Málek: Nakonec jsem to vyhrál

Teď má před sebou štaci ve švédském MODO.

Na konci ledna se dozvěděl, že s ním západočeský tým nepočítá, na začátku března pak dostal výpověď, s níž nesouhlasil. A začaly právnické tahanice.
„Nebylo to příjemné,“ vzpomíná jednatřicetiletý gólman, který předtím v Plzni prožil hezké chvíle. Konec byl ale velmi trpký.

Jak na to vzpomínáte?
„Nebylo to opravdu nic moc, žádný hokejista nemá rád, když nemůže hrát a ještě k tomu jsou kolem toho takové hádky.

Brankáři bez práce

MARTIN PRUSEK 33 LET Už se zdálo, že v Rize, kde dokončil poslední sezonu, pro něho nebudou peníze. Teď se však tým KHL ozval znovu a zdá se, že úspěšná spolupráce bude pokračovat. ROMAN ČECHMÁNEK 38 LET Končit se mu ještě nechce, ale nabídky se zatím nehrnou. Z prestižních soutěží už zřejmě nepřijdou, je možné, že úspěšnou kariéru dochytá ve slovinské Jesenici. MILAN HNILIČKA 36 LET Další veterán by se po zdravotních problémech, kdy ho trápil únavový syndrom, rád pokusil o návrat. Od příštího týdne se má začít připravovat s Kladnem. JÁN LAŠÁK 30 LET Slovenský reprezentant musel v Pardubicích uvolnit místo Dominiku Haškovi a lukrativní nabídka zahraničního angažmá mu zatím na stůl nedorazila. MAREK PINC 30 LET Ve Vítkovicích po sezoně ztratili o jeho služby zájem a nový zaměstnavatel se zatím nenašel. Někdejší reprezentant neví, co s ním v nejbližší době bude.

Poté, co vám klub oznámil, že už vás nechce, jste stejně musel dojíždět na tréninky, protože jiné angažmá se nenaskytlo.
„To také nebylo hezké, oni mi dávali dost najevo, že jsem nechtěný. Nakonec jsem dostal rádoby výpověď, začali to řešit právníci, musela rozhodovat až smírčí komise. Před ní už jsem dostál svého, takže nakonec jsem z toho vybruslil ještě velmi dobře. Ale už bych se v tom nechtěl pitvat.“

Přesto se na to ještě zeptám, od té doby jste o tom nepromluvil. Jak jste reagoval, když se o vás plzeňské vedení v novinách nevyjadřovalo zrovna lichotivě?
„Vím, že o mně nic hezkého neříkali, ale já jsem se k tomu prostě vyjadřovat nemohl, aby to nemohli použít proti mně. Když řekli, že mě nechtějí, stále jsem ještě měl platnou smlouvu a jakákoliv moje reakce by byla vodou na jejich mlýn.“

Přesto jste v tu dobu poskytl jedno kraťoučké interview, které vám hned vytkli.
„Přesně tak... Byl to bohužel můj jediný rozhovor, kdy jsem ve slabou chvilku zvedl neznámé číslo. A i když jsem tam neřekl nic závažného, druhá strana se toho chytla. A už se to rozjelo znovu, řešil to můj právník. Já už jsem do toho potom nezasahoval.“

Mrzí vás, že jste se dostal do řečí? Že ne každý se vyjadřoval pochvalně?
„Byla škoda, že mohla mluvit jenom jedna strana. Vím, že i vy jste po mně chtěli rozhovor, ale já opravdu nemohl. A teď jsem rád, že jsem nic neříkal. Uškodil bych jenom sám sobě. Ale nebylo to snadné. Když mě potkal jeden můj dobrý známý, říkal mi: Kdybych tě neznal, myslel bych si, že jsi nějaký hrozný hajzl! Ale takhle jsme se tomu zasmáli. Každopádně jsem nebyl v novinách vykreslený moc dobře. Ale moji dobří známí vědí, jak to probíhalo a co se semlelo.“

