Strážce Stanley Cupu o zvláštních přáních, zákazech i nedostatku spánku
Zatímco pro fanoušky je vzácnost, když si mohou sáhnout na Stanley Cup, pro něj je to součást pracovní rutiny. Howie Borrow je od roku 2010 jedním ze šesti strážců, kteří Pohár hlídají. „Občas je těžké hledat prostor ke spánku, ale snažíme se dělat, co je v našich silách. Pořád jsme na cestách, ale máme díky tomu spoustu zážitků a zkušeností,“ popisuje náplň své práce.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Oblek, tmavé brýle a vysílačka za uchem? Omyl, tenhle chlap by v pohodě splynul s davem. Poznáte ho snad jen podle trička s logem torontské Síně slávy, jíž je zaměstnancem. Howie Borrow je v Česku již potřetí, Stanley Cup doprovázel již v roce 2011, kdy jej měli k dispozici David Krejčí a Tomáš Kaberle, a také v roce 2015, kdy jej v dresu Chicaga vyhrál Michal Rozsíval.
Jak náročné je povolání hlídače Stanley Cupu?
„Léto je pro nás nejnáročnější, celkem se nás střídá asi pět nebo šest. S Pohárem cestujeme vždy třeba týden, pak máme volno a jede zase někdo jiný. Léto je náročné, musíme se střídat.“
Byli jste minulý týden v Rusku, když trofej převzal Alexandr Ovečkin?
„Jistě, Ovi byl výborný, užíval si čas strávený s rodinou a přáteli. Souběžně probíhalo v Moskvě také mistrovství světa ve fotbale, takže vzal Pohár ukázat fanouškům, byli jsme také na Rudém náměstí, kde se fotil. S Alexem byla sranda.“
V Česku jste byl již dříve?
„Ano, dvakrát. V roce 2015, kdy vyhrál Stanley Cup Michal Rozsíval, a ještě předtím v roce 2011, kdy jej dostali David Krejčí a Tomáš Kaberle.“
Jak vzpomínáte na české hráče?
„Pamatuju si na rok 2011, kdy Tomáš Kaberle a David Krejčí strávili své dva dny s Pohárem společně, aby měli více času. A jeden den se společně podepisovali fanouškům zhruba šest hodin, což bylo neuvěřitelné. Většina kluků vydrží maximálně dvě, tři hodiny, ale tihle dva vydrželi celých šest hodin.“
Co děláte v průběhu sezony?
„Během roku nemáme tak náročný program jako v létě, ale NHL využívá Stanley Cup jako reklamu, takže objíždíme charitativní a sponzorské akce. Pohár cestuje zhruba 350 dní v roce, z toho sto dní v průběhu léta patří vítěznému týmu.“
Byl jste s Pohárem i na nějakém neobvyklém místě?
„Někteří hráči ze západu Kanady chtějí vzít Stanley Cup do hor, vystoupat s ním až úplně nahoru. Jiní jedou pro změnu rybařit, další vyrazí na golf, jiní jej zase naplní jídlem či pitím. Mají nejrůznější požadavky, co by chtěli s trofejí dělat, některé z nich pro ně mají osobní význam.“
Musíte mít Stanley Cup neustále na očích, nebo někdy necháte hráče, aby si jej užili v soukromí?
„Nechceme překážet, takže občas zůstaneme v pozadí a jen pozorujeme, že je se Stanley Cupem zacházeno patřičným způsobem. Vysvětlujeme hráčům, aby se k němu chovali s respektem, i oni sami si chtějí den užít.“
Poruší někdo domluvená pravidla?
„Vždy se o to někdo z hráčů pokusí, ale je nutno říct, že okolo Stanley Cupu není mnoho pravidel. Zakázané je pochopitelně koupání v bazénu, ale hráči většinou chápou, kam až mohou zajít. Většinou se z něj napijí, vyfotí se, není toho zase tolik, co se dá s Pohárem dělat. Někteří se ptají například na skydiving, ale to nejde, trofej by se mohla poškodit. Je důležité k ní přistupovat s respektem, což se hráčům taky snažíme vysvětlit.“
Proč nosí strážci při předávání Poháru vítězi bílé rukavice?
„To je součást protokolu. Snažíme se tím vyjádřit určitým způsobem respekt, zachovat prestiž. Hlavní důvod je ale při předávání, aby byl kapitán vítězného týmu skutečně první osobu, která se trofeje dotkne.“
Cítíte rozdíl v chování hráčů, kteří Stanley Cup vyhráli poprvé, a těmi, kteří jej získali již dříve?
„Oslavy jsou vždy divoké, hráči jsou šťastní, že Pohár vyhráli, vždy jsou tam navíc hráči, pro které je to poprvé. Pro kluky, kteří jej vyhráli již dříve, je to pořád úžasný moment, ale jejich oslavy jsou o něco klidnější, víc si to užívají. Když jej vyhrají poprvé, mají velkou zodpovědnost, aby se o Pohár podělili s dalšími lidmi. Podruhé, potřetí už je to více uzavřené, osobní.“
Členem vítězných Capitals byl také Nathan Walker, který pochází z Austrálie. Plánujete se vypravit také tam?
„Už jsme to také řešili, ale nejspíš ne. Byla by to jistě skvělá reklama pro NHL, problémem ale je, že by celá akce zabrala spoustu času. Léto je krátké, jsme omezeni časem a z tohoto pohledu by to nebyl nejlepší nápad.“
Kam povedou vaše kroky nyní, když skončí oslavy v Česku?
„Zítra letíme zpět do Toronta, kde ho budou mít hráči, kteří pochází z okolních měst. Do Evropy se pak vrátíme v srpnu. Budeme v Dánsku, Německu a Švédsku, pak jsou tam ještě další dva hráči z Ruska.“
