PŘÍBĚH ZESNULÉ LEGENDY - Před měsícem byli všichni členové stříbrného kádru MS 1962 v Chile přijati do Síně slávy českého fotbalu. V neděli jeden z nich odešel do sportovního nebe. Ján Popluhár, stoper a neúnavný bojovník, známý pod přezdívkou Bimbo, nikdy neznal slovo porážka. Prohrál až se zákeřnou rakovinou.
Masopust byl myšlenka, Pluskal křemen, Popluhár přehled a jistota. Tak se doplňovalo slavné trio československých internacionálů, které přivezlo stříbrné medaile z mistrovství světa 1962 v Chile a nastoupilo spolu za výběry světa i Evropy. Nyní zůstala už jen Masopustova myšlenka. Pluskal zemřel před sedmi lety, Popluhár podlehl těžké chorobě v neděli. V 75 letech.
Nemocný už byl delší dobu, ale stále si udržoval neskutečný optimismus a víru, že všechno dobře dopadne. Začátkem února se chystal popřát osobně Josefu Masopustovi k jeho 80. narozeninám.
| JÁN POPLUHÁR |
| Narozen: 12. září 1935, Bernolákovo Hráčská kariéra: Slovan Bratislava (1954), RH Brno (1955–1958), Slovan Bratislava (1958–1969), Olympique Lyon (1969–1970), Zbrojovka Brno (1970– 1974), Wiener Sport-Club (1974–1979) Reprezentace Československa: 62/1 (1958–1967) Největší úspěchy: 2. místo MS 1962 v Chile, 3. místo ME 1960 ve Francii, účast na MS 1958 ve Švédsku, Fotbalista roku 1965, Cena World Fair Play Award FIFA Státní vyznamenání: Řád Ľudovíta Štúra 1. třídy (2002) |
Bohužel to už nezvládl. „Chystal jsem se do Prahy, ale nejsem na tom zdravotně dobře. Je to škoda, dlouho jsme se neviděli,“ vzkazoval tehdy z bratislavského bytu. „Zítra jdu na vyšetření, uvidím, jak na tom budu,“ dodal. Ujištění, že určitě dobře, vzal vysloveně sportovně, jak u něj bývalo ostatně zvykem. „Víte, mám asi rakovinu. Ale snad ji porazím,“ věřil si. Vyhrála ona.
Byl vyhlášen nejlepším slovenským fotbalistou 20. století, v Čechách se tímto titulem může honosit Josef Masopust. I Popluhár byl slavný, opěvovaný, legenda. Medaliemi, řády, diplomy a odznaky by mohl vybavit nejméně jednu rozsáhlou síň fotbalového muzea. To mu ovšem bohatství nepřineslo, po skončení kariéry v přepychu nežil.
Když mu trenér Jozef Vengloš, jenž s ním hrával v 60. letech ve Slovanu Bratislava, nabídl u nově se vytvořené slovenské reprezentace po rozpadu federace v roce 1994 místo kustoda, vzbudilo to protichůdné reakce. Jedni oceňovali to, že člověk, jenž se zasloužil takovou měrou o věhlas slovenského fotbalu, si k hanebně nízkému důchodu finančně výrazně přilepší.
Jiní ovšem řvali, že je ostudou, aby legenda nosila upocená trička hráčům, kteří mu nesahají svou výkonností ani po šroubovací špunty. Popluhára to neuráželo. „Kdybych seděl ve VIP na stadionu, chleba bych si za to nekoupil,“ přijal funkci bez náznaku ponížení. Když však mužstvo převzal Dušan Galis, poslal ho na tribunu vyvolených. „Tak se s takovým hráčem zacházet nebude,“ trval si na svém.
Popluhár se přeměnil v glosátora fotbalových událostí na Slovensku. Doslova si užíval postup na loňský šampionát v Jihoafrické republice a hlavně vítězství nad obhájcem titulu Itálií. „Jedním slovem obrovské nadšení!“ radoval se z úspěchu. „Jak říkal můj spoluhráč z Chile Tomáš Pospíchal, nehledejte ve fotbale logiku.“
Na sklonku loňského léta oslavil 75. narozeniny. Těšil se, jak přijede pogratulovat Masopustovi k významnějšímu jubileu a jak ho za pět let pozve i s celou chilskou partou k sobě do Bratislavy. Už to nestihne.
| DALŠÍ STŘÍBRNÍ HOŠI Z CHILE |
| ŽIJÍCÍ |
JOSEF MASOPUST (9. 2. 1931) LADISLAV NOVÁK (5. 12. 1931) ADOLF SCHERER (5. 5. 1938) JOSEF JELÍNEK (9. 1. 1941) JIŘÍ TICHÝ (6. 12. 1933) JOSEF KADRABA (29. 9. 1933) JAN LÁLA (10. 11. 1936) JOZEF ŠTIBRÁNYI (11. 1. 1940) JOZEF ADAMEC (26. 2. 1942) VÁCLAV MAŠEK (21. 3. 1941) |
| ZEMŘELI |
| VILIAM SCHROJF (2. 8. 1931–1. 9. 2007) Ač rodilý Pražák, spojil svůj život s Bratislavou, kde zůstal i po rozdělení federace a přijal slovenské občanství. Jako první vychytal v československé a rakouské lize 100 nul, stal se zakladatelem Klubu ligových brankářů. Po skončení kariéry vlastnil obchod se sportovním zbožím. SVATOPLUK PLUSKAL (28. 10. 1930–29. 5. 2005) Vynálezce skluzu, které dělal i na škváře, prožil docela úspěšné období také v roli trenéra. Byť poněkud nenápadné. Jeho angažmá v do té doby nerozděleném Kypru v klubu Enosis Neon Paralimni ho přiřadilo mezi trenérské legendy na ostrově ve Středozemním moři. TOMÁŠ POSPÍCHAL (26. 6. 1936–21. 10. 2003) Přestupem z Baníku Ostrava do Sparty v roce 1964 rozboural teorii o vládě dělnické třídy, v níž horník měl být nade vše... Jako trenér dovedl Bohemians k jedinému mistrovskému titulu v roce 1983, v posledních letech žil s transplantovaným srdcem. ANDREJ KVAŠŇÁK (19. 5. 1936–18. 4. 2007) Třebaže pocházel z Košic a do Sparty přišel ve 23 letech, byl podle ankety fanoušků vyhlášen Sparťanem minulého století. Zúčastnil se ještě MS 1970 v Mexiku, kde startoval jako legionář belgického Mechelenu. Po skončení kariéry už ve fotbale aktivní nebyl. |
| V kádru byli ještě brankáři FRANTIŠEK SCHMUCKER a PAVEL KOUBA, obránce JOZEF BOMBA, záložníci TITUS BUBERNÍK, VLADIMÍR KOS a JAROSLAV BOROVIČKA a útočník PAVOL MOLNÁR, kteří však nenastoupili ani v jednom zápase. |