V jeden určitý moment jste podle Plzně nepřišel na trénink -rovněž to byl hlavní důvod, proč vám dali výpověď.
„Oni mě očernili, že jsem nějaká primadona, která nechodí na tréninky. Ale já jsem doopravdy na všech trénincích byl a i můj právník to potvrdil. Žádnou smlouvu jsem neporušil, oni si chtěli něco najít. Proto hledali. Víc bych to nechtěl komentovat.“

Vedení přišlo s návrhem, abyste chytal v Německu nebo na Slovensku. Proč jste to odmítl?
„Pokud jde o německou ligu, tak mi nabízeli pozici náhradníka a bylo mi řečeno, že do branky zasáhnu jenom v případě, že se jednička zraní. Navíc ta smlouva byla postavená jenom na měsíc, když tým postoupí. Situace by se tím nevyřešila. A Slovensko? Tam jsem opravdu nechtěl, navíc to bylo mužstvo, které hrálo o udržení.“

Ono to v tu chvíli vypadalo, že myslíte spíše na peníze a nechcete se s Plzní nijak dohodnout na ukončení spolupráce...
„Podívejte - každý má svoje práva. Když někoho vyhodí z práce, tak dostane nějaké odstupné. Zachoval jsem se úplně stejně jako každý jiný člověk v normální práci. Nic jiného v tom nevidím. Nebyl jsem vykreslený asi moc dobře, ale kdo mě zná, ví, jak to bylo.“

Mrzí vás, že u vašeho konce asistoval z pozice generálního manažera i Martin Straka, ikona klubu?
„S Martinem jsem žádný výstup neměl, osobně proti němu nemůžu nic říct. On to myslí s Plzní dobře, nepohádali jsme se. Averze tam není. Tam byli spíše jiní lidi.“

V Plzni jste předtím prožil čtyři dobré roky. Je ten konec velkou kaňkou na vašem dojmu?
„Každý raději vzpomíná na dobré věci a ty horší zapomene. Ten poslední rok... (přemýšlí) Byly už od začátku problémy, nějak to nevyšlo. Ale ve špatném vzpomínat nebudu.“

Jak zpětně svoje výkony v poslední sezoně hodnotíte?
„Nevím, těžko říct. Dařilo se mi více venku než doma. Ale nemyslím si, že horší výsledky byly kvůli mně. Navíc hrálo velkou roli i to, že se obecně začal dávat mnohem větší prostor mladým.“

Shrňme to - končíte tedy plzeňské angažmá roztrpčený?
„V tu chvíli mě to hodně mrzelo, navíc jsem vůbec nevěděl, co se mnou bude. Ale když se nad tím zamyslím, tak jsem to zpětně vyhrál, u smírčí komise jsem dosáhl svého. Jsem spokojený.“

Navíc jdete do MODO, známého švédského klubu.
„Máte pravdu. Jsem moc rád, že se ozval Miloš Hořava (kouč mužstva) a dal mi šanci. Situace není vůbec jednoduchá, podívejte na další hráče, kteří ještě v současné době nemají angažmá. Takže jsem moc rád za to, jak všechno dopadlo.“

Nebál jste se při nejisté situaci o svou budoucnost?
„Určitě jsem si připouštěl, že může přijít konec, i když jsem si to nepřál. Ale kdyby se to stalo, asi bych kvůli tomu nebrečel... Teď je nejistota za mnou, šanci jsem dostal. Chci si dokázat, že chytat ještě umím. Navíc poznám jiný život, naučím se jazyk.“

Švédsky?
(směje se) „To nevím. Koupil jsem si sice konverzaci, ale když jsem uviděl ta slovíčka, tak jsem si říkal, že to určitě nemá cenu. Radši se zkusím dorozumět v angličtině, v posledních týdnech jsem chodil na kurzy. Je to tedy pro mě výzva ve všech směrech.“