Náhoda? Osud? Pavel Klhůfek (30) v dresu Vsetína ve finále Chance ligy zachránil „svůj“ Zlín. Klub, který ho vychoval a před sezonou o něj neměl tehdejší trenérský štáb zájem, mohl poslat do tísnivého sedmého zápasu na Lapači. Jenže v prodloužení partie číslo šest minul v přesilovce prázdnou branku. Konec pro žluto-zelené. „Na tým jsem pyšný,“ prohlásil zkušený útočník, jemuž za kopcem Sirákov končí smlouva.
Proč Vsetín nedostal sérii do sedmé bitvy, v níž by měl výhodu domácího prostředí?
„Zase jim parádně zachytal Huf a my jsme nedokázali v prodloužení proměnit tři tutovky. Nepadlo nám to. Ale na tým jsem pyšný, že to dotáhl tak daleko. Nezbořili jsme se, ve třetí třetině jsme byli o parník lepší a srovnali jsme. Domácí bránili výsledek. Doufám, že to lidé budou vidět také tak, že nám chyběl možná jeden gól. Bohužel jsme skončili před vrcholem.“
Je to pro vás o to bolestivější, že jste zažil krutý konec sezony na stadionu, kde jste vyrostl?
„Určitě mě to mrzí. Mám to tady rád. Ale kdybych prohrál finále Chance ligy kdekoliv jinde, mrzí mě to stejně. Rozdíl je jen v tom, že se teď sbalím a pojedu domů.“
Váš spoluhráč
Ondřej Němec
, mistr světa z roku 2010, odehrál poslední duel své úspěšné kariéry. Jak na něj budete vzpomínat?
„S takovým hráčem jsem asi ještě nehrál. Ondra je hlavně super člověk, kámoš. Vůbec nedával znát, že je mistr světa a hrál v Rusku. Je lidský.“
Jakou šanci má Zlín v baráži s Kladnem?
„Já mám manželku v třicátém sedmém týdnu s dvojčaty, takže doufám, že se mi narodí zdravé krásné holky a vůbec se nebudu dívat na hokej. Co se týká mé budoucnosti, začnu intenzivně řešit příští sezonu.“