Kalouda na Ukrajině doufá v restart. O peníze nejde, říká

Bohatý majitel fotbalového klubu z daleké Oleksandrije je machr v byznysu v elektřinou, dodává ji do několika ukrajinských oblastí.

Pořádný výboj, který by znovu nakopl jeho kariéru, by potřeboval i záložník Luboš Kalouda, jenž na východě působí. Jako by před časem někdo otočil vypínačem. Nastala tma.

„Vím, že jsem už dlouho pryč a lidé mě nevidí hrát,“ uznává sám. Přesto mu s tváře nezmizí jeho charakteristický úsměv. „Jsem připravený porvat se o místo,“ říká pevně.

S Pavlem Nedvědem byl už srovnáván leckdo, ale v Kaloudově případě to nebylo od věci. Ostatně, sám Grande Paolo prý vicemistra světa v kategorii dvacítek z roku 2007 lákal do Juventusu.

Ofenzivní záložník, který to s míčem náramně umí levou i pravou nohou, však v březnu 2008 nabral jiný směr: do ruského velkoklubu CSKA Moskva.

Už tehdy se ozývaly hlasy proti, ale všechno přebilo 130 milionů korun pro Brno. Tedy údajných.

Jenže cesta vzhůru se zasekla hned v první etáži. Kalouda v moskevském dresu nasbíral jen šest startů, podepsala se na něm silná konkurence, do níž vpadl příliš brzy, i trable obou třísel a operace menisku.

I proto byla rozpačitá též jeho hostování ve Spartě, na něž došlo po roce a půl od přesunu z Moravy, i v druholigové ruské Astrachani.

„Nekašlal jsem na to, moc jsem toho neodehrál kvůli zranění. Ale to už je minulost,“ vzpomíná.

Ztratil se z očí jako další jeho parťáci z MS Radek Petr, jenž skončil v bulharské lize, nebo Marek Střeštík, který vzal angažmá v Maďarsku. Rychlý vzestup následoval strmý pád, často uspíšený zbrklými odchody do ciziny.

Kalouda je nakonec rád za zápasy v Oleksandriji, kam přišel loni v září. Šéfové nováčka ukrajinské ligy si o něm přitom mysleli, že je defenzivní středopolař, a tenhle post mu svěřili i na hřišti.

„Vůbec nevím, jak to vzniklo. Brzdilo mě to, abych podával lepší výkony,“ kroutí hlavou. „Na druhé straně jsem žádné góly nezavinil, do budoucna to může být plus.“

Osmdesátitisícové město není zrovna ideál pro život, který s mladým Čechem sdílí i manželka Veronika a malá dcera Nikola, ale stadion pro sedm a půl tisíce lidí s pěkným zázemím Kaloudovi padl do oka.

„Majitel má hodně peněz a velký byznys v Kyjevě,“ říká. „I když jsme třetí od konce, hráli jsme na podzim jeden z nejlepších fotbalů v lize. Srážely nás ale chyby,“ dodává. Vedle áčka nastupoval i za rezervu, v týmu se sešel s krajanem Janem Králíkem či dvěma Tunisany.

V zimě nastalo hledání další štace. Cesta zpět do CSKA, s nímž ho váže smlouva ještě na dva a půl roku, zatím nevede. Kalouda se byl ukázat v rakouském Kapfenbergu, pozornost přitáhlo i Česko. „Nejdůležitější je pro mě být zdravý a hrát, ukázat se,“ přeje si.

„Je to pořád kvalitní hráč, který může pomoct každému týmu. Během jednoho dvou zápasů se do toho dostane,“ tvrdí přesvědčeně hráčský agent Jiří Müller, jenž se záložníka v nesnázích ujal.

I on dobře ví, že Kalouda dokáže být na hřišti k nezastavení, jen je citlivější povaha, která potřebuje povzbudit. Ač to není na první pohled znát, léta fotbalového strádání i na téhle šťastné povaze zanechala otisk.

„Našel jsem ho v takovém rozpoložení, že to horší být nemohlo. Rajcuje mě dostat ho zpátky,“ vykládá Müller. „Potřebuje důvěru. Jakmile ji cítí, trenérovi ji stoprocentně vrátí.“

Z domácích klubů se však zatím nikdo neozval. Zájemce mohlo odradit časté střídání dresů nebo výdaje na jeho plat. Ty však prý však nejsou horentní, CSKA by se na nich totiž výrazně podílelo. S vědomím, že když se dá jeho akvizice do kupy, v létě může dojít na přestup.

„Tenhle půlrok není o penězích, ale o novém startu,“ ujišťuje Kalouda.

Zhasnout se mu ještě nechce...