Nedvěd: Chtělo by to odvetu na Letné
Před beneficí pro monackého prince dal přednost loučení kamaráda z věhlasné reprezentační party. Pavel Nedvěd, nejlepší fotbalista Evropy 2003, toho ani v nejmenším nelitoval. Jako sparťan se mimo jiné dočkal historicky největšího aplausu ve slávistickém Edenu.
Se svítivě žlutozelenou páskou na rudém dresu vběhl coby kapitán na půdu nesmiřitelného rivala. Lidé na tribunách však do jednoho povstali a legendě Sparty, ale i světového fotbalu, nachystali potlesk vstoje. Trval několik minut.
„Měl jsem trošku obavy, protože derby je vždycky derby. Ale fanoušci byli skvělí. Jak sparťanští, tak slávističtí. Dneska vyhrál fotbal a Vláďa. Proto jsme to dělali,“ usmíval se Pavel Nedvěd. To už byl jen v bílém nátělníku a v ponožkách, triko i kopačky hodil nadšenému publiku.
Jaké jsou vaše pocity z celého večera?
„Všechno bylo naprosto super! Lepší to ani Vláďa nemohl čekat. Bylo to fantastické. Doufám, že se lidi bavili. Přišlo jich hodně, což mě překvapilo. Měl jsem trošku obavy, aby dorazili. Ale je vidět, že se exhibice dají dělat i u nás doma. Lidi vědí, že se snažíme, že bojujeme a že chceme ukázat dobrý fotbal a zábavu. A na tohle lidi přijdou.“
Jak jste se bavil vy?
„Dobrý. Ale přijeli jsme všichni kvůli Vláďovi. Jinak takováhle sestava, jak se tu sešla, to bylo něco fantastického. Jen doufám, že si to Vláďa užil a jeho mladej (Šmicrův syn Jiří) taky. Bylo to i pro něj pěkné.“
V Edenu se sešla možná „největší ligová návštěva“ z celého ročníku.
„Jak říkám, bylo to fajn a ani já sám jsem tolik lidí nečekal.“
Byl tenhle večer srovnatelný s beneficemi v zahraničí?
„Určitě! Vláďa si tohle za to, co pro český fotbal udělal, zasloužil. My všichni jsme prožili skoro celou kariéru s ním, proto jsem moc rád, že mu to takhle dopadlo. Určitě byl dojatý.“
Připomnělo vám to vaše loučení s Juventusem v Turíně? Tehdy to bylo na Stadio Olimpico také velice emotivní.
„Já už si to nepamatuju, je to rok zpátky.“ (směje se)
Bral jste to i trošku jako rozlučku celé vaší zlaté generace?
„Pevně doufám, že ještě nějaké budou. Pavel Kuka se do toho obul. Udělal Czech team 96 a my všichni jsme se zavázali, že na tyhle akce budeme jezdit. Protože, jak vidíte, my se fotbalem pořád ještě bavíme. A to je to nejdůležitější a nejhezčí. Musím ale poděkovat lidem. Právě pro ně hrajeme. Bez nich by nás to moc nebavilo. Takže klidně můžeme pokračovat někde jinde.“
Třeba na Spartě? Mohlo by to být vaše loučení s Letnou?
„No, vlastně jo, to je pravda. Protože dneska jsme hráli venku na Slavii, takže bychom potřebovali hrát ještě doma. Remíza z venku je dobrá, teď bychom potřebovali hrát odvetu doma. Třeba by zase v hledišti bylo víc sparťanských fanoušků. Zkusíme to.“
Netrénoval jste společně s Karlem Poborským? Na hřišti vám to klapalo jako za starých dobrých časů.
„S Karlem to známe poslepu. Nebylo třeba to oprašovat. Za těch patnáct let to máme nacvičené. Karel vlastně od exhibice v Lisabonu, což je zhruba čtyři měsíce, nehrál, ale vůbec to na něm nebylo vidět. Každý se mohl zase přesvědčit, že tahle generace byla opravdu výborná.“
„Je. Měl jsem obavy, abych se sem dostal. Ještě včera jsem totiž měl nějakou benefici v Itálii a severoitalská letiště byla zavřená. Nakonec jsem odletěl, ale bylo to na hraně. Když jsme vzlétli, byl jsem moc šťastnej. Byla by velká škoda o tohle přijít.“
Už ve středu máte v exhibičním tažení pokračovat. Sedí to?
