Aleš Kotalík: Ještě mám v NHL co nabídnout
Jo, to bývávaly časy… Říkalo se o něm, že má ránu, jak když kopne kůň. Taky býval nejschopnějším exekutorem samostatných nájezdů v NHL. A teď? Aleš Kotalík musí trenérům dokazovat, že má hokeji v zámoří co dát. V kempu Calgary bude bojovat o novou šanci…
Před minulou sezonou podepsal lukrativní tříletý kontrakt s NY Rangers. Dařilo se mu. Jenže v průběhu sezony přišel obrat, výměna do Calgary a najednou měl sebevědomí pod bodem mrazu. Flames chtěly v létě Aleše Kotalíka vyměnit – nepodařilo se, pak vyplatit ze smlouvy – to taky neklaplo. A tak dostane 31letý útočník další šanci.
„Pevně věřím, že mám stále na to patřit mezi důležité hráče týmu,“ tvrdí budějovický odchovanec, jenž se za dva týdny vydá do Kanady přesvědčit všechny, včetně sebe, o svém umu.
Čeká vás důležitý kemp, kde budete muset přesvědčit vedení Calgary, že patříte do týmu. Co to s vámi dělá?
„Čeká mě důležité období, ale neprožívám nic zvláštního. Připravuju se na následující sezonu stejně jako na všechny předchozí. Neřekl bych, že to je nejdůležitější léto mé kariéry, nebo tak něco. Snažím se trénovat poctivě a tvrdě jako doposud. Druhá věc je ta, co mě potkalo minulou sezonu a v jaké jsem situaci. Není to příjemné, teď pojedu do Kanady dokazovat hlavně sám sobě, že mám hokeji v zámoří ještě co dát a že se dokážu vrátit na pozice, na kterých jsem býval.“
Trenér Sutter se nechal slyšet, že vám dává novou šanci a věří, že si místo v týmu zasloužíte. Co vy na to?
„Já komunikuji s trenéry osobně a na informace z médií nekoukám, to už mě kariéra naučila. Já jsem nikdy nechodil do kempů s nějakou obrovskou jistotou. Každý kemp jsem musel bojovat o svou roli v týmu a pevně věřím, že šanci dostanu i tenhle rok.“
Calgary vás před dvěma měsíci umístilo na trh s volnými hráči, kde vaši smlouvu mohl převzít jakýkoliv jiný klub. Ale nestalo se tak…
„Že jsem umístěný na waiver list, to byla informace, kterou jsem neočekával a dozvěděl jsem se ji zprostředkovaně. Šlo o to, že se klub chtěl zbavit mojí smlouvy, aby před otevřením trhu 1. července mohlo mít Calgary víc prostředků na podepsání dalších hráčů. Nakonec jsem ale v klubu zůstal. Těch možností, jak se mě zbavit, když to tak řeknu, bylo ještě několik. Ale klub na žádnou nepřistoupil. Tím pádem je to pro mě znamení, že tahle organizace se mnou dál počítá.“
Ale přeci vás nabídli bez náhrady na trh s volnými hráči. To není zrovna znamení věrnosti…
„To je prostě byznys. Je tady platový strop a tím se všechno řídí. S podobnými podmínkami ve smlouvě, jako mám já, je v týmu asi deset hráčů. Některého z těch kluků se musí klub zbavit, aby se vešel pod platový strop. To je jednoduchá logika.“
A aspirantem na tuhle pozici jste i vy, že?
„Přesně tak. Ale k žádné dohodě zatím nedošlo. Teď se soustředím na to, že mě čeká důležitý kemp.“
Ve vašem případě existovala i možnost vyplacení ze smlouvy. Proč i tahle varianta padla?
„Je to vždycky jedna z variant, jak ukončit spolupráci, pokud potřebujete vyhovět platovému stropu. Hodně často jsem sledoval zprávy v médiích o tom, že klub mě vyplácí ze smlouvy, ale nikdy k tomu nedošlo. Kdyby mě vyplatit chtěli, tak by to dávno udělali a bylo by to pro ně výhodné.“
Proč to tedy Flames neudělaly?
„Nevím. Já už jsem byl stoprocentně přesvědčený, že se to stane, a dostanu se tím na volný trh. Tím pádem bych mohl vyjednávat o nových podmínkách a smlouvě jinde.“
V tu chvíli byste byl bez smlouvy a musel čekat, zda vás někdo bude chtít a jaké podmínky vám nabídne. Byla by to pro vás lepší varianta?
