Malík: Zájem je, musím jen počkat

„Nervy? Vůbec ne. Měl jsem celou kariéru na to, abych si udělal nějaké jméno. Teď jen musím počkat,“ říká třiatřicetiletý hokejový obránce.

Jak to zatím vypadá ohledně hledání nového klubu?
„Vyvíjí se to trošičku pomaleji, ale to se dalo čekat. Teď jde o větší ryby. Nějaký zájem, nějaké kontakty od několika klubů tady je. Ale zatím je to jen takové informativní. Musím počkat.“

Zájem o vás je?
„Zatím jo. Ale víte, jak to je. Zájem být může, ale dokud není konkrétní nabídka… A tu jsem nedostal. Na druhou stranu je ve hře hodně mančaftů, což jsem trošku překvapený. To je potěšující.“

NHL je pro vás priorita?
„Ano, to platí. Určil jsem si v NHL nějaké cíle a ještě jsem jich nedosáhnul. Takže zatím vše směřuji tam. Navíc mi zámoří sedí hokejovým i životním stylem.“

Finále jste si už s Carolinou zahrál, takže nesplněným cílem je samotný Stanley Cup?
„Jo. Takhle jsem si to určil, chtěl bych jej vyhrát. Nejsem sám, takových lidí je spousta. Ale dokud budu mít možnost a příležitost, tak bych to chtěl dokázat. Udělám pro to všechno.“

Jenže ambice na Stanley Cup nemá každý klub v NHL. Kývnul byste i „skromnějšímu“ celku?
„To je o nabídce. Některé kluby třeba letos nebudou mít nějakou obrovskou šanci, ale do dvou tří let ji mít budou. Přikláněl bych se k delšímu kontraktu. Takže kdybych měl šanci na dlouhodobější kontrakt v týmu, který se buduje, tak proč ne?“

V New Yorku jste měl smlouvu na 2,5 milionu dolarů. Počítám, že výrazně dolů s platem byste jít nechtěl. Není to při jednáních problém?
„To je o nabídce. Jaký klub, na kolik let... Nějakou hodnotu mám. Taky jde o to, co kdo podepíše jinde. Jestli nějaký hráč vezme nabídku za míň peněz, tak tím hned kluby argumentují. Podívej se na tam toho - podepsal za tolik, měl tolik bodů, tolik minut...“

Jaká je tedy vaše vyjednávací pozice vzhledem k tomu, že minulá sezona určitě nebyla taková, jakou byste si sám představoval?
„Já myslím, že furt dobrá. Kdo to trošku sledoval, ví, že když jsem hrál, byly tam kvalitní výkony. Za posledních x let, dejme tomu sedm osm, šly moje výkony vždycky nahoru. A byly hodně kvalitní. Že je špatná sezona, to se stane. Ale to nebyl můj případ v Rangers. Byly tam jinačí aspekty, které jsem jen těžko mohl ovlivnit. Já nepolevil. Když jsem byl na ledě, bylo to kvalitní.“

Jaké aspekty?
„To se má řešit v kanceláři nebo v kabině. Ne přes noviny.“

S Rangers jste se rozloučil defi -nitivně? Nebo je nějaká šance, že vám klub nabídne novou smlouvu?
„Zrovna před dvěma dny jsem dostal od agenta zprávu, že prý se ozvali. Více méně na popud trenéra. Tak uvidíme.“

Vážně? A vaše reakce?
„Já to trenérovi řekl při rozhovorech po sezoně. Že jsem v Rangers podepisoval s tím, že tam taky skončím kariéru. Za nějakých pět šest let. Trošku vyvalil oči, když jsem mu řekl, že nemám problém pokračovat. Opravdu ne. Když se něco stane, když cítím nějakou křivdu, tak se ozvu. A snažím se to řešit. Ale jak jsem řekl, v šatně nebo v kanceláři. Ne přes noviny, nebo na ledě. Na ledě bojujeme všichni za jeden cíl, i když jsou mezi námi nějaké osobní nebo názorové problémy. To jsem trenérovi řekl, ví to i manažer. Otázka je, jakou mají oni strategii. Já se nebráním ničemu.“

I když tam na vás bučeli vlastní fanoušci?
(pokrčí rameny) „Tohle bylo poslední rok a půl. Když je to v zápase, který se nepovede, dá se to pochopit. Ale když je to v zápase, kde máte kvalitní výkon... Nebo i přihrajete na gól. Nevím, proč to tak bylo, to byste se musel ptát jich.“

Podporu fanoušků na ledě přece potřebujete, tohle by vás od Rangers neodrazovalo?
„Samozřejmě je lepší hrát před fanoušky, kteří vám fandí. Já ale nemůžu uspokojit dvacet tisíc lidí. A že zkazím nahrávku? Nejsem stroj. A házet to o plexi, aby to útočníkům ve středním pásmu lítalo kolem uší... Jenom abych měl jistotu, že nic nepokazím? To je alibismus. Na nějakou nepřízeň fanoušků se vymlouvat nemůžu. Když se nedá hrát v dobrém prostředí, musí se hrát ve špatném.“