Káník u soudu v kauze Berbr: Nevím, neznám... Řešily se sázky i vztahy
Nedokážu vysvětlit. Už si nevzpomínám. Fakt bych se k tomu vyjádřil, ale nevím. Zhruba takto ve čtvrtek odpovídal na otázky soudce Michal Káník, jeden z hlavních aktérů rozsáhlé kauzy, jejímž středobodem je ovlivňování zápasů, úplatky a defraudace na půdě Plzeňského krajského fotbalového svazu. Na výpověď bývalého kumpána reagoval spokojeně Roman Berbr. Kdyby mohl, v soudní síni nadšeně tleská…
Bývalému rozhodčímu a funkcionáři Michalu Káníkovi hrozí čtyři roky ve věznici s ostrahou a peněžitý trest ve výši 504 000 Kč. To vše za pomáhání k podplacení, pomoc ke zpronevěře a účast na organizované zločinecké skupině. Ve čtvrtek přednesl svoji výpověď. Výsledek téměř šestihodinové směny v budově okresního soudu v Plzni? Drobné přiznání viny a spousta mlžení. Chvílemi to vypadalo, že Káník ztratil paměť.
A to třeba ve chvíli, kdy předseda soudního senátu Vladimír Žák dlouhé desítky minut citoval z odposlechů telefonních hovorů mezi Káníkem a Romanem Rogozem, bývalým sportovním ředitelem Vyšehradu v inkriminované době usilující o postup z ČFL. Šlo o krátké debaty o zápasech Vyšehradu, o schůzkách s lidmi z fotbalového prostředí, o rozhodčích. Káníka se na některé citace doptával, jenže stejně se nic nedozvěděl…
„Nedokážu vysvětlit. Už si nevzpomínám.“
„Nikdy jsem u ničeho nebyl.“
„Nevím. Fakt bych se k tomu vyjádřil, ale nevím.“
Káník se vymezil proti obvinění obžaloby, která jej viní z účasti na zločinecké organizaci. „Ve fotbale jsem byl dvacet let, posledních šest let jsem se v prostředí již nepohyboval, byl jsem vyšetřován kvůli sázkám a fotbal mě přivedl do velice složitých finančních problémů. Z vlaku jsem vystoupil a své angažmá ve fotbale ukončil,“ hájil se.
Státní zástupce Jan Scholle žaluje Káníka z podílu na ovlivnění zápasů mezi Radotínem a Dobrovicemi (0:0, 3:1 na penalty) a přátelského duelu mezi Vyšehradem a Motorletem. V prvním šlo o úplatky, v druhém o sázky.
O úplatku věděl od Grímma, který zápas řídil. Soudce Žák se ptal, proč kvůli tomu nekontaktoval policii. „Nevím, nenapadlo mě to,“ pronesl Káník. „Váš kamarád dostal nabídku úplatku, vám to nepřijde závažné?“ zvedl obočí předseda senátu. Káník se bránil, že nikoli, že neviděl důvod, proč by to měl řešit a nějak se tím zabývat.
V druhém případě Rogoz žádal Káníka, zda by uměl ovlivnit utkání za účelem sázek pro skupinu z Balkánu. Domluva zněla, že v prvním poločase padnou nejméně tři branky a že celkem dojde ke vstřelení více než pěti gólů (zápas skončil 8:3, o poločase byl stav 2:1). Káník se pustil do akce, zařídil nominaci kamaráda Grímma a asistentů Janocha s Křížem. Odměnou měla být suma čtyř tisíc eur. Půl hodiny před utkáním však Rogoz přišel s tím, že celá věc padá.
„Byl jsem naštvanej,“ přiznal Káník, podle kterého si nakonec zápas ovlivnili sami hráči. „Pohybuji se ve fotbale dlouho. Vím, jak hráči řeší některé situace, a poznám, zda je něco jinak. Když třeba někdo podběhne roh, nebo v některé jasné herní situaci uhne a tak…“ líčil Káník.
V druhé odpolední části, kdy se řešilo vyvedení financí z Plzeňského krajského fotbalového svazu, Káník odmítl vlastní výpověď s odkazem na přípravné řízení, otázkám soudce ani státního zástupce se nevyhnul. Přiznal, že se podílel na realizaci fiktivních faktur na sportovní vybavení, seminář pro rozhodčí a pronájmu prostor. Ve věci byl kontaktován Rogozem, zda by to nezařídil pro Berbra.
Neměl s tím problém. „Byznys“ zprostředkoval přes firmy 100Čes a Zempol Profi. Vše v úhrnné částce 2,3 milionu korun. Káník zinkasoval něco přes sto tisíc.
Soudce se obžalovaného vyptával na racionalitu vystavení fiktivních faktur a následných velkých provizí. „Podle mě se tady jednalo o černé peníze,“ odtušil. Káník bezelstně odpověděl: „Ano, to máte pravdu.“
Přiznal také, že Berbrovi dlužil peníze, splatil je někdy v roce 2019.
Když skončilo doptávání a Vladimír Žák hodlal ukončit čtvrteční stání, o slovo se přihlásil Roman Berbr.
„Co Michal řekl o zločinecké organizaci, koresponduje s mou výpovědí. Finanční závazek také koresponduje. Stejně jako zápas Radotín–Dobrovice. Veškeré informace byly pouze od Grímma. Sázky se mě netýkají. U faktur z roku 2019 a 2020 už jsem vše obšírně vysvětlil, na tom trvám. Co se týká Michalovy výpovědi u policie, hovořil konstantně. Že se trošku spletl, musím říct, že to je úplně normální,“ spokojeně pravil bývalý faktický šéf českého fotbalu.