„To je samozřejmě otázka. Já jsem s tím už zkrátka počítal, a pak by začalo vyjednávání jinde. Ale nestalo se. Naopak mi bylo řečeno, že trenéři se mnou počítají.“
Tak to tedy asi tak bude, když to říkají…
„Ale tohle už jsem slyšel tolikrát, že se nad tím akorát pousměju. Všechno zjistím, až budu přímo v kempu a bude vědět, jak na tom jsem já a jaký na mě mají trenéři momentální názor. Do té doby jsou to všechno jen spekulace.“
Jay Feaster, generální manažer Flames, prohlásil, že každý dostane stejnou šanci bez ohledu na to, jak vysokou má smlouvu. Je to pro vás výhoda, nebo ne?
„To já nevím. Jak říkám, těch hráčů s podobnými podmínkami je v klubu deset. Já si věřím v tom, že s většinou útočníků, kterých se to týká, se můžu beze strachu měřit. Bez zdravého sebevědomí bych tam nemohl vůbec jet.“
Minulé léto jste si pochvaloval přestup do New York Rangers a byl jste nadšen z nové výzvy. Teď máte jiné starosti, viďte?
„Je to tak. Minulé léto to bylo o něco lepší. Vyjednával jsem s několika týmy, ale když se ozval New York, okamžitě jsem si řekl, že taková nabídka se neodmítá. Šel jsem do Rangers s vědomím, že trenér mě chce mít v týmu a dá mi šanci.“
A tu šanci jste opravdu dostal…
„To jo. Měl jsem výborný kemp a povedl se i začátek sezony. Jako týmu nám to šlapalo, měli jsme šňůru výher a i já jsem dával góly. Po čtvrtině soutěže jsem byl v bodování ligy v nejlepší třicítce. Pak se ale začalo prohrávat a pár hráčů to odneslo tím, že dostávali menší prostor na ledě. Jedním z nich jsem byl já a došlo to tak daleko, že mě trenér posadil na tribunu.“
„Byl to pro mě signál, že chci pryč. V tu chvíli jsem se sám s klubem domluvil, že by bylo dobré, kdyby mě vyměnili jinam.“
To se přesně stalo. Jenže ani v Calgary se vám dařit nezačalo.
„Přiznám se, že jsem tam přišel jako zlomený hráč. V Rangers se mi dařilo a byl jsem tam spokojený, ale pak to prostě nabralo jiný scénář. V Calgary proběhly v průběhu sezony další trejdy a tým se v podstatě tvořil znovu a nedařilo se moc nikomu… Ale já už bych se k tomu nerad vracel. Zpátky se dívat nechci, to mi v ničem nepomůže.“
Přece jen se najde jedna věc, za kterou se můžete spokojeně ohlédnout. A to život na Manhattanu. Když jste podepsal smlouvu s Rangers, moc jste se na nový život těšil. Splnil „Big Apple“ vaše očekávání?
„Kdo v New Yorku byl, tak ví, jak to tam vypadá. To je úplně jiný svět než kdekoliv jinde. Člověk si tam moc klidu neužije, ale mě to vyhovovalo, protože jsem měl pořád co dělat. Když člověk potřebuje odreagování, vždycky ho najde. Navíc jsme měli dobrou partu kluků, takže mě mrzelo, že odcházím. Ale bylo to moje rozhodnutí, které jsem učinil kvůli lepšímu směru mé kariéry.“
Srovnávat Calgary s Mannhatanem asi moc nejde, že?
„Calgary není malé město, má přes milion obyvatel. Lidi tam hokej milujou a každý zápas je vyprodaný. Je zážitek tam hrát a ani město samotné není vůbec špatné. Ovšem srovnávat cokoliv s New Yorkem se moc nedá.“
O to méně třeba nějaké ruské město, co říkáte?
„Kdpeak. O Rusku jsem v životě neuvažoval. Vůbec nevím, kde se to vzalo.“
V ruských médiích se objevily zprávy, že vás chce Jaroslavl…
„K tomu nemá smysl se vyjadřovat, protože já jsem s žádnými ruskými týmy nejednal. Ani jsem nemohl, když neklapla ta varianta, že mě Calgary vyplatí ze smlouvy.“
A pokud by se vám v kempu nepodařilo přesvědčit trenéry, že patříte do týmu, co bude dál?
„I kdyby to nějakým způsobem nemělo vyjít, tak klub se to bude snažit řešit. Ať už výměnou do jiné organizace, nebo další dohodou. Ale jak říkám, já pevně věřím, že na kempu všechny přesvědčím, že mám týmu co dát.“
