»Trpaslík« Vaclík: Potřebuju menší trenky!

V závěru sezony tancujete ještě na dvou svatbách. S klubem bojujete o postup do ligy a s reprezentací se chystáte na EURO U-21. Není to schizofrenní?
„Původně se počítalo s tím, že pro mě klubová sezona končí s nástupem na sraz nároďáku. Ale nakonec se to domluvilo tak, že mě ještě v sobotu odvezou ze soustředění na zápas Žižkova do Mostu. Doufám, že se nám tam podaří udělat poslední krok a budu mít čistou hlavu na mistrovství.“

Bylo to vaše přání?
„Bylo. Trenér Dovalil se mě ptal, jestli chci v Mostě chytat, řekl jsem mu, že rád. Poslední měsíc jsem toho moc neodchytal, jen dva zápasy, protože jsem měl trest za červenou kartu a pak jsem byl nemocný.“

Druhá liga nemívá v reprezentačních termínech přestávku. Jaké to bylo opouštět tým, který čekala důležitá utkání o postup?
„Přesně tak, vynechal jsem nejméně čtyři druholigové zápasy. Pokaždé to bylo zvláštní, když jsem v tom kluky nechal. Na druhou stranu můj náhradník na Žižkově Štěpán Kolář je taky výborný gólman, takže jsem mu vždycky věřil. Některé ty zápasy se bohužel nepovedly, ale teď proti Jihlavě a v Třinci, co chytal Štěpán, se udělaly čtyři body.“

Jste neotřesitelnou brankářskou jedničkou jedenadvacítky, ze druhé ligy jste se dokonce dočkal nominace do reprezentačního áčka. Pociťujete často, že by z toho byli lidé rozpačití?
„Hlavně ze začátku kvalifikace, kdy jsem chytal ještě za Vítkovice a situace tam nebyla dobrá. Sestupovalo se a dostával jsem hodně gólů. Ale trenéři Dovalil i Kouba mi věřili. Na Žižkově se to už začalo zvedat, byl jsem v Praze a víc na očích, takže lidé viděli, že něco umím a že jsem v jedenadvacítce právem.“

Gólman české jednadvacítky Tomáš Vaclík • Pavel Mazáč Sport

A v případě nominace do áčka?
„Tam to bylo hodně zvláštní, hodně lidí se tomu divilo, proč nebyl v nominaci někdo z ligy – třeba Radek Sňozík. Ale jsem rád, že jsem to zažil a neměnil bych. Sice se tlak na mé výkony ještě zvýšil, ale s tím musí člověk počítat. Strašně si toho vážím a doufám, že to nebylo naposledy.“

Bál jste se někdy, že byste kvůli své druholigové příslušnosti mohl o místo v jedenadvacítce přijít?
„Jen v začátku kvalifikačního cyklu, kdy Honza Hanuš začal chytat za Slavii ligu i předkolo Ligy mistrů. Hodně se o tom psalo, i média tlačila Hanyho do brány. Ale pan Kouba, trenér gólmanů v jedenadvacítce, mi řekl, že to nemám vůbec řešit, že pokud budu chytat jako dosud, v bráně zůstanu. Od té chvíle jsem byl v klidu.“

Ještě k těm předsudkům – víte o tom, že někteří pseudoodborníci vám vyčítají, že jste na gólmana malý, i když měříte 188 centimetrů?
„Je to zajímavé. Všichni si myslí, jak jsem malý a já si přitom tak nepřipadám a vím, že malý nejsem. S bývalým ligovým gólmanem Petrem Kostelníkem, který pracuje pro pana Nehodu, jsme to probírali. Vím, že mám široká ramena a že v bráně nevypadám moc vysoký. Když se vidím na videu, taky mi přijde, že jsem malý. Říká mi to i spousta lidí a když se pak se mnou setkají, diví se, jak jsem vysoký. Ale řešili jsme to a už i pan Kostelník volal na svaz, aby mi dávali menší trenky a užší dres. Byl jsem zvyklý chytat ve volnějších dresech, ale teď už si beru upnutější.“