SERIÁL SPORTU PŘED EURO, ROZHOVOR S MILANEM BAROŠEM Nejlepší střelec EURO 2004. To byla vizitka, která Milana Baroše dlouho provázela po úspěšném šampionátu v Portugalsku. Jenže postupem času jeho pověst ztrácela lesk. A do Švýcarska pojede v úplně jiné roli - hráče, který se pokusí oživit svou kariéru. PRAHA - Je Velikonoční pondělí večer, šestadvacetiletý reprezentant sedí v kanceláři svého agenta Pavla Pasky a vytahuje plakát, který poslal s žádostí o podpis jeden z jeho fanoušků. Nahlédne do obálky. "Ááá, jeden z těch slušných, poslal i obálku s adresou a známkou," říká a černým fixem začíná malovat velké B. "Spousta lidí jen pošle fotku a nic." Potom už začal odpovídat na otázky v prvním obsáhlejším rozhovoru, který poskytl po několika měsících. Ačkoliv se Sport snaží v rámci seriálu zpovídat reprezentanty v jejich klubových působištích, Milan Baroš souhlasil jen s rozhovorem v Praze. * Jak často si vzpomenete na EURO v Portugalsku? "Člověk si to připomene, když vidí občas nějaký šot v televizi nebo upoutávku. Byl to obrovský zážitek pro všechny, hráli jsme tam super fotbal a lidi s námi žili. I soupeři z nás měli respekt. Bylo to krásné, ale ze vzpomínek se žít nedá. Teď nás čeká další EURO, řekl bych, že bude o něco těžší než v Portugalsku." * S blížícím se startem turnaje v Rakousku a ve Švýcarsku se vám bude jistě připomínat vaše střelecká koruna z Portugalska a neubráníte se porovnání s vaší aktuální formou. Počítáte s tím? "Bude mi brzy sedmadvacet let, mám něco odkopáno, s tlakem se dokážu vypořádat. Už si z toho narozdíl od dřívějška nic nedělám. Samozřejmě takové to chvění a lechtání v břichu před turnajem bude." * Myslel jsem to spíš tak, že se bude mluvit o tom, že jste po skvělém rozjezdu kariéry hodně přibrzdil a že jste nevyužil šance. "Fotbal je prostě hra. Na EURO se mi to povedlo, pak jsme měl dobrou sezonu v Liverpoolu. Jenže se staly věci, které nikdo nečekal. Změnili se trenéři. Když přijdete někam, kde vás trenér chce, ovšem toho pak vymění, pak je to složitější. To neberu jako výmluvu. Myslím, že moje kariéra je doposud úspěšná a jestli někdo říká, že ne... Když se podívám za sebe, kde jsem hrál, co jsem dokázal s týmem i osobně, tak si řeknu, že moje kariéra úspěšná je. Je mi pořád jen šestadvacet let a já věřím, že nejsem u konce. Končit chci někdy ve třiceti čtyřech. Doufám, že dobrá léta přijdou. Každý má nějaké období v útlumu, já si ho prožil a potřebuju to nastartovat. Bylo by super, kdyby mi vyšlo EURO a od toho bych se zase mohl odrazit. Ve fotbale nikdy nevíte." * Nejlepší střelec EURO 2004, triumf v Lize mistrů, to jsou velké úspěchy. Jenže se čekalo, že vaše kariéra půjde nahoru, zatím však docházelo k velkým výkyvům. Po Liverpoolu přišel sešup v Aston Ville, pak zase nadějný přestup do špičkového Lyonu, jenže po něm Portsmouth. Je to jako na houpačce. "Každý hráč to má jinak nastartováno. Já měl smůlu, že se mi měnili trenéři. Do Liverpoolu si mě vzal Houllier, byl jsem mladý, nehrál jsem. Pak jsem začal nastupovat pravidelněji, přišel Benítez a přitáhl si svoje koně. Šel jsem do Aston Villy, začal jsem dobře, ale změnil se trenér. Teď v Lyonu to samé, po půl roce Houllier odešel. Opakuju, neberu to jako výmluvu, jenže i tyhle maličkosti rozhodují. Myslím pozitivně, nebrečím, proč je to tak a tak. Dívám se dopředu. Může to tak vypadat jako na houpačce, že Liverpool, Aston Villa, Lyon a teď Portsmouth na hostování. Ale tam jsem šel, abych nebyl na lavičce v Lyonu. Co bude v létě, to se uvidí." * Když jste se stal nejlepším střelcem v Portugalsku, bylo vám dvaadvacet. Nepředběhl jste tehdy svůj vývoj? Možná jste ještě