Stránský: Dlouhé pauzy mi nedělají dobře. S bráchou bych si zahrál rád
Po zlatých oslavách měl čtrnáctidenní volno, aby si pořádně odfrkl a nabral síly. „Mám odzkoušené, že mi delší pauzy nedělají dobře. Chodil jsem hrát fotbal nebo padel, takže jenom doma jsem neležel,“ říká v rozhovoru pro deník Sport a iSport.cz hokejový mistr světa Matěj Stránský (31), který se pod dohledem kondičního trenéra Radima Poláška důkladně připravuje na nadcházející sezonu v Davosu.
Zpátky do Švýcarska, kde odkroutí čtvrtý rok, se vrátí na konci července. „Proběhnou tam fyzické testy, v závěru prvního týdne budeme mít dobrovolné ledy. Oficiálně začínáme až druhý týden v srpnu, takže s rodinou se znovu trošku aklimatizujeme,“ popisuje Stránský.
V těchto dnech ale tráví většinu času v ostravské posilovně, kam chodívá každý všední den. Potkává se tam s bratrem Šimonem, Lukášem Klokem, Ondrejem Šedivým nebo Danielem Krenželokem. Spolu s ním trénují i další hráči z Rulíkova vítězného týmu: Libor Hájek, Jan Ščotka a Ondřej Palát.
Už jste si na oslovení mistr světa zvykl?
„Pořád mi to úplně nedochází. Možná mi to pořádně dojde až ve chvíli, kdy skončím kariéru. Až se za tím vším ohlédnu, dojde mi, co všechno jsme dokázali. Když pořád hraju, mám další a další mety, kterých chci dosáhnout, proto není moc čas se na něco ohlížet. Za chvilku začíná další sezona, takže pomalu musím přepnout do Davos módu. Na užívání a vzpomínání zatím není čas. Až skončím a nebudu v zápřahu, pořádně mi to dojde.“
Mistrovství se vám po individuální stránce povedlo, dal jste několik důležitých branek. Ne vždy jste ale v reprezentaci sbíral body. Čím to podle vás bylo, větším tlakem?
„V prvé řadě jsem jenom rád, že jsem teď mohl přispět. Jak říkáte, předtím to nebylo úplně ono. Na klubové úrovni se mi daří, ale v repre tomu tak nebylo, i když na Euro Hockey Tour jsem během sezony nějaké body sbíral. Na velkých turnajích to ale prostě nevycházelo. Sám jsem si říkal: co se to děje? Proč mi to nejde? Letos jsem si to chtěl užít, byl jsem sebevědomý a cítil se dobře. Rozhodně mi pomohlo, že tam hned něco spadlo.“
Měl jste významnou roli na přesilovkách, ale v průběhu šampionátu přijeli hráči z NHL. Jak jste vnímal, že jste Davidu Pastrňákovi, Martinu Nečasovi a Pavlu Zachovi musel uvolnit místo?
„Jsem zvyklý na to, že můžu hrát všude. V reprezentaci jsem stejně většinou hrával třetí nebo čtvrtou lajnu, takže trošku jsem počítal s tím, že když přijedou Pasta, Martin a Pavel, ice time půjde dolů. Vůbec mi to ale nevadilo. Nebyl tam nikdo, kdo by si stěžoval, že hraje málo. Všichni tahali za jeden provaz. Je úplně jedno, jestli někdo hraje dvacet minut nebo sedm. Ego dali všichni stranou. Klobouk dolů také před trenéry, že