V pátek se v Plzni pokračuje pátým dnem. K výpovědi se chystají bývalí rozhodčí a jeden delegát: Jiří Houdek, Michal Myška a Jiří Kabyl. ONLINE přenos budete opět moci sledovat na webu iSport.cz.
Zprávy ze dne 17. dubna 2023
Státní zástupce prohlásil ještě před přestávkou, že došlo k uzavření čtyř dohod o vině a trestu, a to u Tomáše Grímma, Miroslava Skály, Petra Tarkovského a Marka Janocha.
Podívejte se na příchod Romana Berbra k soudu, kam dorazil kolem 9. hodiny.
Nyní soudce Vladimír Žák nařídil přestávku na poradu obžalovaných s obhájci. Poté, jak říká, se jich zeptá, zda se cítí vinni (což není níže zmíněné Prohlášení viny), či zda chtějí využít některou z jiných nabídek (např. Dohoda o vině a trestu).
Jednání je přerušeno do 11.00.
Soudce Vladimír Žák mluví k obžalovaným a sděluje jim jejich práva. A také říká, že mají možnost Prohlášení viny. To znamená, že přijímají obžalobu se vším všudy včetně právní kvalifikace. A připomíná, že toto nelze vzít zpět.
Šidliák vyjmenovává požadavky na majetkovou újmu a předčítá částky, které po jednotlivých obžalovaných FAČR požaduje ve vztahu k vyplacení prémií za odřízené zápasy, které měly být ovlivněné:
12500 Kč po Tomáši Grímmovi
8640 Kč po Marku Janochovi
3250 Kč po Jiřím Křížovi
2500 Kč po Miroslavu Skálovi
3500 Kč po Janu Cihlář
3500 Kč po Robertu Hájkovi
3500 Kč po Janě Štychové
Šidliák se vyjadřuje také k nemajetkové újmě, která byla FAČR způsobena. „Zásah kauzy do prostředí byl enormní, máme zhruba 350 tisíc členů… Je potřeba si uvědomit, že obžalovaní coby členové FAČR postupovali v rozporu se stanovami. Na druhou stranu, byť je zásah opravdu enormní, není z našeho pohledu možné finanční nárok specifikovat. Proto nemajetkovou újmu nežádáme.“
Jiřímu Šidliákovi není úplně dobře rozumět. Předseda senátu vysvětluje. „Je to specialita této jednací síně. Je velká, ale je tu špatná akustika. Je to bývalá kaple, je dobře rozumět směrem od senátu, opačným směrem hůř.“
Státní zástupce skončil čtení obžaloby. Padl návrh na náhradu škody ze strany Plzeňského KFS. Je vyčíslena na částku 1 478 136 korun společně s úrokem z prodlení.
Přítomný místopředseda FAČR Jiří Šidliák rovněž vznesl návrh na náhradu majetkové i nemajetkové škody. Majetková se zčásti shoduje se škodou PKFS, pokud by se prokázalo, že prostředky fakticky patřily FAČR. Šidliák však zmiňuje i škodu, k níž došlo v souvislosti s úplatky na ovlivněná utkání ČFL.
Teď probíhá čtení bodů obžaloby, které se netýkají Berbra, nýbrž dalších obžalovaných. Údajné trestné činy se točí kolem utkání Slavoje Vyšehrad.
Státní zástupce vyjmenovává údajné skutky ostatních obžalovaných, v drtivé většině jde o „přečin přijetí úplatku“, v případě oddílu FK Slavoj Vyšehrad pak o „přečin podplacení ve prospěch organizované zločinecké skupiny.“
Nyní státní zástupce přechází ke skutkům údajné defraudace na Plzeňském krajském fotbalovém svazu.
Státní žalobce čte další bod zpronevěry: Obvinění Berbr, Káník, Rogoz a Tarkovský podle něj v září 2019 poškodili Plzeňský KFS, když Káník po domluvě s Berbrem a Rogozem vystavil jméněm společnosti Zempol Profi fakturu na 733 744 korun na dodání vybavení pro rozhodčí a částku 744 392 na dodání sportovního vybavení. A přestože Káník věděl, že k dodání fakturovaného vybavení nedojde, tuto fakturu doručil poškozenému PKFS k proplacení. Berbr pak z pozice předseda PKFS rozhodl v úmyslu obohatit se o jejich proplacení.
Scholle také popisuje případ z února a března 2020, kdy byly Grímmem na základě požadavků Berbra vystaveny fiktivní faktury na dodání sportovního zboží a zajištění semináře pro mládežnické trenéry ve výši 221 188 Kč, 205 276,50 Kč a 423 500 Kč. „Obžalovaný Berbr, ačkoli věděl, že fakturovaná plnění z těchto faktur nebyla a nebudou nikdy poskytnuta, z pozice své funkce předsedy výkonného výboru PKFS, v jehož pravomoci bylo mimo jiné nakládat s jeho majetkem, rozhodl v úmyslu obohatit se na úkor PKFS.“
Nyní Scholle předčítá, čím jsou dle jeho optiky obžalovaní vinni.
Třeba u Berbra zaznělo toto: „Usnadnil jinému, aby sám poskytl úplatek jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, a spáchal uvedený čin jako člen organizované zločinecké skupiny.“ A ještě: „Sám poskytl úplatek jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu a spáchal uvedený čin jako člen organizované zločinecké skupiny.“
V případě Romana Rogoze zaznělo: „Prostřednictvím jiného poskytl úplatek jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu a spáchal uvedený čin jako člen organizované zločinecké skupiny."