nebyl na takový úspěch připravený. "To je těžké. Na EURO jedete s tím, že chcete dosáhnout maximálních výsledků v každém zápase, při každé příležitosti. Já dal pět gólů, stal se nejlepším střelcem, týmu se dařilo. Člověk nemůže myslet tak, že je mu teprve dvaadvacet, tak toho nemůže dosáhnout. Každý fotbalista, kterému je osmnáct nebo devatenáct a skočil do fotbalu, chce něčeho podobného dosáhnout co nejdříve. Mít výsledky, hrát dobře v každém zápase." * Od šampionátu utekly čtyři roky. Neměl jste tehdy představu, kde byste chtěl za nějaké ty čtyři roky být? Netajil jste se přáním nosit dres Barcelony, ale tomu jste teď hodně vzdálen. "Po EURO se mluvilo o Barceloně, já jsem říkal, že to byl můj sen. Teď to musíme trošku krotit (směje se), ale pořád mám velké sny a cíle a dělám všechno, abych toho dosáhl. Já s fotbalem nekončím, je mi šestadvacet. Myslím, že do nejlepšího fotbalového věku teprve přijdu." * Jenže to neříkáte poprvé. A čas rychle utíká. "Letí to hodně (pousměje se). Třeba se odrazím na EURO. Nepřemýšlím nad tím, že bych byl starý nebo za čtyři roky nepoužitelný pro fotbal." * Když se ohlédnete zpět, udělal jste někde chybu? "Nemyslím si. Něco jsem udělal, ale bylo to spíše záležitostí toho, že jsem byl ještě mladý. Žil jsem život, jaký jsem prostě předtím žil. Najednou jsem zjistil, že pozornost na moji osobu je daleko větší. A ten životní styl jsem musel změnit. Ale že bych něčeho litoval, to ne." * Jak moc změnilo EURO váš život? Byl jste populární už před ním, ale pak se spustila okolo vás šílená mánie. "Určitě změnilo, bylo to něco nového. Nebyl jsem na to zvyklý. Předtím jsem byl v Ostravě, pak v Liverpoolu a co se týkalo zájmu o mou osoby, bylo to tak, že jsem přijel na nároďák, udělal dva rozhovory a po utkání jsem zhodnotil zápas. Pak to vystřelilo do úplně jiných dimenzí. Média se začala spíše zajímat o mimofotbalové věci. V tu dobu na to člověk - ne že by nebyl připravený - ale neví, jak se v tom zorientovat. Teď už je to zase o něčem jiném." * Stalo se, že vám popularita začala lézt krkem? "Co se týká lidí, když chtějí podpis na fotku, snažím se vyhovět. Horší je tlak médií. Naučil jsem se s tím žít. Byly doby, kdy jsem si z toho dělal hlavu a štvalo mě to, teď ne. Přiznám se, že noviny vůbec nečtu a ani mí známí už mi to neříkají, když se někde něco napíše. Vědí, že na to nereaguju. Lidi typu českých bývalých fotbalistů, to mě neohrozí (myslí tím kritiku jeho výkonů ze strany některých expertů - pozn. red.). Myslím, že to, co jsem si prožil, mě zocelilo." * Které období bylo pro váš nejtěžší? "Asi potom, co vyšly různé články v novinách (mj. že se opil na oslavě). Nikdy jsem neudělal nic špatného v době, kdy jsem měl před zápasem nebo když jsem byl na tréninku. Tehdy to bylo v mém osobním volnu. Mohlo to někoho pobouřit, ale když se na to dívám s odstupem času, stalo se, ale už to neřeším. Trošku mě mrzí, že v Česku jsem s každým průšvihem nebo prohřeškem ostatních spojen i já. Méďa dostane červenou, vyjde i článek o mně. Dino (Koller) na někoho plivne, je článek o mně. Spojují mě s tím, byl jsem do těch článků zapojený i já. To mě překvapuje. I když se člověk nesnaží dát záminku, tak mě tam stejně dají. Ale vím, že když budu reagovat, uvidí, že mě to štve, a budou to dělat dvakrát tolik." * K EURO 2008 vzhlížíte s nadějí, že vám pomůže opět nahoru. K tomu se ale národní tým musí vyvarovat vyřazení ve skupině jako na MS 2006. Jak vidíte šance reprezentace? "Máme silný mančaft. Když to porovnám s Portugalskem, chybí Méďa s Poborákem, dvě velké osobnosti, které dělaly hru. Hodně kluků je teď zraněných, někdo nehraje. Doufám, že ti, co