Líčení s Berbrem a spol.: soudce odhadl vynesení rozsudku
Středeční jednání v kauze okolo Romana Berbra byla nečekaně rychlé. Vypovídal pouze bývalý sudí Marek Janoch, který se doznal k tomu, že coby rozhodčí přijal úplatek ve dvou zápasech - Vyšehrad - Litoměřice (červen 2019) a Vyšehrad - Ústí nad Orlicí (květen 2019). Na výpověď Martina Pýchy nakonec nedošlo, jeho obhájkyně se omluvila. Soudce překvapil postup bývalého rozhodčího a upozornil, že průtahy mohou protáhnout vynesení rozsudku.
„Celé záležitosti velmi lituji,“ zahájil Janoch četbu svého prohlášení z předem připravených papírů. Další výpověď soudce, žalobce i obhájců ostatních obžalovaných odmítl. Zaskočil tím soudce Vladimíra Žáka. „Měl jsem na vás připravenou řadu otázek,“ uvedl předseda senátu.
Konstatoval, že si dovede obtížně představit schvalování dohody, pokud Janoch odmítá další výpověď, byť na to má jako obžalovaný právo. Janoch se totiž vyjádřil jen k zápasům, kde se podle obžaloby jednalo o přijetí úplatku. Vynechal ale zcela prohlášení o fungování organizované zločinecké skupiny, která se podle obžaloby na ovlivňování zápasů podílela. „A to je ta daleko závažnější věc,“ řekl Žák.
„Obžalovaný nemá povinnost vypovídat, zároveň platí zásada zákazu sebeobviňování. Může uzavřít dohodu a může být schválena i bez výpovědi obžalovaného, to problém není. My jsme jenom chtěli ověřit základní postoj, jestli obžalovaný v danou chvíli uzavírá dohodu s plným vědomím rozsahu té věci, ke které se doznává, která je poměrně závažná. Jestli je to skutečně svobodná vůle a vědomí všech následků,“ řekl ČTK po jednání Žák.
Janochovu výpověď si přišel poslechnout i Berbr, ačkoliv po své úterní výpovědi požádal o další projednávání věci ve své nepřítomnosti. Připustil ale, že na některé jednací dny se dostaví. „Marek Janoch byl dobrý rozhodčí, určitě nebyl v žádné organizované skupině,“ řekl Berbr. Pokud Janoch podepsal dohodu i vině a trestu, vnímá to Berbr jako zcela účelové jednání.
Berbr stál podle obžaloby v čele organizované skupiny, která se v letech 2019 a 2020 podílela na ovlivňování deseti zápasů třetí a druhé ligy. Kromě něj je obžalovaný také bývalý sportovní ředitel Vyšehradu Roman Rogoz, rozhodčí Tomáš Grímm, bývalý prvoligový hráč Michal Káník a další rozhodčí, delegáti či fotbaloví funkcionáři. Berbr se navíc s dalšími lidmi zpovídá ze zpronevěry za vyvedení peněz z Plzeňského krajského fotbalového svazu. Za vedoucí pozici v organizované zločinecké organizaci mu hrozí až 12 let vězení.
Berbr jakoukoliv vinu při úterým několikahodinovém obsáhlém čtení svého prohlášení opakovaně rezolutně odmítl a označil obžalobu za vykonstruovanou. Dohodu o vině a trestu chce uzavřít pět obžalovaných.
Soudní jednání je naplánované na celkem 45 dní až do prosince. Soudce Žák ale dnes ČTK řekl, že si začíná myslet, že do konce roku se rozsáhlý případ nepodaří uzavřít. „Trochu se nám to zvrtává,“ připustil v jednací síni. Podle plánu už mělo být po dnešku vyslechnuto pět obžalovaných, hovořili ale zatím jen tři. Berbr, Hájek i Janoch přečetli svá prohlášení a dál odmítli vypovídat. Jednání pokračuje ve čtvrtek výpovědí Káníka, který rovněž projevil zájem o uzavření dohody o vině a trestu.
Zprávy ze dne 18. května 2023
Soudce Žák se snaží zjistit, zda si sudí kupovali prostřednictvím Berbra nebo jiných lidí z komise rozhodčích delegace na utkání nebo povýšení do vyšší soutěže.
Kupoval jste panu Berbrovi dárky?
