Miloslav Hořava: Forsberga obdivuju

Odříkání se mu vyplatí. Aby také ne. Stojí na střídačce týmu a velí i takovému hráči jako je Peter Forsberg. Na vlastní kůži Miloslav Hořava poznává, jaké to je mít za kamaráda člověka, jenž je hokejovou legendou, a přitom úplně normálním klukem.

A vůbec. Pracovat ve Švédsku, to je relaxace na duši, vytrvale zkoušenou vztahovou džunglí života v Česku. Osmačtyřicetiletý Hořava dostal nabídku od MODO v létě a neváhal. Po dvou úvodních kolech má jeho tým 2 body za sobotní výhru na ledě Djurgardenu.

Povídejte, jak vás švédské angažmá baví a uspokojuje?
„Já jsem hlavně rád, že jsme o víkendu vyhráli a zapomněli tak na předchozí porážku s Frölundou v prvním kole. Kdyby se tu od začátku prohrávalo, nebylo by sice takové dusno jako u nás doma, ale i tady by hráči začali dumat, jestli náhodou netrénují moc, proč dělají tohleto a ne támhleto. Což se nám teď nepřihodí. Hráči jsou po sobotě v mírné euforii, ty svoje námitky si nechají na jindy. (usmívá se) Věřím, že se budeme postupně zlepšovat.“

Tým MODO je nyní zřejmě nejsledovanějším účastníkem švédské Eliserien. A to díky výpomoci Petera Forsberga. Pociťujete to výrazně?
„Vím z vlastní zkušenosti, že MODO je specifický klub. Ve Švédsku je dlouhodobě hodně sledovaným týmem. Navíc teď, když za nás hraje Forsberg. Já bych tady nerad házel ta známá klišé o obrovské výzvě a tak. Tuhle práci jsem vzal proto, že se jako trenér můžu zlepšit. Představuju si, že mi to tady něco dá. Ať to dopadne, jak to dopadne, jsem rád, že jsem tu šanci dostal. A rozhodně se tady nebudu poddávat nějaké hrozbě, která obvykle trenéry dusí.“

Dá se popsat nynější stav v Örnsköldsviku, kde sídlí MODO, jako šílenství? Právě kvůli Forsbergově přítomnosti?
„Ano, úplně v klidu to můžeme nazvat šílenstvím. Je to tak. A já Petera Forsberga naprosto obdivuju. On je tu samozřejmě obrovskou hvězdou, stejně jako Jarda Jágr u nás. A já nemám slov pro to, jak skvěle a s naprostou samozřejmostí se vyrovnává s obrovským zájmem fanoušků, novinářů a všech lidí okolo něj. Já bych to nezvládl ani náhodou. Tomuhle přístupu se musíte naučit, jinak to nejde. A Foppa (přezdívka Forsberga) veškerý tlak zvládá bezvadně. I tohle je pro mě další zkušenost. Vidět, jak si s tím člověk umí poradit.“

Archív • Archív

Má Forsbergova přítomnost ve vašem týmu pouze a jenom pozitivní vliv?
„Určitě. Peter nám hodně pomáhá. Já už jsem za svoji krátkou trenérskou kariéru spolupracoval například s Patrikem Eliášem, Jirkou Dopitou, Tomášem Vokounem. To jsou všechno bezvadní kluci, s kterými mám jenom perfektní zkušenost. Vyplývá z toho jedno poznání. Největší problémy bývají s průměrnými hráči, kteří si myslí, že něco umí a pořád remcají, že potřebují víc prostoru. Tihle borci, to je jiná káva. Nehledě na svoji výkonnost, mají i perfektní vliv na mužstvo.“

Zraněními sužovaný Forsberg nyní zkouší snad šestý pokus o návrat. Proti Djurgardenu obstaral vítěznou trefu. Jde mu to na ledě jak je u něj zvykem?
„Hraje výborně. To je zcela bez diskuzí. Mně se na něm líbí i ten jeho pohodový přístup. Říkal mi, že se vrací asi pošestý, posedmý a přitom se vůbec nestresuje. Buď mu to vyjde, nebo ne. Nebere to jako otázku života a smrti. Současnost si evidentně užívá. Já se mu nedivím. Těžko říct, jak dlouho bude hrát, nakolik mu zdraví povolí. Teď si prodlužuje už tak krásný hokejový život, baví ho to a já jsem i za něj rád.“

Platí, že Forsberg nastoupí za MODO jen na tři utkání a pak se pokusí uzavřít smlouvu v NHL?
„Ano, takhle jsme domluveni. On ví, že pro nás by bylo obrovské plus, kdyby tu s námi zůstal, ale necháváme to vyloženě na něm. Chápu jeho touhy, přání. Nikdo po mně nemůže chtít, abych ho přemlouval. Ať si to rozhodne podle svého. Já mu jen přeju, ať si zvolí správně. Povídal mi, že má asi dvě nebo tři nabídky z NHL.“

Bude mít na NHL?
„Herně nemám pochyb. Jedna věc je však umění a druhá to, kam až ho jeho tělo pustí. Přece jen má něco za sebou, něco odehráno, kupu zranění, léčení… Musí si to všechno dát v hlavě dohromady. A sám.“

Třebaže jste o dvanáct let starší, v první polovině devadesátých let jste spolu za MODO hráli. Zavzpomínali jste spolu? On už byl ve dvaceti letech velkou hvězdou.
„To víte, že jsme občas něco málo probrali. Já ale na velké vzpomínání a na staré historky moc nejsem. Mě zajímá hlavně současnost. Známe se dobře, ale vídáme se jenom na stadionu. On je všude středem pozornosti. Kam se hne, tam je dav lidí. A to rozhodně není nic pro mě. Já mám radši klid.“

