Potvrzeno. Jaromíra Jágra a další hvězdy Omsku povede Rostislav Čada. Možná překvapivá volba, ale dala se čekat. Už před dvěma týdny Sport informoval, že právě on je tajným favoritem Avangardu. Sám původně práci v Rusku nehledal, Omsk oslovil víc trenérů. „Ale proč vybrali zrovna mě, to není otázka pro mě,“ říká v rozhovoru pro Sport 56 letý kouč.
Se sibiřským klubem uzavřel tříletý kontrakt, včera Rostislava Čadu oficiálně uvolnily Košice, které dovedl je dvěma titulům. Trenér původem z Brna dosud sklízel úspěchy v zahraničí, kde prožil většinu kariéry. Teď ho čeká elitní, ale taky v mnoha ohledech záludnější soutěž – KHL. Povede další útok Omsku na Gagarinův pohár.
Jak se těšíte na práci s Jágrem, Červenkou a dalšími hvězdami Omsku?
„Neměl jsem možnost se ani s jedním z těchto hráčů osobně setkat. Onehdy v Ambri to bylo trochu jinak, hráče jsem si vybral sám. Byli mezi nimi i mistři světa jako Tomáš Vlasák, Róbert Petrovický a další. Úspěšní byli proto, že se chovali jako stoprocentní profíci. Pokud to tak bude i v Omsku, už se na tu práci moc těším.Ve Švýcarsku to dopadlo velmi dobře, přál bych si, aby se to v Omsku opakovalo.“
Co začnete dělat v nejbližších dnech? Vyhledáte svoje budoucí svěřence?
„To bude první věc, kterou neudělám! Určitě hned nepojedu do Bratislavy a nebudu se chtít setkat s hráči Omsku. Hrají mistrovství světa a v každém případě chtějí turnaj dohrát s co nejlepším výsledkem, soustředit se na něj. Ale protože vím, jak důležitá je komunikace s hráči, začnu se zdokonalovat v ruštině.“
Omsk měl v hledáčku i jiné trenéry, třeba Švéda Gustafssona. Mohlo vám nahrát, že jste Čech mluvící rusky?
„Myslím, že (generální manažer) pan Bardin se setkal s více trenéry. A to, že zvolil Čadu, to je jeho vyhodnocení situace. To není otázka pro mě. Já ani ten kontakt nevytvářel, práci v Rusku jsem nehledal. Impulz vyšel z jejich strany. Volali (agentovi) Jiřímu Hamalovi, předložili nabídku. To bylo kolem Velikonoc. Vše se upřesnilo minulou středu v Praze na schůzce s panem Bardinem, kde jsme si ujasnili názory na vedení mužstva a vůbec na práci.“
Rusko dovede vedle široké duše ukázat i odvrácenou tvář, což v této sezoně poznali i čeští trenéři. Zrovna v Omsku se koučové hodně často střídali. Zvažoval jste i tato nebezpečí?
„Do rizika jde trenér v každé soutěži. A o tomhle jsem vůbec nepřemýšlel, jen bych tím zpochybňoval svoji práci, filozofii, zkušenosti. Do Omsku jdu s tím, že povedu mužstvo stoprocentních profesionálů. Budu se snažit tam uspět.“
Vyjasnili jste si s Anatolijem Bardinem i vztahy týkající se případných zásahů shůry?
„On sám mě upozornil, že není zvyklý do práce hlavního trenéra zasahovat. Já jsem zase známý tím, že si do toho zasahovat nenechám. Nikdy jsem to nedělal a nikdy to neudělám. Velmi by mě mrzelo, kdybych někoho poslechl, provedl chybné rozhodnutí a na základě toho musel třeba odejít. Případné následky tedy ponesu jenom za svá vlastní rozhodnutí.“
Pořád jste však měl smlouvu v Košicích. Tam vám v odchodu nebránili?
„Pracoval jsem tam už třikrát, stali jsme se nejprve vicemistry Slovenska, pak po mém návratu ze Švýcarska šli opět do finále a v posledních dvou sezonách se nám podařilo vyhrát titul. Výsledky tu byly a tím se vytvořily i pozitivní vztahy. S vedením klubu, celou košickou veřejností. V tomto smyslu bylo rozhodování nejtěžší.“
Pro klub nebylo snadné vzdát se trenéra, který mu přinesl výsledky...
„Při jednáních o mém uvolnění, která byla asi dvě, tím vedení klubu argumentovalo. Ale můj úmysl pochopili. Velkou roli sehrálo, že já jsem nehledal možnost odejít. A oni to věděli a ocenili. Myslím, že tohle nakonec rozhodlo, proč mi odchod umožnili. Odvedená práce a to, že můžu trénovat v další, jiné, lepší soutěži.“
KHL bude představovat váš dosavadní vrchol. Stanovil už vám generální manažer Bardin cíl, o který máte s Omskem usilovat?
„Nic takového neříkal. Určitě to beru jako uznání své dosavadní práce a zároveň možnost pracovat opět v jiné zemi, jiné mentalitě, jiné náročnosti na hráče a výsledek. Podpisem smlouvy pro mě každopádně práce teprve začíná.“
| Narodil se 31. května 1954 v Brně Jako hráč působil v Brně, Jihlavě a Žďáru nad Sázavou Trénoval mládež v Brně a působil tam i u prvního týmu (1989/90) Na střídačku Brna se vrátil ještě dvakrát, vedl i Třebíč a Plzeň V letech 1997-2003 vedl švýcarský tým Ambri-Piotta, před tím působil pět let v Asconě Poslední dvě sezony strávil v Košicích, s nimiž vybojoval dvakrát titul |
