Soud s Berbrem: Odmítání viny, útok na Fouska a spol. a popis vazby
Dlouhý pátek s Romanem Berbrem zakončil přes rok trvající soudní líčení v kauze uplácení rozhodčích, ovlivňování výsledků a zpronevěry. Už zbývá „jen“ rozsudek. Hlavní obžalovaný přednesl před soudem v Plzni závěrečnou řeč až pozdě odpoledne. Obhajobu v trestní kauze, za kterou mu hrozí 7 let vězení a vysoká pokuta, za něj splnili právníci. Berbr stočil pozornost jinam – pustil se do stávajícího předsedy asociace Petra Fouska, který se proti výrokům, které zazněly u soudu, tvrdě ohradil. Dění u Okresního soudu v Plzni jsme sledovali ONLINE.
Líčení na Okresním soudu v Plzni začalo v devět ráno a trvalo téměř do šesti do večera. Protáhlo se déle, než je běžný jednací den. Soudce Vladimír Žák chtěl za každou cenu uzavřít rozsáhlý případ tak, aby v polovině června mohl padnout rozsudek. Jednání nepřesunul na jiný termín ani ve dvou momentech, kdy v síni vypadl elektrický proud. Účastníci museli opustit místnost a čekali, kdy a zda vůbec bude možné v jednání pokračovat.
Berbr si k řečnickému pultíku stoupl až mezi posledními, technické problémy přerušily jeho řeč zhruba v polovině. Hlavní obžalovaný a někdejší první boss českého fotbalu se nenechal rozhodit a řekl vše, co chtěl. Od svého případu nakročil jinam, přesně tam, kam potřeboval. Zacílil na stávající vedení asociace, konkrétně na předsedu Petra Fouska a místopředsedu Jiřího Šidliáka.
„Místopředseda Šidliák s předsedou Fouskem podepsali výpověď ze smlouvy se Sport Investem za dva miliony korun, když měla smlouva automaticky končit za rok zdarma. Prý museli zlikvidovat nevýhodně smlouvy. Vyhodili z okna dva miliony korun a podepsali novou smlouvu se Sport Investem za osmnáct milionů. Ani jeden z nich to neřekli výkonnému výboru, mohli způsobit FAČR škodu celkem za dvacet milionů. Tomu se říká zpronevěra nebo porušení povinnosti při správě cizího majetku,“ spustil Berbr směrem ke svým nástupcům ve vedení českého fotbalu.
Zda a do jaké míry mluvil pravdu, těsně po jeho výrocích přesně rozklíčovat nejde. Nicméně o problémech na svazu se v zákulisí mluví delší dobu, Fousek nemá vůbec pevnou pozici. Ze Strahova přišla reakce takřka okamžitě.
„Osočovat nynějšího předsedu a místopředsedu FAČR z nějakých nekalostí vnímám jako snahu odvést pozornost od mediálně velmi sledované vlastní kauzy. Není to žádné překvapení, je to tradiční účelový styl Romana Berbra a pokus o diskreditaci, který uplatňoval vždy, ať už ve fotbalových funkcích, nebo teď po dobu projednávání svého případu,“ vyjádřil se Fousek.
Berbr si dal záležet, aby jeho slova vyřčená během závěrečné řeči rezonovala. Zatímco jiným obžalovaným bylo v soudní síni hůř rozumět, mluvil jako vždy srozumitelně, pevným, přesvědčivým hlasem.
„Kdyby státní zástupce chtěl, doklady mám u sebe, ale jednodušší je vyžádat si je na FAČR i se smlouvami se Sport Investem. Kdo se tomu bude chtít věnovat, ať se zaměří na data smluv. Ti mi budou kázat o mravech? Existuje podezření, že tahle dvojice vyvádí peníze z FAČR a ze STESu bez vědomí výkonného výboru,“ zdůraznil Berbr.
Podobné spekulace vedení ze Strahova odmítá. „Nařčení z vyvádění peněz z FAČR a STES právě od tohoto člověka je opravdu bizarní. V aktuálně probíhajícím řízení je obžalován ze zpronevěry prostředků Plzeňského krajského fotbalového svazu, brzy bude nařízeno hlavní líčení v kauze Dezinfekce, kde je rovněž hlavním obžalovaným, a o vrácení neoprávněně vyplacených odměn v řádu milionů korun je žalován společností STES. Víc tak snad ani není třeba dodávat, tyto pořádky se nevrátí,“ doplnil místopředseda za Moravu Jiří Šidliák.
