Polák o reprezentaci: Mrzí mě to, omlouvám se

Hluboká jizva sice pořád bije do očí, prsty občas brní. Ale doktoři odvedli parádní práci. A Polák tak mohl přesvědčit zástupce St. Louis, že je budoucností klubu. Svědčí o tom pětiletý kontrakt na 13,75 milionu dolarů (zhruba 233 milionů korun).

Manažer Doug Armstrong z týmu St. Louis pěl na 25letého pořízka ódy při podpisu nové smlouvy: „Považujeme ho za jednoho z nejlepších obránců v lize.“

Roman Polák to přijal s nadhledem. „Když někoho podepíšete na pět let, tak o něm nemůžete říct, že je špatný. To by nebyl zrovna dobrý marketingový tah,“ smál se „Kdo ví, co by manažer říkal u arbitráže… Samozřejmě se to poslouchá příjemně. Teď aby to ještě byla pravda a bylo to na ledě vidět.“

Je znát, že jste s novou smlouvu spokojený. Je to tak?
„Jo, spokojený jsem hodně. Měli jsme v plánu smlouvu na čtyři nebo na pět let. To vyšlo, takže je všechno fajn.“

I částka? Za pět let byste měl vydělat 13,75 milionu dolarů (zhruba 233 milionů korun).
„Jo, i s tím jsem spokojený. Neříkám, že mi nešlo přímo o peníze, ale já hlavně chtěl zůstat ve městě, v klubu. Jsem rád, že to tak dopadlo. Peníze jsem až tak moc neřešil. Jen jsem agentovi říkal, že mám nějakou cenu a pod tu jsem jít nechtěl.“

Pod jakou cenu byste nešel?
„Pod dva miliony za první dva roky. To dopadlo dobře. Myslím, že obě strany jsou spokojené.“



V organizaci St. Louis působíte od draftu 2004. Čím si vás zrovna tento klub tak získal?
„Týmem a kluky v něm. Zvykl jsem si na ně. Kdyby všechno šlapalo jak má, můžeme udělat vynikající výsledek. Nakročeno už jsme k tomu měli i teď, bohužel přišla zranění a nedopadlo to, do play off jsme se nedostali. Ale i tak jsem přesvědčený, že máme super tým. Proto jsem chtěl zůstat v organizaci. Fanoušci nás podporují, na všechny zápasy máme halu vyprodanou, je výborná kulisa. A v ní jsme schopni hrát vynikající hokej.“

Play off jste si ovšem se St. Louis zahrál jen jednou v sezoně 2008/09 a vypadli jste hned v prvním kole. Je to jen o zraněních, nebo vám stále něco chybí, abyste hráli v NHL výš?
„Samozřejmě ještě trochu chybí i zkušenosti, pořád jsme mladí. Nedá se všechno házet jen na zranění. Nechci se na to vymlouvat, ale hrálo to roli. A zrovna letos to byla jedna z velkých příčin, proč nám sezona nevyšla. Když vám vypadnou tři střelci, kteří dokážou dát dvacet a víc gólů za sezonu, tak se hraje špatně.“

Máte v nové smlouvě nějakou speciální podmínku? Třeba klauzuli, že vás klub nemůže vyměnit bez vašeho souhlasu?
„Ne, vůbec nic. Ani jsem to neměl v plánu. V prvním týmu jsem pátým rokem, všichni vědí, co ode mě mohou očekávat, nikomu nemusím nic dokazovat. I proto jsem chtěl zůstat.“

O zájmu druhé strany jste věděl, nebo jste odjížděl domů s vyhlídkami na nervózní léto?
„Byl jsem celkem v klidu. Pořád jsem byl chráněný hráč do dvaceti sedmi let, takže jsem si ani nemohl vybírat z jiných nabídek. Věděl jsem, že zůstanu v St. Louis, jednalo se jen o tom, na jak dlouho a za kolik. V sezoně jsme o nové smlouvě nechtěli vůbec mluvit, nechávali jsme to na léto. Až na konci června mi agent volal, že je prý pro manažera priorita, aby mě podepsali.“

Že o vás v týmu stojí, vám dali znát i v říjnu, kdy jste si ošklivě pořezal zápěstí o Crosbyho brusli…
„Ano, to mě taky hodně potěšilo. Řešil jsem v té době, jestli riskovat, nejít na operaci a rychle se vrátit. Nebo to pořádně doléčit a čekat na návrat dva měsíce. Klub mi to ulehčil tím, že prý jakékoliv rozhodnutí bere. Manažer říkal, že nejlepší bude, když nebudu nic riskovat a zvolím pro jistotu operaci. Že to tak bude dobře pro mě, i organizaci. Ne pro tuto sezonu, ale do budoucnosti určitě. To mě potěšilo.“

A ruka tedy opravdu funguje dobře?
„Teď už je to na devadesát pět procent v pohodě.“

A zbylých pět procent?
„Trochu je pořád omezená hybnost a kolem pořezaného místa je to ještě hodně citlivé. No a občas mám to brnění v prstech.“
Proto jste se omluvil z mistrovství světa?
„Taky. A ještě kvůli zranění nohy, tu jsem měl špatnou. Řešili jsme to s manažerem Dougem Armstrongem, jestli jet, nebo ne. Já to panu Hadamczikovi slíbil, počítal se mnou a já mu pak zavolal, že nejedu. To pro něj bylo, nechci říct zklamání, ale z mé strany to nebylo moc fér jednání. Za to se omlouvám, ale bohužel to tak vyšlo. V tu chvíli jsem nebyl přesvědčený, že týmu pomůžu.“

To bylo se zraněním tak zlé?
„Já nehraju žádný pěkný hokej, aby se to dalo i s nějakými drobnými problémy udělat. Já prostě své tělo potřebuju, abych mohl hrát výborný hokej. A když mě něco bolí, když mám tělo špatný, tak dobrý hokej nehraju. Proto jsem se tak rozhodl. Nepodával bych tam výkon, jaký bych měl a zbytečně bych zabíral místo klukům, kteří byli stoprocentně připraveni.“

Trenér vaše vysvětlení vzal?
„Počítal se mnou a já mu zavolal někdy v půlce dubna, že nejedu… Takže asi po právu naštvaný byl, ale já se takhle rozhodl, tak to nakonec vzal.“

Už máte plány na léto?
„Uvažoval jsem o nějaké aktivní dovolené, že bych si třeba zajel na lyže na ledovec.“

V nové smlouvě tuhle činnost nemáte zakázanou?
„No… To já ani nevím. (směje se) Radši.“