Kolem osmé ranní na stadion a až v pět odpoledne hurá za snoubenkou a tříměsíční dcerkou. Tak vypadá program Václava Jemelky (25) v belgické Lovani, kam obránce zamířil nedávno na roční hostování s opcí z Olomouce. Premiéru v tamní Jupiler Pro League si připsal v sobotu. A ne ledajakou! Nováček z univerzitního města totiž porazil nadupané Bruggy 2:1 a Jemelka k tomu pomohl bezchybným výkonem v závěrečné půlhodině. „Byl jsem z toho paf,“ líčí totální euforii v rozhovoru pro iSport Premium.
Jak se cenná výhru nad Bruggami, které mají v základní skupině Ligy mistrů už čtyři body, v Lovani slavila?
„Oslavy v kabině byly hodně bouřlivé, něco tak velkého a intenzivního jsem dlouho nezažil. Zpívalo se, tancovalo, nálada byla skvělá. Akorát je škoda, že se to nemohlo takhle slavit už na hřišti s fanoušky, protože na Bruggy by prý určitě přišel vyprodaný stadion. S lidmi to mohlo být ještě sladší.“
Takže něco podobného, jako když jste se Sigmou porazili Spartu?
„Asi se ta euforie dá srovnat. Trenér nás dlouho připravoval na to, že Bruggy jsou v Belgii top, porazit je není nic lehkého. Jde naopak spíš o výjimečnou věc, takže jsme si to moc užili.“
Michael Krmenčík asi méně. Jednak kvůli porážce a taky kvůli tomu, že s pozitivním testem na COVID-19 nemohl nastoupit.
„Dokud tahle informace nevylezla, přemýšlel jsem, že mu napíšu. Ale když jsem se dozvěděl, že má koronavirus a nebude vůbec připravený, nechal jsem to být. V kontaktu jsem jen s Chorasem (Tomášem Chorým), chtěl se za mnou i zastavit, ale kvůli opatřením bychom ani neměli kam zajít a já jsem ještě neměl byt, takže jsme to nechali na příště. Ale jsem rád, že se probojoval do sestavy a odehrál už dva celé zápasy. Trenér na něj spoléhá, akorát bych mu přál, aby už zažil pocit vítězství.“
Ten jste si užil vy, konečně s rodinkou, která za vámi dorazila. Takže pocity již jako doma?
„Konečně! V sobotu se vyhrálo, připsal jsem si první start a v neděli za mnou přiletěly holky, takže celý víkend byl parádní. Všechno klaplo, včetně přestěhování, se kterým mi pomohl manažer a známý. Potřebovali jsme dovézt hlavně věci pro malou, ani já jsem tady toho moc neměl. Byl jsem na prohlídkách dvou bytů, vybral jsem ten zařízený, takže jsme spokojení.“
I s městem, že? Lovaň je nádherná.
„Je to hodně historické a studentské město, s Olomoucí jsou si dost podobná. Až na architekturu, protože tady je skoro všechno z cihel, což se mi strašně líbí. Je to takový britský styl, který dýchá historií. Anglie je odsud blízko, takže i počasí už je podobné.“
Pořád prší?
„Docela jo, celkově je tady dost chladno. Sluníčko vychází málokdy,
na to si musím trochu zvyknout. Když jsem tady byl první týden, pršelo snad každý trénink. Ale to mi nevadí, stejně vždycky všichni říkali, že jsem severský typ.“ (úsměv)
Ještě se vrátím k premiéře proti Bruggám, kdy jste nastoupil na závěrečnou půlhodinu. Jaké to bylo skočit rovnýma nohama do duelu proti takovému soupeři, který se hnal za vyrovnáním?
„Trenér mě tam hodil za stavu 2:1, který jsme potřebovali udržet. Říkal, abych
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