Berbr hovořil zhruba hodinu a navázal na své tři právníky. Ve zkratce – zpochybnili výpovědi svědků (především bývalého sudího Tomáše Grímma), kteří přijali dohody o vině a trestu, odmítli důkazy, které přednesl na minulých líčeních státní zástupce Jan Scholle. Třetí Berbrův advokát Tomáš Gřivna vystoupil po polední pauze a odmítl finanční machinace na Plzeňském svazu.
Gřivna na závěr navrhl verdikt, jak ho vidí obhajoba: „Návrh našeho rozhodnutí, dle toho, co jsem řekl, že chybí přímý důkaz o vině, je, aby soud obžalovaného zprostil viny ve všech bodech obžaloby a přistoupil k náhradě škody pro obžalovaného.“
Berbr hraje o hodně, státní zástupce mu navrhuje sedm let ve věznici s ostrahou a peněžitý trest 5,55 milionu korun. „Koho bych se z pozice místopředsedy asociace pokoušet uplácet? Rozhodčí v lize, to asi nejde. Komisi rozhodčích? Tu českou, co patřila pode mě a zasedali v ní lidé, které jsem si vybíral? Stoprocentně vím, že jsem nepotřeboval nic někomu dávat nebo něco slibovat,“ sdělil mimo jiné u soudu, kam chodil na všechna jednání osobně celý rok.
Hluboké jizvy v něm zanechalo zatčení a pobyt ve vazbě, které před soudem barvitě vylíčil na úplný závěr. Nejvíc ale zmiňoval aktuální situaci na Strahově, byť to v očích soudu nemá žádný vliv při posuzování aktuálního případu.
„Výkonnému výboru říkají samotní členové nevýkonný výbor, je tam totální chaos, pije se v reprezentaci, pije se mezi rozhodčími, vedení není schopné sehnat žádné peníze. Fousek a Šidliák zřejmě odčerpávají peníze ze STES a FAČR. Fevoluce se rozpadá, peníze nejsou, pracovníci nejsou, nikdo nic neřídí, ale stále se najdou novináři, kteří hledají problém ve mně,“ prohlásil Berbr.
Před soudem včera nevystoupil se závěrečnou řečí pro obžalované sám. Možnosti posledního slova využil například Roman Rogoz, jemuž hrozí dokonce 7,5 roku ve vězení.
„Nevím, jak dokazovat nevinu nebo jiné chování, když je spis postavený jednostranně. Byli jsme na začátku odsouzeni prostřednictvím médií. Nezbývá mi než doufat, že jejich tlak nedopadne na senát. Neumím vrátit čas, přišel jsem o to, co jsem miloval. Slova o mafii jsou přehnaná, ohrožují celou moji rodinu,“ zmínil někdejší funkcionář Vyšehradu.
Verdikty v rozsáhlém případu oznámí Vladimír Žák s největší pravděpodobností ve středu 19. června. Na závěr „dlouhého“ pátku ale připustil, že vzhledem ke komplikovanosti celé kauzy slíbený termín nemusí stihnout.
Navržené tresty:
Roman Berbr, bývalý místopředseda FAČR:
Navržený trest za podplacení, pomoc k podplacení, zpronevěra, účast na organizované zločinecké skupině: 7 let ve věznici s ostrahou, peněžitý trest 5 550 000 korun, zákaz výkonu funkce statutárního orgánu obchodní korporace v trvání 5 let.
Roman Rogoz, bývalý sportovní manažer Vyšehradu:
Navržený trest za podplacení, pomoc ke zpronevěře, účast na organizované zločinecké skupině: 7,5 roku ve věznici s ostrahou, peněžitý trest 350 000 korun.
Jídlo jako z misky pro psy. Kauza na zakázku, řekl Berbr
Ke konci své závěrečné řeči ROMAN BERBR popsal podmínky ve vazbě, své psychické potíže po propuštění a prohlásil, že kauza vznikla na zakázku.
