Není typ, který jen pokrčí rameny, řekne si, že prohrál a jde do kabiny na kolo. Ve finále Stanley Cupu se tenhle pocit ještě umocňuje. Na jedné straně po sobě hráči Capitals skákali a těšili se na pohár. Na druhé straně Tomáše Nosek dal průchod svým emocím. Záběr jeho naštvání obletěl svět. „Nedokázal jsem zastavit slzy. Jsem takový, že mi hned dojde, jak se taková šance nemusí třeba už nikdy opakovat,“ vysvětluje s odstupem svůj pohled útočník Vegas. O rozhodujících faktorech ve finále, své další perspektivě ve Vegas, či vzpomínkách na Detroit se Nosek rozpovídal v rozhovoru pro iSport.cz.
Máte hokejisty, kteří se na velké zápasy dívají jenom v televizi. To Tomáš Nosek jich zažil už docela dost. Vyhrál českou extraligu s Pardubicemi. Zažil si úspěšnou finálovou sérii v AHL, kde triumfoval s Grand Rapids. Hattrick ale nevyšel. Poprvé v životě koukal po posledním zápase sezony smutně na druhou stranu. Golden Knights padli ve finále Stanley Cupu 1:4 na zápasy s Washingtonem.
Druhý rok jste hrál hokej až do června. Nemáte na hokejku už pomalu kopřivku?
„Abych pravdu řekl, právě teď nemám na hokej ani pomyšlení. Před rokem to bylo jiné, vyhráli jsme AHL a já byl touhle dobou plný elánu. Teď se nemůžu ani podívat na Facebook. Viděl bych tam, jak ve Washingtonu slavili. Jak na mě podobné věci vyskočí, hned to vypínám a jsem akorát víc naštvaný. Chci si hlavně hodně odpočinout, zapomenout. Čeká mě svatba, takže na jiné myšlenky přijdu určitě. Potom se určitě začnu těšit, až kolotoč zase začne, ale teď bych si rád odpočinul. Vyrazím do lázní, tam si orazí tělo i hlava.“
Na rozlučku se svobodou do Vegas asi nepoletíte, že ne?
„To teda ne. (usměje se) Bylo by to sice na úplně jiném levelu, ale je o dost nebezpečnější, co si budeme povídat. Asi bychom tam nechali dost peněz. Kluci na mě něco chystají, bude to překvapení, těším se. A na svatbu taky. Na tu teda ještě víc, samozřejmě.“ (směje se)
Vzpomínám si na jeden obrázek, když Washington slavil Stanley Cup. Kamera si našla vás se slzavýma očima, jak jste se v absolutní frustraci opřel o mantinel a schovával obličej. Tohle totální zklamání už pominulo?
„Bolí to pořád a nějakou chvíli ještě bude. Každý se s tím zklamáním vyrovnává jinak, já v tu chvíli nedokázal zastavit slzy. Bylo to těžké. Jsem takový, že mi hned dojde, jak se taková šance nemusí už nikdy opakovat. Je hromada hráčů, kteří NHL hráli přes deset let a finále se ani nepřiblížili. V celkovém měřítku je pro vás úspěch, že se tam dostanete. Ale když to nevyjde úplně, je to hodně hořký.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