Grímm: „Nevzpomínám si, že bych mu kupoval nějaký narozeninový dárek.“
Přichází závěrečné kolečko otázek od soudce Žáka
Jakým způsobem Berbr zasahoval do chodu soutěže?
„Měl možnost ovlivnit delegaci rozhodčích skrze komisi rozhodčích.“
Jaké byly jeho zájmy?
„Byl místopředsedou FAČR a měl tam velice silný mandát. Dle mého názoru by ve výkonném výboru neprošlo nic bez jeho souhlasu.“
Měl mocenské zájmy?
„Roman Berbr měl velký vliv v celém českém fotbale." Znovu je Grímmovi velmi špatně rozumět, ale popisuje Berbrův vliv při valných hromadách FAČR, kde ovlivňoval hlasování zejména českých delegátů.
Soudce: Byla nějak spolupráce při domluvě o sázce mezi Rogozem a Káníkem?
Grímm: „To netuším, pan Rogoz ale o možnosti sázky věděl. Byla tam nabídka, že utkání bychom mohli ovlivnit, o konkrétní podobě jsme se nebavili. Dozvědět jsme se to měli těsně před utkáním, ale k tomu nedošlo.“
Když vám předával pan Rogoz peníze, pro koho byly?
„Peníze byly pro rozhodčí, řekl mi jen: Musíme vyhrát. Věděl, že budou i pro delegáta, předpokládal, že se i s ním jako rozhodčí domluvíme.“
Soudce: Jaká role byla v tomto utkání (Vyšehrad-Ústí) pana Berbra?
Grímm: „Panu Berbrovi jsem řekl o nabídce Záp (200 000 korun za ovlivnění ve prospěch Ústí nad Orlicí, protože potřebovaly, aby Vyšehrad prohrál). On reagoval, že v žádném případě takovou nabídku nesmím akceptovat."
Státní zástupce: Proč jste přijal nabídku od pana Rogoze?
Grímm: „Řekl mi, že nechce, aby Ústí vyhrálo. Pokud by Ústí vyhrálo, mimo jiné by to znamenalo, že jsem přijal předchozí nabídku od Záp."
Soudce: Proč jste neřekl panu Berbrovi, že jste inkasoval peníze od pana Rogoze, ale nahlásil nabídku Záp?
Grímm: „200 tisíc byla velká částka, chtěl jsem, aby o tom věděl, bylo na něm, jak s tím naloží. Chtěl jsem, aby věděl, že Zápy se snaží ovlivnit zápas."
Hovoří se o utkání Vyšehrad - Ústí nad Orlicí z roku 2019, kde měl Grímmovi předat Roman Rogoz 30 tisíc korun.
Soudce: Jak probíhalo předání úplatků?
Grímm: „Jednu část dostával rozhodčí, druhou delegát. Dvacet tisíc bylo výhradně pro mě, peníze se předávaly po zápase. Rozhodčí jsme jeli jedním autem, delegáti jeli zvlášť.“
Státní zástupce: Událo se během utkání něco odlišného od běžné praxe?
Grímm: „Utkání nebylo nahráváno na video.“
Rogozův obhájce: Jakým způsobem Káník pomáhal Rogozovi?
Grímm: „Většinou se za něj přimlouval, abych mu nějak pomohl. Někdy mu půjčil třeba 100 tisíc, na co, to nevím.“
Státní zástupce: Jaký byl vztah Romana Berbra s rozhodčími?
Grímm: „Jednoznačně jsme ho brali jako šéfa rozhodčích. Nemůžu mluvit za jiné soutěže, ale za námi (sudí ČFL) jezdil na semináře, probíral s námi různé věci. Pan Kohout (sekretář Řídící komise pro Čechy), byl jeho podřízený. Historicky působil i jako sekretář na Plzeňském svazu, kde fungovali společně.“
Grímm vysvětluje soudci tehdejší pozici Romana Berbra v českém fotbale.
„Byl to tehdy nejvyšší muž v českém fotbale. Měl nejsilněší politickou moc. Dokázal komunikovat se zástupoci okresů, krajů, s majiteli klubů v lize. Bavil se s nimi o fotbale, jejich problémech, které se snažil řešit. Objížděl valné hromady, neustále s kluby komunikoval."