„Ne, mělo to být dneska. Proto jsem hned Vláďovi neřekl, že přijedu. Měl jsem už dlouho dopředu domluvenou benefici pro monackého prince, kde jsme měli nastoupit proti pilotům formule jedna. Musel jsem to pak docela složitě odvolávat. Ale princ to pochopil. Bylo důležité to pro Vláďu udělat. A já jsem to udělal rád.“
Zahrál jste si poprvé v novém Edenu. Jak se vám líbí?
„Je super. Stadion je nádherný. Jsem tu poprvé, ale tohle jsou stadiony, které přitáhnou lidi. Diváci mají hráče nablízko, všechno vidí z první ruky. Takže: jen takhle dál v českém fotbale.“
Myslíte si, že podobně atraktivní fotbal nabídne i v sobotu mistrovská koncovka v lize?
„Myslím, že jo. Takhle zajímavou ligu už jsme dlouho neměli. Je super, že se hraje až do posledního zápasu. Doufám, že to dopadne dobře. (usmívá se) Ale důležité je, že fotbal se začíná zvedat a že snad lidi začnou na něj chodit víc.“
Tipujete tedy za mistra Spartu?
„Já bych nechtěl tipovat. Ale samozřejmě držím palce Spartě. Když jí to dopadne, budu za ni rád. I když Ostrava letos předváděla výborný fotbal a možná že by si to zasloužili oba týmy. Ale je to těžké: vyhrát může jenom jeden.“
Sledujete mistrovské dostihy na dálku z Turína?
„Samozřejmě! Se spoluhráči jsem v kontaktu pořád, takže informace mám dobré.“
Naposledy jste přijel do Prahy kvůli půlmaratonu. Proč jste si netroufl na maraton?
„Protože jsem měl strašně nabitý program. Na našem hřišti, kde bydlím, bylo Open Italia v golfu a šéf golfového klubu je teď i prezidentem Juventusu, takže to bylo těžké skloubit. Prostě se to nedalo. Potřeboval bych ještě k sobě dvojníka, abych všechno stihl.“
Jinak byste ho běžel?
„Určitě si na to jednou troufnu. Slíbil jsem si to sám sobě. Snad to přežiju a dokončím. Ale to bude v budoucnu.“
Co Tour de France? Stále vás láká „střihnout“ si jednu etapu?
„To bude ještě dál. (usmívá se) I když jsem v penzi, tak volného času mám ještě míň, než když jsem hrál.“
Jaké máte plány do budoucna? Chcete pomoci Juventusu, jehož sezona byla hrůzostrašná.
„V Juventusu se teď hodně věcí změnilo, v klubu je nový prezident. Uvidíme... Musí se to tam začít dělat trošku jinak. Tak špatná sezona se Juventusu už dost let nepovedla. A doufám, že se už ani nepodaří. Jsem přesvědčený, že se to může obrátit.“
Oslovil vás nový prezident Andrea Agnelli s nějakou nabídkou?
„Nerad bych předbíhal. Ale jelikož jsem v Turíně a srdce mě táhne k Juventusu, tak se možná něco vyvrbí. Nechci však opravdu předbíhat.“
V českém fotbale se nějaká spolupráce nerýsuje?
„Jo taky, taky. Jsem v kontaktu jak s Karlem (Poborským), tak s předsedou Ivanem Haškem. Uvidíme. Všechno je na dobré cestě. Rád pomůžu, když budu moct.“
Na jaké bázi?
„Není důležité, na jaké bázi. Důležité je být prospěšný českému fotbalu a nějakou práci pro něj udělat. To je důležité a ne posty.“
Poletíte s reprezentací do Ameriky?
„Nevím. Bavil jsem se o tom s kluky. Ale když budu moct ještě něco v termínu odvolat, tak bych možná i rád.“
