Hapal zůstane v Žilině: Fandím Realu a Weissovi

V Česku zatím jako kouč moc slávy nepobral. Ve Zlíně, v Baníku i v Mladé Boleslavi vydržel maximálně rok.

Až na Slovensku se stal Pavel Hapal králem a atraktivním letním zbožím. Zároveň však nedostupným. „Byl bych zklamaný, kdyby mě Žilina pustila,“ přiznává v rozhovoru pro Nedělní Sport.

Hovoří se o vás jako o hlavním adeptovi na místo trenéra Slavie. Máte k tomu komentář?
(usměje se) „Možná o tom ve Slavii uvažují, já jsem tuhle věc četl jenom v novinách. Žádný kontakt mezi námi neproběhl. Možná se to nabízí, protože jsme vyhráli v Žilině titul. Kdyby mě vyhodili po pátém kole, asi by se teď o mně tyto zprávy nešířily.“

Takže na nich není nic pravdy? Chtěla vás také Mladá Boleslav.
„Myslím, že v této době nemá smysl něco takového řešit. Nechci říkat, že je to utopie, ale já nemám důvod ze Žiliny odcházet. Jsem pod smlouvou a řekli jsme si s vedením, že budeme ve spolupráci pokračovat. Po pravdě řečeno, bych byl zklamaný, kdyby mě klub uvolnil jinam. Zatím jsem byl všude jako hlavní trenér rok, chtěl bych někde zůstat delší dobu.“

Máte v plánu návrat do české ligy?
„Nikdy jsem neřekl, že bych se nevrátil. Jen to teď neřeším, protože mám angažmá v Žilině. Je jasné, že každý chce trénovat Slavii nebo Spartu. Mladý i zkušený trenér. Už jsem byl v Mladé Boleslavi, což je rovněž klub s vysokými ambicemi. Vím, co taková práce obnáší. Ale ty dva pražské kluby jsou samozřejmě ještě někde úplně jinde. A já taky nejsem Mourinho, abych šel za miliardu a půl do Realu Madrid.“

Z Mladé Boleslavi jste před dvěma lety odešel po necelé sezoně. A ne úplně v dobrém. Jak na to vzpomínáte?
„Prohráli jsme doma s Libercem a klub chtěl dát týmu těsně před koncem ligy nějaký impulz, aby se uhrály evropské poháry. V tu chvíli jsem to cítil jako křivdu. Ale až vychladly hlavy, tak jsme si to s vedením vyříkali. Proti těm lidem nic nemám. Vždy se snažím hrát se svými týmy ofenzivní fotbal a byl jsem šťastný, že jsme remizovali 3:3 na Slavii a ten zápas byl označený za nejlepší v ročníku.“

Při angažmá ve Zlíně jste ale sázel hlavně na obranu. Změnil jste se za těch pár let jako trenér?
„Máte pravdu, vyvinul jsem se. Snažím se být na lavičce klidnější, ne tak emotivní jako dřív. Jako trenér jsem udělal spoustu chyb. Taky v Žilině jsem určitě nějaké nasekal, ale asi jich nebylo tolik, když jsme získali titul. První místo přitom nebylo vytyčeným cílem, po minulé sezoně nám odešli čtyři klíčoví hráči. Tvořili jsme nový tým, chtěli jsme se dostat do evropských pohárů.“

Odkud čerpáte trenérskou inspiraci?
„Hrozně se mi líbí Barcelona, Real Madrid. Prostě týmy, které hrají ofenzivně. Já jsem taky býval ofenzivní hráč, i když jsem jednou v reprezentaci nastoupil v Ostravě na místě stopera. Útok mi byl vlastní.“

Prý fandíte víc Realu než Barceloně.
„To je pravda, k Realu mám blíž. Hlavně se mi víc líbí jeho stadion, na kterém jsem několikrát nastoupil. Na barcelonském Nou Campu jen jednou. Real letos skončil v lize druhý a Barceloně byl zdatným protivníkem. Soupeř byl kapánek lepší.“

Češi v Žilině: zleva kouč Pavel Hapal, David Kobylík, Martin Vyskočil, nad ním Ondřej Šourek a Emil Rilke • Jaroslav Legner (Sport)

Jak jste oslavil slovenský titul?
„Opravdu hodně jsem si to užil, vrátil jsem se do mladších let. Manželka pro to měla pochopení, je tolerantní a měla radost, že se nám to povedlo. Ale víte, jak to chodí, bylo to takových pět minut slávy. Stojím nohama pevně na zemi.“

Jak do toho pasuje váš výkřik během oslav směrem k žilinským fanouškům? Prohlásil jste: „Víte, co se to valí z nebe? To není déšť, ale slovanistické slzy!“
„Bylo to pronesené v emocích, cítil jsem, že do té atmosféry něco podobného patří. Cítil jsem to tak, bylo to spontánní. Nechal jsem se trošku unést. Možná jsem si tím na sebe upletl bič a klidně se mi to může příští sezonu vrátit. Musím říct, že oslavy proběhly slušně, nikdo se nenavážel do Slovanu ani do jiných týmů. Proběhlo jen takové špičkování. Člověk ten rok zažil všelijaké bodnutí do žeber…“

Máte v kádru čtyři Čechy. Přivedete do Žiliny v létě dalšího?
„Nebráním se tomu, potřebujeme kádr rozšířit. Ale muselo by jít opravdu o kvalitního hráče, nechci v mužstvu vytvářet nějaké národnostní enklávy. Tři Češi mají dál smlouvu, Davidu Kobylíkovi skončila a na začátku přípravy budeme řešit, jestli se uplatní opce.“

V širší nominaci Slovenska či na pozicích náhradníků pro MS v JAR máte tři svěřence – středního obránce či defenzivního středopolaře Mária Pečalku, záložníka Róberta Ježe a brankáře Martina Dúbravku. Má někdo z nich šanci probojovat se na šampionát?
„Určitě Pečalka. Ten je mezi devětadvaceti hráči. V závěru sezony měl skvělou formu, byl to náš nejlepší hráč. Vlado Weiss to ví, do Žiliny se jezdil dívat.“

Podle vyjádření kouče Vladimíra Weisse si Slovensko historický postup mezi světovou elitu moc neužívá. Vyhrožuje dokonce, že po turnaji skončí, pokud se vztahy ve fotbalovém hnutí nezlepší.
„Vlado chce zkvalitnit slovenský fotbal, aby vyrostly nové stadiony a víc se zapojila města. Vede svůj boj a já mu fandím. V Česku je situace daleko lepší a on chce, aby se podobné věci podařily i na Slovensku. Dělá to dobře.“