Vazba: Lžíce na krájení chleba
„Dvě kovové postele nad sebou, jedno kovové umyvadélko, protékající WC neskutečně páchnoucí po celý den. Stolek, kovová židle. Na posteli tři koženkové osmicentimetrové rozřezané matrace, nic pod hlavu. Když roztáhnete ruce, dotýkáte se obou zdí. Pouze ledová voda, jídlo vždy jen z plastové kulaté misky jako pro psy. Máte k dispozici jediný nástroj, lžíci. Tou jste krájeli i chleba, zkuste si to doma, nakrájet takhle čtvrtku chleba. Nemáte šanci se vyspat, o společné koupelně raději nebudu hovořit, jsou tady dámy. Ještě zmíním takzvané vycházky. Strčí vás do betonové buňky. Čtyři kroky doleva, pak ještě čtyři doleva. Chodíte naslepo, hodinu jako lev. Kdyby se vám chtělo v té době na toaletu, máte smůlu. Jste stále sám v betonové cele menší než vaše koupelna. Čas je váš nejhorší nepřítel, drtí vás myšlenky, honí se vám v hlavě třicetkrát za den sebevražda. Přemýšlíte, kde a jak to udělat, aby vás už nenašli. Vzpomínáte na své blízké, manželku, dceru, vnoučata. Zkuste se zavřít do koupelny na hodinu a poznáte, jak je ta hodina dlouhá. Je to devastace psychiky, devastace svalů.“
Propuštění: Rok záchvaty paniky
„Trvalo mi víc než rok, než jsem přestal mít záchvaty paniky, do zaměstnání jsem se vrátil po půl roce a žádný zázrak to nebyl. Psychiatr mi řekl, že vazba je druhým největším stresem pro normálního člověka, první je smrt vlastního dítěte. Stále nejsem stoprocentní, není mi padesát. Není jednoduché si udržovat zdraví, není jednoduché už vůbec nic. Pro vás je vazba jenom slovo. Přišel jsem o soukromí, ohromné peníze, kdy se k vám zády otočí odběratelé, banky mi vypověděly úvěry. Člověk je prý nevinný do té doby, než je pravomocně odsouzen. Takhle to není. Jste odsouzený okamžitě. Prostředím, nemáte šanci vůbec na nic. Policie a státní zastupitelství vás zničí od prvního okamžiku.“
Podezření: Případ udělaný na zakázku
„Celý případ byl udělaný státním zastupitelstvím na zakázku. Vezměte v potaz pomstychtivost. Měl jsem doporučit výměnu rozhodčích ve třech utkáních a údajně zpronevěřit peníze, obrázek si udělejte sami. Vezměte v potaz, co jsem jako člověk musel zažít za to, že jsem dal pokyn k výměně rozhodčích. Hlas každého člena senátu má stejnou váhu, pamatujte na to, až o mně budete rozhodovat. Jsou zde lidé, kteří mají většinu aktivního života ještě před sebou, já už bohužel ne. Děkuji, že jste mě poslouchali a snad i vnímali.“
Zprávy ze dne 20. dubna 2023
Policejní vyšetřovatelé se ptali Káníka, kdo vyvedení peněz z PKFS vymyslel. „To vůbec nevím. Já jsem byl jen požádán panem Rogozem o faktury.“
Nyní se soudce dostal k další fiktivní faktuře. Zhruba toto uvedl Káník při výslechu na policii:
„Rogoz mě někdy v srpnu 2019 požádal, zda bych neuměl zajistit fakturu na sportovní vybavení. Sdělil jsem mu, že to nebude problém, tehdy jsme ještě nebyli domluvení, pro koho to bude a v jakém rozsahu. Na konci srpna jsem od Rogoze dostal fakturační údaje, fakturu jsem zpracoval a předal mu ji k proplacení. Jednalo se o dvě faktury vystavené na PKFS. Vůbec jsme spolu neřešili případnou dodávku fakturovaného zboží.“
A dál pokračoval: „Pro svého známého pana Mizeru jsem zprostředkoval pořízení firmy Zempol Profi pro paní Porhanslovou, která měla zájem podnikat. Nevěděl jsem, že má dluhy, neznal jsem její minulost. Domluvili jsme se, že v případě naskytnutí příležitosti uděláme společný obchod. Pomohl jsem paní Porhanslové vystavit nějaké faktury. Účetnictví této firmě vedl Grímm. Po proplacení faktury jsem požádal paní Porhanslovou, aby první i druhou platbu poslala na účet, který jsem jí sdělil včetně jednoduchých variabilních symbolů. Ona si ponechala z obchodů provizi.“
