NHL se usmívá nad nevšední drzostí českého šikuly. Radim Vrbata trápí světové gólmany skvěle zvládnutou koncovkou v nájezdech. Pět posledních penalt? Pět gólů! Ale co je na tom nejlepší, všechny provedl na chlup stejně. Osvědčeným blafákem do bekhendu. „Když to provedete precizně, je to gól,“ míní útočník Phoenixu.
Tu zbraň mu teď baští jeden brankář za druhým. Za poslední týden Turco z Dallasu, Niemi z Chicaga a i Tomáš Vokoun s obávaným nájezdníkem prohrál. A tak i díky Vrbatově fíglu se Phoenix drží na senzační druhé příčce Západní konference a míří za bitvami o Stanley Cup.
Penaltová magie má pro Coyotes obrovský význam. Kdyby totiž hoši z Arizony všechna dovednostní rozuzlení prohráli, drželi by se jen tak tak na pozicích pro play off. Takhle jsou s bilancí 16 výher a 4 porážek nejschopnější v lize.
Jak je možné, že jsou gólmani stále krátcí na tu stejnou fintu?
„Sám nevím (usmívá se). Pořád platí, že brankář má větší šanci vyhrát vzájemný souboj. Ale pokud máte svoje provedení, kterému hodně věříte, větší šance se přelévají na vaši stranu.“
Jestliže tedy svoje sólo provedete zcela podle svých představ, je z toho pokaždé gól?
„Přesně tak. Pokud to uděláte precizně a přesně tak, jak máte, měl by to být gól.
Musíte gólmanovi správně naznačit a pak nasadit svoji zbraň.“
| 5/5 |
Z posledních pěti nájezdů dal Radim Vrbata pět gólů |
Předpokládám, že gólmani NHL vás musí znát, přesto jste proměnil pět posledních nájezdů stejným způsobem. Nezlobte se, ale já nechápu, že je to možné…
„Já přemýšlel o tom samém! (usmívá se) Říkal jsem si, jestli o mě vědí, nebo ne.“
A na co jste přišel?
„Spíš o mě vědí, ale platí to, co jsme si říkali před chvílí. Pokud je nájezd stoprocentní, je velká šance, že proměníte. Anebo si možná říkají, že teď už to Vrbata do bekhendu nedá. Je to takový hra mezi námi a gólmany. Vůbec bych se ale nedivil, kdyby moje zakončení někteří brankáři neznali. Pokud proti sobě hrajeme jednou za čas, je to docela logické. Těch zápasů, co jdou do penalt, je dnes strašně moc.
Radim Vrbata nájezdy opravdu ovládá.
“
Zaznamenal jste někdy, že by před exekucí dostával gólman pokyny ze střídačky, jak na vás?
„To ne. Za celou dobu jsem jenom jednou měl strach.“
Kdy?
„Na mistrovství světa v Quebeku ve čtvrtfinále proti Švédům. Pořád jsem sledoval jejich střídačku a náhradního gólmana Tellqvista. Tehdy chytal ve Phoenixu, tak jsem pozoroval, jestli na dálku Lunqvistovi něco neříká. Stejně jsem se ale rozhodl pro bekhendový blafák. Mám to zažité, osvědčené.“
Radim Vrbata v dresu Phoenixu. • Foto Jaroslav Legner (Sport)
V čem přesně je síla či půvab vašeho blafáku?
„Asi v tom, že jsem pravák. Většina praváků právě tohle zakončení používá. Martin Procházka přesně takhle dává góly, to samé Lanýž (Robert Lang). Ten samozřejmě vykládá, že jsem to odkoukal od něj. (směje se) Lanýž je borec, to musím říct. Pokaždé najde řešení a velmi často gól dá. Ale pokud se jako pravák dobře naučíte blafák do bekhendu, je to hodně účinné.“
Kdy poznáte, že blafák do bekhendu nelze použít?
„Když gólman zůstane stát na čáře nebo vyjede jen kousek před ní. Pak blafák do bekhendu není na místě. Samozřejmě musím mít záložní variantu. Tam je pak nutná rychlá reakce. Většinou volím přímou střelu mezi nohy.“
Anebo blafák do forhendu, jako loni v dresu Liberce proti Turkovi. Vyšel vám náramně.
„Ano, to je jedna z dalších možností. Takhle jsem to předloni dělal i proti Anaheimu, proti kterému jsme často hráli. Já to celou dobu Hillerovi dával do bekhendu, ale v posledním zápase jsem se rozhodl pro druhou stranu. A měl jsem prázdnou branku…“
Radim Vrbata v dresu národního týmu. • Foto Pavel Mazáč
Kdy je nejzazší moment na rozhodnutí pro manévr vlevo či vpravo nebo pro střelu?
„Mezi kruhama už se musíte rozhodnout. Tam moc času nemáte. Ani vteřina to není. Dobré je, že blafák do bekhendu mám už plně zautomatizovaný.“
Takže na své zbrani už není co zlepšovat?
„Spíš piluju další varianty zakončení. Pravdou je, že když jsem se rozhodl pro bekhendový blafák, většinou jsem gólmana překonal nebo trefil tyčku. Takže jsem chybu udělal já, ne gólman.“
„Když mám doma puštěnou televizi a dávají hokej, přeju si, aby to došlo až k nájezdům. I pro fanouška je to zajímavé rozuzlení. Dívám se, kdo co udělá a nasadí za věc. Ale jako inspirace mi to neslouží.“
Nemrzí vás, že se vítězné nájezdy nepočítají do tabulky střelců? Měl byste v tu ránu 26 gólů, jasně nejvíc z Čechů v NHL.
„Bylo by to hezký, ale vůči ostatním, kteří nájezdy nejezdí, by to nebylo fér. Asi to takhle má být.“
Phoenix rázným pochodem směřuje za svojí premiérovou účastí v play off. Kdyby vám první kolo nevyšlo, nechtěl byste svoje fígle zkusit na šampionátu v Německu?
„K tomu nevím, co říct. Nečekám, že mi někdo zavolá, tudíž o tom ani nepřemýšlím. Já se reprezentace nikdy nevzdal, rozhodl to někdo jiný. My se tady soustředíme na to, abychom získali co nejlepší pozici pro play off a něco v něm uhráli.“
| Pavel DACJUK (Detroit) „Ten má vynikající penalty. To bych se svýma rukama nezvládl. Neskutečný.“ Pavol DEMITRA (Vancouver) „Jeho gól Rusům ve Vancouveru byl geniální. Jak jel pomaloučku a pak to jen hodil do branky.“ Adrian AUCOIN (Phoenix) „Má famózní úspěšnost. Letos jel pětkrát a pětkrát dal. Pokaždé vystřelí nad lapačku, pokaždé dá.“ Rob SCHREMP (NY Islanders) „Je hodně šikovný, zvládá i hodně zábavné kousky. Gólman nikdy netuší, co proti němu vyvede.“ Milan HEJDUK (Colorado) „Milan má fantasticky rychlé ruce, ve svém arzenálu řadu zakončení a všechna fungují.“ |
