"Benjamínek" Jelínek letí do Ria: Aspoň na něco je ten věk dobrý
Před padesáti lety nosil jako nejmladší míče, pití a další pomůcky. Nyní se Josef Jelínek stal vyslancem československé stříbrné party z mistrovství světa 1962 v Chile na festivalu fotbalových filmů v Rio de Janeiro. „Aspoň k něčemu je ten věk dobrý,“ směje se jedenasedmdesátiletý čipera, když balí kufry a těší se na nejfotbalovější město na světě se sochou Spasitele v oblacích.
Pořadatelé filmového festivalu Cinefoot využili 50. výročí druhého triumfu Brazilců na mistrovství světa a pozvali i jednoho zástupce poraženého týmu ve finále – Československa.
Původně oslovili Josefa Masopusta, největší hvězdu tehdejšího výběru, ale ten vzhledem k náročnosti programu pustil místo o deset let mladšímu spoluhráči.
„Budu od něj všechny alespoň pozdravovat,“ slibuje Jelínek s nadějí, že na festival dorazí i legendární Pelé. Je v programu, ale u něj se nikdy neví, na jakou akci pozvání přijme.
Festival má být velkolepý. „Vystoupím na červený kobereček, jako hvězdy v Hollywoodu nebo když Bartoška zahajuje karlovarský festival,“ užívá si Jelínek pocit VIP persony.
Veze s sebou i vzácné předměty, které ho mají samy představit: ručník ze světového šampionátu 1962 a svůj dres s číslem 11, v němž vyběhl do finálového zápasu v Santiago de Chile.
Ač to zní neuvěřitelně, nikdy v Brazílii nebyl. „Jen asi tři hodiny na letišti, když jsme měli mezipřistání při cestě na turnaj v Mexiku,“ vybavuje si. O to víc se na Rio de Janeiro těší.
Proti Brazílii nastoupil dvakrát, oba zápasy se konaly na světovém šampionátu 1962 v Chile. „Během prvního střetnutí v základní skupině jsem rodila,“ prozrazuje manželka Jaroslava.
„Když odlétal, všichni říkali, že jsou za týden zpátky, že proti Španělsku a Brazílii nemají šanci,“ vzpomíná. „A byl pryč celý měsíc!“ připomíná slavnou cestu až do finále.
Z Chile se Jelínek vrátil nejen jako stříbrný medailista, ale i jako otec dcery.
