Zbyněk Michálek: To, co prožívá Crosby, si neumím ani představit

Tým si opět, stejně jako v minulé sezoně, prochází velkou marodkou. Je to pro Penguins prokletí?
„Je pravda, že těch zraněných je hrozně moc... (Crosby, Letang, Staal, Jeffrey, Martin). Takže to pro nás není jednoduché. Věřím, že až se všichni uzdraví, bude to mnohem lepší.“

Jaké to je hrát tak dlouho bez Sidney Crosbyho?
„Je to nepříjemné. Od té doby, co jsem před začátkem uplynulé sezoně přišel, jsme spolu dohromady hráli asi jenom třicet zápasů. Jinak je pořád zraněný. Hlavně pro něj osobně to není jednoduchá situace, doufám, že se brzy uzdraví. A hlavně že pak zůstane už zdravý.“

Vybavujete se přímo s Crosbym o tom, jak na tom je?
„Ne, nerozebíráme o to. Ani Sidneyho se na to neptáme, protože chápeme, že on už musí být z těch věčných otázek sám otrávený. Jak se cítí, kdy bude hrát... To už mu musí lézt krkem. Necháváme ho na pokoji, neotravujeme ho. Až se bude cítit dobře, bude hrát. A my budeme jedině rádi.“

Jak celkově působí na mužstvo, když nehraje?
„Je s námi každý den, vidíme ho v kabině. Chodí do posilovny, na kolo. Je hodně pozitivní, pořád se nám snaží pomoct, sleduje zápasy, takže říká, co bychom mohli vylepšit. Třeba radí klukům, kteří hrají přesilovky, chce nám celkově pomoct. Zůstává pozitivní, ale je vidět, že ho to trápí. Jenže je správný kapitán, chce nám pomoct. Není to tak, že by se ukryl někam do ústraní, je tady pořád mezi námi. Je součástí týmu.“

Michálek v dresu Pittsburghu • Barbora Reichová (Sport)Dovedete se vžít do toho, co prožívá?
„Musí to být hrozně těžký... To si ani nedokážu představit. I já jsem si v úvodu sezony prožil, že jsem nemohl dvacet zápasů hrát. A bylo to hrozný. Tolik utkání jsem snad předtím nevynechal v celé kariéře. A nedovedu si představit, čím si prochází Sidney.“

Přišel o rok hokeje, v této sezoně odehrál osm zápasů a je zase mimo hru. A kdo ví, třeba už si v tomto ročníku vůbec nezahraje.
„Vůbec mu nezávidím, musí to pro něj být hrozně těžký. Všichni mu držíme palce, ať se brzo dá do kupy. Zdraví je to nejdůležitější.“

Jak vy jste byl doma nevrlý, když jste nehrál?
„Hrozně. Zeptejte se manželky... (pousměje se) Už se mnou vůbec nebylo vydržení. Každý chce být na ledě s týmem.“

Vás stejně jako Crosbyho vyřadil ze hry otřes mozku. Čím to, že v této sezoně se toto zranění takhle rozmohlo?
„Asi to není náhoda. Je to také tím, že hráči i lékaři jsou opatrnější, víc než dřív. Když už někoho jenom malinko bolí hlava, tak ho nenechají hrát.“

Myslíte si, že v minulosti hokejisté nastoupili, i když otřes měli?
„Podle mě jo. Protože dřív o tomto zranění nebylo tolik informací a hokejisté tomu nepřikládali takový důraz. Teď si každý dává pozor, když se o tom všude píše. Nikdo by si nedovolil s tím otřesem mozku hrát. Je jiná doba. Každý si na to dává velký pozor. Celkově je hokej rychlejší než dřív, srážky víc bolí. Hráči jsou silnější.“