A máte ho i v Örnsköldsviku? To je přeci hokejem posedlé město.
„Mám, mám. Tady jsou v kurzu hlavně hráči. Já si na přehnanou popularitu nemůžu stěžovat ani v nejmenším (směje se). Určitě to není tak, že vyjdu ven a nahrnou se ke mně lidi, to vůbec. Zdejší novináři mi volají, hlavně teď kvůli Peterovi, ale s tím nemám nejmenší problém.“

Kdo se z Čechů dostal k práci ve švédském hokeji, nemůže si vynachválit tamní klima. Předpokládám, že to platí i pro vás…
„Já si to tu užívám. Každý den. Starám se tu vyloženě jenom o hokej. Mně to přijde až neskutečný v porovnání s tím, jak to chodí u nás. Tam, ať chcete nebo ne, jste ovlivněný různými věcmi a všechno okolo na vás všelijak působí. Nevyhnete se tomu. Tady ne, v MODO mám absolutní klid na práci. Oproti Česku to vnímám jako obrovskou výhodu.“

Miroslav Hořava • ČTK

To vám věřím…
„Já do toho chtěl jít od samého počátku. Zkusit si chlebíček venku, to je zatraceně dobrá zkušenost. Vidět to všechno na vlastní oči, poznat to, osahat si to. I když to pravda není jednoduché. Všechno musím dělat v angličtině a moje angličtina není bůhvíjaká.“

Přemýšlel jste, v čem to je, že člověk znavený prací v českém hokeji, po příletu do Švédska okamžitě pookřeje?
„Je to hlavně tou rozdílnou kulturou. Bavil jsem se o tom i s Jardou Vlasákem (bývalým majitelem znojemského klubu), který nám pro MODO dělá něco jako konzultanta. Švédové jsou zkrátka trochu jiní než my. Na druhou stranu nechci říkat, že tady je všechno super a v Česku všechno špatně.“

Každopádně byste chtěl na severu Evropy zakotvit delší čas, nebo ne?
„Já takhle dopředu nepřemýšlím. Opravdu to neřeším a nedělám tím žádnou pózu do novin. Já si to tu chci užívat, dokud to půjde. Když to půjde dlouho, fajn. Jestliže ne, nic se neděje. Zabalím si věci a půjdu. Já mám v těchto věcech jasný názor a proto se ani nikdy nestresuju možností vyhazovu. Kdyby mě to tady nebavilo, nebo mi lezli na nervy, sám od sebe to skončím. Nemám takové ambice, abych si vštěpoval, že tu musím vydržet co nejdelší dobu.“

Našel jste po svém příletu klub MODO na zhruba stejné úrovni jako před patnácti lety?
„Zatímco město si zůstalo hodně podobné, klub se razantně změnil. Býval to domácí, rodinný klub. Přirovnal bych to ke Znojmu, když jsem tam trénoval. Tam to bylo fantastický. Teď už je MODO velká firma. Jako Sparta nebo Slavia u nás. Ani tady všechny lidi neznám.“

V sestavě máte i gólmana Romana Málka, který minulou sezonu zakončil neutěšeným odchodem z Plzně. První zápas s Frölundou se mu tolik nepovedl jako druhý. Jak jste s ním spokojený?
„Roman chytal i první zápas výborně, akorát jen puk mu vypadl a byl z toho gól. Nevadí. V sobotu nás držel celej zápas, hlavně jeho zásluhou jsme Djurgarden porazili. Jsem s ním velice spokojenej, jde mu to moc dobře.“

Pokud by to šlo, vzal byste si do MODO ještě nějakého krajana?
„Určitě! Původně jsme uvažovali o Petru Vampolovi a Tomášovi Netíkovi. Ani jednomu se ale nabízené smlouvy nezdály lukrativní, proto je nepřijali. Dalšímu Čechovi v týmu se vůbec nebráním, samozřejmě to ale musí být posila.“

Vy sám osobně jste dostal lukrativní kontrakt?
„Nemyslím si, že mám bůhvíjakou smlouvu. Pokud to převedu jen na peníze, loni v Ústí nad Labem jsem měl lepší kontrakt.“

Málokdo by asi učinil to samé, co říkáte?
„Jenže já to chtěl zkusit. Považuju to za obrovské štěstí, že si na mě v MODO vůbec vzpomněli. Já za sebou nemám velkou trenérskou historii ani žádné obrovské úspěchy, nebudu si na nic hrát.“

Faktem je, že z druhé nejvyšší české ligy se do první švédské nechodí...
„Copak ze druhé české, ale ani z extraligy se do Švédska nedostanete. A to můžete klidně vyhrávat mistrovské tituly. Já měl kliku, že se o mně někdo zmínil a poskytl mi šanci.“

Pátral jste, kdo jím byl? Kdo si řekl, zkusme Miloše Hořavu. Třeba to bude ten pravý.
„Tuším, odkud asi vítr vane. Základ toho všeho asi byl u Kenta Forsberga, jenž mě tu kdysi trénoval. Tím se to nejspíš celé rozjelo. Podobnou možnost mi dal před lety Jarda Vlasák, který si mě vytáhl z Kladna do Znojma.“

Na co si v našvihané Elitserien troufáte?
„Žádné jiné cíle než play off si nedáváme. Na jaře do něj MODO nepostoupilo, takže první úkol je jasný.“