Soudce: Ovlivňoval Roman Berbr dotace?
Grímm: „Na to vůbec nedokážu odpovědět, u takových jednání jsem nebyl. Scházel se s různými politiky a funkcionáři, ale nemůžu odpovědět tak, že Roman Berbr nakupoval přes dotace politickou moc."
Soudce Žák se ptá:
Proč jste finanční nabídky na ovlivnění zápasu nenahlásil policii? Třeba první nabídku Radotína.
Grímm: „Určitě to byla chyba."
Koho jste vnímal jako svého nadřízeného?
Grímm: „Určitě pana Berbra. On rozhodoval, kdo bude v komisi rozhodčích. Byl to místopředseda FAČR, když se listiny schvalovaly, lobboval za to, aby se schválila jména, jaká chtěl."
Kdy vznikla povinnost volat po zápasech panu Berbrovi?
„Snad odjakživa. Určitě deset let to tak fungovalo."
„Co se týče fotbalu, Rogoz chtěl pomoci Vyšehradu do druhé ligy a v tom mu dle mého názoru pomáhal Káník,“ sdělil Grímm.
Soudce Žák: Přesvědčoval vás někdo k přijetí financí od pana Rogoze?
„Přesvědčoval mě pan Káník před utkáním, že by bylo dobré, aby vyhrál Vyšehrad."
(utkání ČFL proti Ústí nad Orlicí ze dne 25. 5. 2019, Grímm měl od Rogoze dostat 30 000 korun)
Grímm popisuje, jak to chodí v českém fotbale.
S obviněným Berbrem pocházejí ze stejného kraje, byl v čele komise rozhodčích západočeského kraje (PKFS), znají se tedy dobře, několikrát do roka zašli na společnou večeři. Byl nejmocnějším mužem českého fotbalu. Rozhodčí se cítí mu být podřízení z titulu jeho funkce místopředsedy. Žádný rozhodčí by obviněného Berbra nechtěl mít za nepřítele. Pokud chtěli kariérně postupovat, nesměli si znepřátelit někoho, kdo byl na vrcholu. V případě neuposlechnutí požadavku by hrozil neoficiální trest – pozastaven delegací, popřípadě delegace k méně atraktivním a hůře honorovaným mládežnickým zápasům, v krajním případě vyřazení z listiny rozhodčích na další sezonu.
Připomeňte si gesto z prvního soudního dne, které zachytil fotograf deníku Sport. Roman Berbr nakrátko položil Tomáši Grímmovi pěst na stehno.
Ptá se i obhájce Romana Berbra Sýkora: víte o organizované skupině ve fotbale (kterou zmiňuje obžaloba)? „Nevím o tom.“
Svoboda odmítl, že by se před zmiňovaným utkáním Bohemians s Brozany potkal s někým z obou klubů. Jeho výslech končí, Roman Berbr na vyzvání soudce nechtěl Svobodovu výpověď komentovat.
Dotaz státního zástupce na Svobodův vztah k Berbrovi: „Znám ho dlouho, ale mám pocit, že jsme spolu nekomunikovali moc často. Řešili jsme věci kolem fotbalu, ale nic konkrétního.“
Zprávy ze dne 17. května 2023
100 tisíc korun předal Rogoz Uvírovi na benzince, po urgencích zbytek v Erpetu, kde měl Vyšehrad soustředění.
Berbr se vyjadřuje k výpovědi Jana Cihláře
1. „Správně odmítl zločineckou organizaci.“
2. „Strašně pravdivě vypravoval, že si vše musí rozhodčí odžít. Rád si tyto statě přečtu ještě jednou.“
Následuje výpověď Jana Cihláře, taktéž bývalého rozhodčího.
Roman Berbr komentuje výpověď rozhodčího: „Vlasjuka znám řadu let, považuji ho za tichého rozhodčího. Ke skutku se vyjadřovat nebudu, protože se mně netýká.“
Zprávy ze dne 16. května 2023
V dalším průběhu své řeči Berbr trochu vyjel po Kovalovi. „Správně řekl, že jsem nechodil na semináře první a druhé ligy. Ale co na ty nižší? Já nepřednášel? Nic jsem nedělal? Ty jsi mě tam neviděl?“
Koval téměř stydlivě odpověděl, nicméně mu nebylo přesně rozumět.