Crosby se raduje jedné ze svých dvou branek do sítě Toronta • Reuters
Nemáte podvědomě strach, jestli neschytáte další ránu?
„To zase ne. Nejdu do zápasu s tím, že bych se bál. Určitě je to nepříjemný zranění, ale člověk na to nemůže myslet. Doufám, že je to vše za mnou. Byl to pro mě první otřes mozku a je to fakt nepříjemný. Snad jsem si to vybral. Musím zaklepat někam na dřevo (a klepe na přihrádku na výstroj v kabině).“

Probírali jste situaci i s bratrem Milanem, jenž měl v sezoně také otřes mozku?
„Hodně jsme se o tom bavili, hlavně já jsem se ho vyptával, jak to chodí, jaké jsou příznaky, protože on už s tím měl zkušenosti z dřívějška.“

Může podle vás bratr vyhrát Maurice Richard Trophy pro nejlepšího střelce základní části?
„Držím mu palce! Ale bude to mít těžký, výborných hráčů je v lize hrozně moc. Jenom doufám, že zůstane zdravý. Když ano, bude mít úspěšnou sezonu. Nemusí střelce vyhrát, ale hlavní je, že táhne Ottawu a je jedním z nejlepších hráčů v týmu. Upoutal na sebe velkou pozornost, konečně ho dokážou všichni ocenit.“

Myslíte si, že byl předtím nedoceněný?
„Podle mě jo. Lidi zjistili, že je výborný hráč. Dostává kredit, jaký si vždycky zasloužil. Ale moc ho v minulosti nedostával.“

I vy jste v Pittsburghu více na očích než předtím ve Phoenixu...
„To jo, je to neuvěřitelná změna. Ve Phoenixu byl jeden novinář, kdežto tady v Pittsburghu je jich před zápasem i po každém tréninku vždycky plná kabina. Je to úplně něco jiného. I fanoušci jsou jiní... Každý zápas je vyprodaný, lidi jsou do hokeje blázni. I na tréninky jich chodí dost. Doslova tady ten hokej žerou. Což je oproti Phoenixu obrovský rozdíl. Očekávání jsou nejvyšší. Tady se bere za úspěch jenom Stanley Cup, nic jiného. Tlak na hráče je větší.“

Užíváte si to?
„Určitě jo. Každý hráč si chce zahrát v  hokejovém prostředí, kde tím každý žije a kde hokejista něco znamená. Já si to moc užívám. Hrát zápas před vyprodaným hledištěm, je něco úžasného. A moc si toho vážím, že můžu být v tak super organizaci. Vše probíhá dobře.“

Michálek v tvrdém souboji s Simmondsem • ČTKTeď už jen vyhrát ten Stanley Cup...
„Od prvního dne v tréninkovém kempu nám říkají, že jediný cíl je Stanley Cup. Všechno ostatní je neúspěch... Tlak je tady velký. Když budeme všichni zdraví, věřím, že to může vyjít.“

Klub vlastní legendární Mario Lemieux. Je s vámi hráči v kontaktu?
„Skoro vůbec ne. Občas ho tady vidíme jen proběhnout po zápase nebo po tréninku v kabině. Ale jinak ne. Vím, že na zápasy chodí osobně, létá i na venkovní. Ale že by přišel a něco říkal? To vůbec ne. Za ten rok a půl, co jsem tady, jsem s ním skoro nepřišel do kontaktu.“

On se rád drží v ústraní.
„Určitě jo. Zůstává bokem, nechce na sebe vůbec strhávat žádnou pozornost.
Podle něj si ji zaslouží tým. Ne on.“

Vnímáte, že v Pittsburghu dokáží více lidé ocenit i váš přínos pro tým? Nejste žádný střelec, ale muž na poctivou defenzivu, na blokování střel...
„Myslím, že jo. Hraju stejný styl několik let, nikdy nebudu hráč, který bude dávat moc gólů a mít čtyřicet bodů. Ale spíš si hlídám obrannou práci. A doufám, že to lidi ocení. Dělám to nejlepší pro tým a buď se to fanouškům líbí, nebo ne.“