Lauko čeká na podpis v NHL, z Bostonu se mu nechce: Věděl jsem, že bych se na MS neměl zranit…
V NHL najdete české hráče s výraznější rolí, zato všude možně po Evropě ty, co by prostor poskytovaný Jakubu Laukovi brali všemi deseti. Pětadvacetiletý hokejista Bostonu v rozhovoru pro iSport vypráví o hořkosladké premiéře na MS, taky o tom, jak Adamu Klapkovi vrátil faul na soupeře, po němž mu vypadla čelist. Diví se, proč Buffalo na šampionát nepustilo Jiřího Kulicha, a věří, že Bruins přes léto nakoupí, aby David Pastrňák zůstal. Co případný odchod do Evropy? Roční iSport Premium nyní za zvýhodněnou cenu >>>
V Bostonu mu skončila smlouva, v souvislosti s její absencí mívají čeští hráči obavy hrát na mistrovství světa. Jakub Lauko šel přímo do toho. „Kdybych se blbě zranil, při vyjednávání by mi to moc nepomohlo. Ale vzal jsem risk na sebe a nelituju. Přestože jsme úspěch neudělali,“ říká chomutovský patriot.
Z premiérového mistrovství světa jste si přivezl šesté místo i nepříjemné zranění čelisti. Když se s odstupem dvou týdnů podíváte zpět, co tam zůstává?
„Hořkosladká směs pocitů. Po třech čtyřech týdnech týmové práce přijde první porážka na turnaji, která všechno odehrané a pozitivní sundá dolů a úplně vám to otočí směr. Najednou jste třetí ve skupině, musíte odletět do jiného města a za jedním z nejtěžších soupeřů. Pokazili jsme si to jedním jediným utkáním, naskočili na Švédy a přišel konec. Někdy vám jeden zápas otočí mistrovství do pozitivna, jindy je to obráceně. Nás bohužel potkalo to druhé. Na druhou stranu jsem moc rád, že jsem konečně mohl reprezentovat Česko.“
A vydržet na ledě déle než pár sekund jako při poslední velké akci na MS dvacítek před pěti roky…
„Přesně tak. Vydržel jsem déle než šest vteřin. Jsem za to rád, i u mě platí, že hrát za nároďák je velká čest a taky zkušenost. Věřím, že v budoucnu ještě přijde další šance a i lepší výsledek.“
Američany znáte dobře z NHL, ale zrovna při své premiéře na MS jste narazil na nejodhodlanější soubor USA za posledních několik dekád. Překvapili vás mixem obrovské kvality, houževnatosti a chtíče vyhrát?
„Myslím, že velkou roli v jejich počínání sehrálo únorové 4Nations. Všichni viděli ten hokej, jaké má grády a úroveň. Hodně kluků, kteří u toho nebyli a přitom mají v NHL velké role, si na mistrovství budovalo pozici pro olympiádu. Například Thompson, Keller a další. Řada z nich tam jela právě z důvodu, aby si pomohla na Hry. Šlo to vidět i na ledě, postupně si zvykli na větší rozměry a hráli fakt dobře. Mistrovství rozhodně nebrali jako druhořadý turnaj, uchopili to jako důležitou reprezentaci své země. Vzali si příklad z 4Nations, které lidi v zámoří chytlo, bavilo, a dotáhli to až do konce.“