Dál následovalo toto: „Byl jsem domluven s bratrem své přítelkyně Tarkovským, který byl v té době v lehčích finančních problémech, že část peněz pošle na jeho účet. Původ peněž jsem mu nesdělil, pouze ho požádal, zda je v následujících dnech vybere. On měl obavu, jestli je vše v pořádku, neměl rozhodně tušení o nějaké faktuře pro PKFS. Jakmile jsem od Tarkovského dostal peníze, tak jsem si z nich odečetl svou odměnu 20-30 tisíc Kč a zbytek předal Rogozovi, který je nejspíše odvezl Berbrovi nebo si je nechal. U toho jsem ale nebyl.“
Otázka police: „Měl jste informace, že by Berbrovi záleželo na postupu Vyšehradu?“
Káník uvedl: „Nevím. Měl jsem s ním minimální kontakty.“
Policie se Káníka v přípravném řízení ptala i na přezdívky zachycené v odposleších - náčelník, taťka či označení „formule“ prý bylo označení pro Berbra. „Synkem“ byl myšlen Rogoz. Had či Chřestýš byl Svoboda. Legendou byl myšlen Jozef Chovanec. Ostatní přezdívky (řetízek, Tomáš Garrigue, Pomeranč, Pitoma, Hugo) Káníkovi nic neříkají. Pokud s někým hovořil o „pivu“, tak v souvislosti s fotbalem se jednalo o nabídku, která byla za zápas, tedy „o finance“. A na závěr: „Berbr měl absolutní slovo, byl pro něho faktický šéf.“
K onomu „pivu“: „Grímm provozuje minipivovar, tak v případě „piva“ šlo o nabídku za zápas. Šlo určitě o finance.“
Soudce čte z Káníkovi výpovědi vztahující se k vystavení fiktivních faktur: „Přišel za mnou Rogoz s dotazem, zda bych nedokázal zařídit pro Berbra vystavení faktur, které by se měly týkat pronájmu prostor či pořízení sportovního vybavení. Zavolal jsem Grímmovi a předložil mu nabídku, zda by to nedokázal zařídit přes svou firmu. Po potvrzení od Grímma jsem dostal od Rogoze informace o předmětu a výši plnění, které jsem opět zprostředkoval Grímmovi. Vystavené faktury jsem předal Rogozovi, který je vrátil k přepracování – chyba byla hlavně ve výstavci faktury, text faktury (předmět plnění) měl být rozšířen.“
„Opravu jsme provedli, Rogoz slíbil brzké proplacení. Slíbená odměna činila 200.000 Kč pro nás tři. Slíbil Grímmovi částku 50.000 Kč a sám jsem si nechal částku 75.000 Kč. Jakmile peníze dorazily na účet Grímmovy firmy, postupně je začal vybírat a část i přeposlal, aby to nevybíral vše z jedné firmy. Grímm mně předal veškeré peníze ponížené o jeho provizi, po odečtení své provize jsem peníze předal Rogozovi někde v Příbrami, přesný den už však nevím. Týden nato jsem se ptal Rogoze, zda proběhlo vše v pořádku, ten mně to potvrdil. K žádnému dodání zboží či služeb nedošlo. Svého jednání lituji, uvědomuji si, že šlo o chybu.“
Soudce Vladimír Žák předčítá, co řekl Káník o vztazích s Berbrem, Rogozem a Grímmem. Zaznívají věty, které obžalovaný řekl již na úvod dnešní výpovědi.
Po přestávce pokračujeme, slovo si vzal obhájce Michala Káníka s tím, že jeho klient už nebude vypovídat a odkazuje se na výpověď z přípravného řízení. Tu soudce nyní čte.
Soudce vyhlašuje přestávku do 12.15 hodin.
Státní zástupce se snaží vnést do výpovědi Káníka rozpory, detailně se točí okolo nabídky 4 tisíc eur. Ptá se kdy, kde a jak došlo k nabídce. Káník v přípravném řízení uvedl, že k nabídce došlo hodinu před zápasem, nikoliv na schůzce s rozhodčími v sobotu ráno na čerpací stanici OMV v Kongresové ulici.
Soudce se nyní ptá, z čeho usoudil, že zápas ovlivnili sami hráči. „Pohybuji se ve fotbale dlouho. Vím, jak hráči řeší některé situace a poznáte, zda je něco jinak. Když třeba někdo podběhne roh, nebo v některé jasné herní situaci uhne a tak...,“ vypravuje Káník.
Mimochodem, domluva zněla, že v prvním poločase padnou nejméně tři branky a že celkem dojde ke vstřelení více než pět gólů.
Bronislav Šerák, obhájce Martina „Chrestýše“ Svobody, se ptá, proč se zrovna na Káníka obrátil Rogoz kvůli zmanipulování zápasu kvůli sázkám. Jste sázkařským specialistou? „S Rogozem jsme byli kamarádi, umím tyhle věci zařídit,“ vysvětlil Káník.