jsou mimo hru, se dají do pořádku. Máme silný tým, i když s námi lidi nebudou tolik počítat. Na druhou stranu to může být naše výhoda. Skupina je hratelná, ale na EURO nejsou lehké zápasy. První cíl je postup ze skupiny, pak se může stát cokoliv." * K většímu úspěchu je nutné, aby se dařilo střelcům, jenže situace mezi reprezentačními útočníky není nyní moc povzbudivá. Vy ani Jan Koller góly nestřílíte, Martin Fenin začal ve Frankfurtu dobře, ale teď už také několik týdnů čeká na zápis. "Šetříme prach na EURO (směje se). Co se týká mě, já věřím, že góly přijdou. V posledních zápasech za Portsmouth jsem je připravil, odvedl nějakou černou práci. Vím, že se říká, že v papírech je napsaný jenom střelec, ale když jdu ze hřiště a mám dobrý pocit, vím, že jsem dobře pracoval. Góly jsou důležité, ale trápit se a přemýšlet nad tím..." * Věříte, že trefy přijdou. Z čeho pramení sebedůvěra? "Už mám nějaké zkušenosti. Věřím, že se to tak stane. Když nepřijde nějaké zranění a budu pravidelně hrát, nebojím se toho. Nejsem první, komu se to stalo. Ani Honza není první. Feňda (Fenin) dokázal na svůj věk strašně moc, začal bundesligu hattrickem. Všechno je u něj v pořádku a tady se píše, že nemá formu. Takhle to není. Tohle si nesmí člověk připouštět." * Před Portugalskem jste vynechal pět měsíců kvůli zlomené noze, pak jste se začal na jaře rozehrávat a na turnaj jste přijel čerstvý. Ani po této sezoně nebudete unavený kvůli nadměrné porci zápasů. Může to být zase výhoda? "Tělo je jenom stroj, který když přetáhnete, tak ztratí na výkonu. Může to hrát svou roli. Pro mě je důležité, abych nějaké zápasy odehrál. Na podzim to bylo jednoznačné, přes Benzemu v Lyonu nejel vlak. Proto jsem potřeboval odejít. Jsem rád, že Portsmouth vyšel. Převážně hraju domácí zápasy, kdy nastupujeme se dvěma útočníky. A hlavní je to, že se začínám cítit fotbalově dobře, což je i pro sebevědomí důležité. Jestli to bude moje výhoda, to si můžeme říct po EURO." *** "Když se podívám za sebe, tak si řeknu, že moje kariéra je úspěšná" MILAN BAROŠ Narozen: 28. října 1981 Výška/váha: 181 cm/77 kg Stav: svobodný Pozice: útočník Největší úspěchy: semifinalista a nejlepší střelec EURO 2004, vítěz Ligy mistrů (2005), mistr Evropy do 21 let (2002), vicemistr Evropy do 21 let (2000), mistr Francie (2007), vítěz anglického Ligového poháru (2003), účastník MS 2006 Dosavadní kariéra: Vigantice (1987-1991), Rožnov pod Radhoštěm (1991-1993), Baník Ostrava (1993-2001), FC Liverpool (2001-2005), Aston Villa (2005-2007), Olympique Lyon (2007-2008), FC Portsmouth (2008-?) Ligová bilance: 218 zápasů/58 gólů. V české lize 76 zápasů/23 gólů, v anglické lize 118 zápasů/28 gólů, ve francouzské lize 24/7 gólů Reprezentační bilance: 63 zápasů, 31 gólů, 4191 minut (na gól potřebuje v průměru 67 minut) Reprezentační statistika: 40 vítězství, 11 remíz, 12 proher Nejdelší vítězná série: 7 zápasů (od 9. října 2004 do 8. června 2005) Nejdelší série bez prohry: 13 zápasů (od 12. února 2002 do 10. září 2003) Nejdelší série bez výhry: 3 zápasy (od 1. července 2004 do 8. září 2004) Nejdelší série se vstřeleným gólem: 6 zápasů (od 2. června 2004 do 27. června 2004) Nejdelší série bez vstřeleného gólu: 8 zápasů - neukončeno (od 28. března 2007 dosud) 31 Tolik dal Milan Baroš gólů v národním týmu a v historickém pořadí je už třetí za Janem Kollerem (52) a Antonínem Pučem (35). Žil jsem život, jaký jsem prostě předtím žil. Najednou jsem zjistil, že pozornost na moji osobu je daleko větší. A ten životní styl jsem musel změnit. Ale že bych něčeho litoval, to ne. O autorovi| KAREL HÄRING, fotbalový expert deníku haring@deniksport.cz
Témata:
