To, co vyvádějí naši fotbaloví útočníci, když dají gól, lze diagnostikovat jako náhlé pominutí smyslů. Takový kanonýr se rozběhne jako šílenec, vyvine obrovskou rychlost se zrychlením, jakého jinak v průběhu hry vůbec není schopen, a to všechno jen proto, aby unikl svým spoluhráčům, kteří se mu snaží k povedené trefě gratulovat. On však nechce s nimi sdílet společnou radost, chce si ji užít sám a nikomu ze svého úspěchu nic nedat. Je to jeho sláva, jeho šťastná minuta, co na tom, že mu akci vypracoval někdo jiný, nebo že míč se dostal za lajnu po hrubé chybě brankáře. On je ten střelec, král tohoto okamžiku a tak své kamarády odstrkuje, vyhýbá se jim, utíká před nimi jako pominutý, kličkuje po hřišti jako zajíc mezi honci, motá se jako čamrda, ruce nad hlavou a ústa otevřená jako vrata, až konečně doběhne ke kotli fanoušků, sundá si tričko - a dostane červenou! Takového chlapa je potřeba odchytit ještě na hřišti, dát mu svěrací kazajku a odvézt ho pruhovaným autem k doktoru Chocholouškovi na dlouhodobé pozorování. Byl jsem v zahraničí, derby jsem neviděl a tak nevím, jak po své brance běhal na Strahově slávistický záložník David Kalivoda. Honza Rejžek o něm v Lidových novinách napsal: "V pětadvaceti letech je to šikula, který předloni dvěma góly z penalt vyhrál zápas s Teplicemi, loni na jaře za čtvrthodinku otočil dvěma trefami utkání se Zlínem a chladnokrevně proměnil penaltu na hřišti Ajaxu, která Slavii pomohla poprvé v historii do Ligy mistrů. Nechci ho vůbec omlouvat, jen se snažím pochopit, jaký je to pro zarytého slávistu pocit vsítit branku právě Spartě. Zlíbali byste pak nepochybně celý svět, včetně ohavné baby domovnice." Tolik Rejžek. Ten nápad s domovnicí je senzační. Za trest by měl David Kalivoda až do odvolání líbat domovnici denně. Jednu znám. Vypadá jako chodící ilustrace k pohádce O perníkové chaloupce. Bydlí na Břevnově, kousek pod stadionem. Styk s babou Jagou umožní její soused, který pronesl i následující doporučení trenéru Jarolímovi: "Za to sundaný triko bych mu dal sežrat slanečka a nepustil ho pak k vodě." Když vsítil Josef Masopust ve finále mistrovství světa v Chile branku Brazilcům, rozběhl se sám ke svým spoluhráčům a vůbec ho nenapadlo, aby si sundal tričko. Tak se uklidni, Davide Kalivodo! Až dáš gól Brazílii, svlíkni se třeba do naha. Hokejisti se například vůbec neobnažují. Sundat si helmu, dres, chrániče ramen, kšandy a spodní triko, to trvá dlouho. Proto Jožo Golonka po vstřelení gólu týmu CCCP hrál u rudé střídačky hokejkou na imaginární housle a Jágr v Naganu salutoval. Oba pěkně oblečení. Možná ale chtěl pan Kalivoda tím striptýzem udělat radost čtyřprocentní partě. Polonahý David, to je dobré foto pro NEI Report, nebo pánský časopis Leo. P. S.: Po neproměněné penaltě v Plzni už baba Jaga pana Kalivodu nechce. FEJETON MICHALA PAVLATY Soused pronesl i následující doporučení trenéru Jarolímovi: "Za to sundaný triko bych dal Kalivodovi sežrat slanečka a nepustil ho pak k vodě." O autorovi| Autor je hercem a publicistou
Témata:
