akorát dostal pokutu. Každopádně když necháte odejít Panteliče s Voroninem, kteří jsou schopní dát 10-15 branek za sezonu, pustíte nejlepšího obránce ligy Šimuniče, tak to o něčem svědčí. A posily, které přišly, zdaleka nejsou tak kvalitní jako tihle tři. Víc se do toho nechci pouštět. Znáte německé novináře. Ti to špatně přeloží a já budu mít problémy.“

Máte strach ze sestupu?
„Je to ještě daleko, ale víme, že nemáme bodů nazbyt. Hrozba tam je. A velká. Předposlední Bochum má osm bodů. Nad ní je Norimberk s devíti body. Na 16. příčku, která zaručuje alespoň baráž, ztrácíme bodů pět. V Norimberku jsme navíc prohráli 0:3. Takže strach máme, a proto musíme udělat všechno pro to, abychom nespadli. Nedokážu si představit, že by v Berlíně byla druhá liga.“

Říkáte, že jste hodně oslabili, ale i přesto má Hertha kvalitu na to, aby sestupu zabránila, ne?
„Fotbal je o gólech a my jich nastříleli za dvanáct kol jenom sedm. Útočníci se nám netrefují tak, jak by měli. Dál nevím, co bych k tomu řekl. Nechci kritizovat hráče. Ale zkrátka, jak už jsem řekl, musíme se posílit. To vidí každý, kdo fotbal sleduje. Takhle to jde.“

Posílit se musíte hlavně v útoku, nebo i na jiných postech?
„Podle mě musí přijít dva obránci, záložník a útočník. To je můj osobní názor.“

V médiích se už o někom mluví?
„Psalo se, že by se měl vrátit Pantelič z Ajaxu, což je absurdní. V létě ho Hertha nechala odejít zadarmo po skončení smlouvy a teď ho chtějí zase koupit. To svědčí o tom, že něco není v pořádku. Ale doufám, že Panta přijde, protože je schopný dávat góly a navíc je to super parťák.“

V době, kdy se Hertě nedařilo, jste se zrovna zranil. Tlačili na vás trenéři, abyste se vrátil co nejdříve?
„Bavili jsme se o tom hodně. Chytat jsem nechtěl, protože mě to bolelo. Nechtěl jsem jít do rizika, že bych hrál, aniž bych nebyl stoprocentně zdráv. Ale stejně se to stalo. Chytal jsem proti Wolfsburgu. Trenérům jsem sice řekl, že nejsem v pořádku, ti mi však dali jen nějaké prášky na bolest a šel jsem do branky.“

Teď už jste v pořádku?
„Nemůžu říct, že všechno dělám naplno, ale je to lepší. Necítím to. Po tréninku vždycky chodím na speciální terapii nohy a zad. Měl jsem hnutou ploténku, kvůli které mi bolest střílela do zadního stehenního svalu. Ten byl ke všemu prasklý. Ke konci mi proto píchali kortyzon, aby se záda uvolnila.“

Nezvažoval jste, že byste nepřijel na reprezentační sraz jako Petr Čech?
„Poslední tři zápasy jsem chytal. Bolesti nemám. Jen musím být opatrný. O odmítnutí nominace jsem nepřemýšlel. Chtěl jsem přijet.“