Soudce se ptá na otázky související se sázkami ve fotbale. Káník prakticky neustále odpovídá slovy „ne“, „nevím“, „neslyšel jsem“, „neznám“. V minulosti byl odsouzen za ovlivňování průběhu zápasů kvůli sázkám.
Soudce Žák zjišťuje, kdo měl reálně sázet. To Káník neví. Ani kolik mělo být vsazeno. „Jen vím, že výtěžek měl být 4 tisíce euro pro všechny. Pro mě, Rogoze a pro rozhodčí.“ Asistenty hlavního rozhodčího byli další obžalovaní Janoch a Kříž.
Sázka se nakonec prý neuskutečnila, celé to měl shodit Rogoz. „Byl jsem naštvanej,“ přiznává Káník. „Naštvanej byl i Grímm. Podle něj zápas nakonec ovlivnili sami hráči. S Rogozem jsme se po zápase pohádali.“
Teď se přechází k dalšímu ovlivněnému utkání mezi Vyšehradem a Motorletem v ČFL. Jde primárně o sázky. Přibližně 14 dnů před zápasem byl Káník kontaktován Rogozem s tím, že má skupinu lidí z Balkánu, která ovlivňuje zápasy za účelem sázek. Rogoz tomu však nerozuměl a Káníka poprosil, zda by to dokázal zařídit. Ten si nechal dva dny na rozmyšlenou, pak kývl.
Káník řekl Rogozovi, že je schopný zařídit delegaci rozhodčích v čele s Grímmem a také za podmínek, že se se „sázkaři“ bude moci předem potkat a že výhra bude k dispozici hned po zápase. Sázka měla být na počet branek v prvním poločase a v celém utkání. Odměna měla činit 4 tisíce eur.
Káník říká, že měl s Vyšehradem smlouvu o reklamním plnění, ale nepamatuje si, zda mu někdy nějaké peníze byly vyplaceny.
Nyní kladou otázky obhájci obžalovaných, znovu i státní zástupce. Jde o obecné dotazy. Roman Berbr celou dobu pečlivě poslouchá, občas si čte v telefonu, ale je vidět, jak je koncentrovaný na každé slovo. Na Káníkovy věty prakticky nijak nereaguje, maximálně si udělá poznámku do notesu.
Do detailů se řeší Káníkova výpověď ohledně zápasu Dobrovice - Radotín. Státní zástupce se ptá, jak má chápat výsledek schůzky mezi rozhodčím Grímmem (dostal nabídku úplatku, aby pomohl duel ovlivnil ve prospěch Radotína) a Berbrem. Z tohoto předzápasového setkání vyplynulo, že Grímm „nemá poškodit Dobrovice“. „Chápu to tak, že pan Berbr Grímmovi řekl, aby to pískal, jak má. Podle pravidel,“ líčí Káník.
Řeší se také komunikace mezi Káníkem a Grímmem. „Přiznávám, že jsem ovlivnil Grímma, aby nepoškodil Dobrovice. Naváděl jsem ho, aby nepodlehl tlaku Radotína.“
Káník popisuje, že Roman Rogoz byl v nevalné finanční situaci a že mu pomáhal s půjčkami. „Byly řádově do sto tisíc korun,“ pronesl.
Státní zástupce se Káníka ptá, jaký měl Berbr vztah k rozhodčím. „Byl komisní. Tvrdý. Nikoho si k sobě moc nepřipustil,“ uvedl. „Byl jsem s ním maximálně párkrát na obědě na Strahově, v jeho kanceláři jsem byl jednou v životě.“
Káník popisuje, že do finančních problémů se dostal, protože si napůjčoval peníze kvůli jednomu fotbalovému klubu. „Kolik jste si půjčil?“ ptá se soudce. „Nevím, nepamatuju si,“ odvětil Káník. „Tak aspoň řádově,“ vyzval obžalovaného Žák. Dostalo se mu stejné odpovědi.
Soudce se zcela logicky ptá, proč kvůli úplatku nekontaktoval policii. „Nevím, nenapadlo mě to,“ pronesl Káník.
A další otázka: „Váš kamarád dostal nabídku úplatku, vám to nepřijde zajímavé?“ Káník se brání, že nikoliv, že nevidí důvod, proč by to měl řešit a nějak se tím zabývat.
