Hašek záviděl Slovákům: To byla propagace
Ve funkci předsedy Českého fotbalového svazu naplnil Ivan Hašek první rok svého čtyřletého mandátu. Ideální příležitost k průběžnému bilancování. Tuto výzvu přijal. Pochlubil se mnoha především statistickými údaji, nezakrýval ovšem ani to, co zrovna nezazářilo.
Za takovou zprávu by se nemusel stydět ani statistický úřad. Třístránkový rozbor nesl název ´Výsledky práce nového Výkonného výboru ČMFS během prvního roku činnosti´a podrobně popisuje úspěchy.
„Lépe se mluví o tom, co se povedlo. Samozřejmě je spousta věcí, s nimiž nemůžeme být spokojeni,“ přiznává předseda Ivan Hašek při bilancování prvního roku ve funkci.
Nezalitoval jste někdy, že jste vůbec do toho šel?
„Prožil jsem dost krušných chvil, které bych jinak nepoznal. Na druhou stranu patřím sem, do České republiky, v minulosti, když jsem působil déle v zahraničí, mi chybělo, že nemůžu být tady a dělat něco pro náš fotbal.“
Která chvíle byla tedy nejkrušnější?
„Ten půl rok, co jsem zároveň byl předsedou a trenérem reprezentace. To jsem se cítil hodně unavený. Ale to už je za námi a mohu se nyní soustředit jen na funkci předsedy.“
Patří k nim, když na valné hromadě zvolili opět do odvolací a revizní komise pana Ondřeje Lněničku?
„Upřímně to byla jedna z nejnepříjemnějších chvil za dobu, co tu jsem. Nepočítal jsem s tím a velmi mě to překvapilo. Nepochopil jsem rozhodnutí delegátů, protože valná hromada byla svolána k tomu, aby se zvolila nová komise, když předchozí neplnila funkci. Přesto se on objevil zpátky.“
Změnil byste s odstupem doby nějaké své rozhodnutí?
„Nevybavuju si, že bych něco chtěl zásadně změnit. Já to ani nezkoumám, abych si teď vyčítal, co jsem podělal. To posoudí historie. Snažím se, abych pracoval co nejlépe a hledím hlavně kupředu.“
Poškozuje hodně obraz práce svazu zmizení či útěk místopředsedy za ligu Miroslava Kříže?
„Není to nic příjemného, nemáme o něm žádné informace. Jen chci uvést na pravou míru některá fakta. Pan Kříž nebyl ekonomickým ředitelem nebo tím, kdo měl na svazu na starosti finance. Byl pouze jedním z pěti členů představenstva společnosti STES. A nebyl druhým nejmocnějším mužem českého fotbalu, tím je ze statutu místopředseda za Moravu Dalibor Kučera.“
Vnímáte, že veřejnost nepřijímá kladně vaše spojení s pány Chvalovským a Berbrem?
„Musíme si vysvětlit pojmy. Pan Chvalovský není můj poradce, i když pro fotbal udělal obrovský kus práce, a Berbr už vůbec ne. Toho si zvolili v Plzeňském kraji, s tím nemohu nic dělat.“
Jedním z vašich cílů bylo vylepšit image fotbalu ve společnosti. Podařilo se to?
„Snažíme se, i když si leckdo přeje, aby fotbal klesl ještě níž. Myslím si ale, že společnost vnímá, že tu nejsme pro vlastní obohacení, protože všichni volení vykonáváme funkci dobrovolně, že jsme tu pro fotbal.“
Za tři roky vám končí volební období. Budete znovu kandidovat, nebo se vrátíte k trenéřině?
„Dostal jsem důvěru na čtyři roky a jsem připraven po tu dobu pro český fotbal pracovat ve funkci předsedy. Jak to bude dál, to se ukáže.“
Je pravda, že se budete ucházet o zvolení do výkonného výboru UEFA?
„Jsem soudný a myslím si, že šance je velmi malá. Budou se měnit jen dva členové, v exekutivě je už slovenský zástupce, těžko předpokládat, že by prošel i český. Ale i malá šance se má zkusit.“
Nyní probíhá v Jihoafrické republice mistrovství světa. Jak hodnotíte v roli neúspěšného trenéra reprezentace výsledky přemožitelů českého týmu v kvalifi kaci Slovenska a Slovinska?
„V Africe jsem byl a atmosféru měl příležitost si vychutnat. Musím přiznat, že na mě dýchla. Za nejhezčí zápas považuju právě utkání Slovenska s Itálií. Byl dramatický do poslední vteřiny a Slováci vyhráli zaslouženě. První dva zápasy se jim moc nevydařily, ale tímto vítězstvím udělali velkou propagaci svému fotbalu. Slovinci velkou díru do světa neudělali.“
