Sedne si s krajanem a spoluhráčem o Murisem Mešanovičem v jihlavském bytě k televizi a o půlnoci začne fandit své Bosně proti Nigérii. Zklamání, že se nevešel do závěrečné nominace na MS, už Harise Harbu dávno přešlo. „Bylo nereálné se tam dostat,“ myslí si kanonýr Vysočiny v rozhovoru pro Sport.
Měl tam být, nebo neměl? Na tuhle otázku pravdivá odpověď neexistuje, trenér Safet Sušič prostě českého krajánka v týmu pro turnaj v Brazílii vynechal. Třináct branek čtyřiadvacetiletému útočníkovi nestačilo, aby ho přesvědčil. Případnou nabídku reprezentovat Česko by přesto Haris Harba odmítl. „Moje srdce je tam,“ hlásí se jihlavský snajpr k rodné Bosně.
Jak prožíváte premiérový start Bosny na vrcholné akci?
„Koukám na zápasy a fandím svým. Musím! První zápas jsme odehráli dobře, proti favorizované Argentině jsme překvapili výkonem celý svět. Kdybychom nedostali tak rychlý první gól, byl by výsledek jiný. Lidé v Bosně šampionát hodně prožívají. Utkání sledují ve velkém počtu venku na projekčních plátnech. I když se hraje až o půlnoci, bude se jich dívat spousta.“
Kde jste se díval na duel s Argentinou?
„Doma v Bosně. A sám. Potřebuju klid. Nemám rád společnost u sledování fotbalu. Co jsem slyšel, tak Nigérie proti Íránu nehrála moc dobře. Máme velkou šanci zvítězit a postoupit ze skupiny.“
Máte v týmu nějakého kamaráda?
„Osobně nikoho neznám. Ti hráči většinou odešli brzy do zahraničí a trénovali třeba v Německu.“
V Bosně českou ligu někteří sledují
Poznávají vás ve své zemi?
„V mém městě jsem známý. V Bosně jsou lidé, kteří sledují českou ligu. Píše se tam, když se mi daří a dávám góly. Ví se o tom, že tady hraju. Ale trenér Sušič od začátku řekl, že ho nikdo nedostane pod tlak a rozhodne se podle svého. Bylo nereálné dostat se do reprezentace. Jsou v ní hráči, kteří mistrovství světa vybojovali. Ale doufám, že když budu v takových výkonech pokračovat, tak nějakou šanci mít budu. Aspoň se dostat na přátelák, aby kouč viděl, jak jsem na tom.“
Myslíte, že vás trenér viděl hrát?
„Nevím. Možná ano. Ale o tomto fakt nemám zprávy. Trenér prostě prohlásil, že vzal hráče, kteří jsou momentálně v Bosně nejlepší. Jasmin Ščuk (záložník Mladé Boleslavi – pozn. aut.) byl nominaci určitě blíž. Na jeho postu nemáme tak kvalitní hráče jako v útoku.“
Je vaším vzorem Edin Džeko?
„Ano, dá se to tak říct. Sledoval jsem ho, už když hrál v Česku a pak po jeho přestupu do bundesligy. On je pravák, já levák. Možná je Edin o něco silnější, v Německu nabral svaly. Ale možná jsme si trošku podobní. Každý to vidí jinak.“
Jsem Bosňan, moje srdce je tam
Co takhle reprezentovat Česko?
(úsměv) „Tak to asi ne. Já jsem Bosňan, moje srdce je tam.“
Zůstanete v Jihlavě?
„Zatím žádnou nabídku nemám. Samozřejmě, že je cílem každého hráče dostat se do co nejlepšího týmu. Píše se o Jablonci, ale já o tom nic nevím. Slyšel jsem i o Turecku, ale nic konkrétního. Mluvil jsem se svým manažerem a ten tvrdil, že na tom pracuje. Měl jsem dobrou sezonu. Když se něco objeví, bude na klubu, jak se k tomu postaví. Jsem profesionál, v Jihlavě mám smlouvu. Pokud zůstanu, budu muset zase potvrdit kvalitu.“
Šel byste i do Sparty nebo do Plzně?
„To jsou nejlepší české kluby. Nebylo by to špatné.“
Pod koučem Petrem Radou se vám hraje dobře?
„Začali jsme víc hrát dopředu, napadat už na soupeřově polovině. Za trenéra Komňackého jsme víc čekali, co druhý tým udělá, a pak jsme šli do brejku. Pod Radou vypadá naše hra o hodně lépe a bylo to znát i na výsledcích. Ještě chci říct, že jsem rád, že se do první ligy vrátil Hradec Králové, kde jsem hrál před příchodem do Jihlavy. Přeju mu všechno nejlepší.“
