„Čekali jsme trošku větší odpor Slováků, ale to se stane,“ usmíval se Eliáš, jenž po Michálkově gólu na 7:0 navyšoval záhy poté na konečné resumé.

Eliáš se v Klotenu ukázal v sobotu ráno kolem deváté hodiny. Ani nešel na rozbruslení, jen si připravil sadu holí, dal si oběd, chvilinku pospal a šel na to. „Spal jsem snad jen hoďku a to jsem se ještě díval na hodinky, kolik je. V letadle jsem nespal vůbec. Opravovali letadlo, čímž mě vynervovali ještě víc. Do toho blbý počasí v New Yorku, samý turbulence po cestě. Byl jsem tak vystresovanej, že jsem cestou vůbec nespal,“ popisoval trmácení do Evropy.

Jak takové situace zvládáte, kdy vám chybí dostatek spánku?
„Já s tím takové zkušenosti nemám. Zato kluci, kteří v Devils ponocují i během sezony, s tím problémy nemají (usmívá se). Spánek nakonec nebude takový handicap jako to, že jsem nebyl čtyři dny na ledě.“

Národní tým bez vás a Michálka prohrál 1:5, po vašem nástupu přišla paráda 8:0. Co jste s sebou přivezl za talisman?
„Já? Já jsem hlavně přinesl štěstí Karlíkovi Rachůnkovi. V kabině kluci říkali, že jsme přijeli tři noví hráči, já, Milan Michálek a Karel.“ (směje se)

Jak jste se tedy cítil na ledě?
„Samozřejmě jsem to nějakým způsobem pociťoval, puk mi odskakoval, asi dvakrát mi utekl. O to víc jsem rád, že se zápas vyvíjel tak, jak se vyvíjel. Bylo pro mě jednodušší se do toho dostat a zápas odehrát v optimální formě.“

Ještě za mořem jste četl zprávy o tom, jak Češi zbytečně faulují a prohrávají. Neřekl jste si, že tohle je přeci úplně jiný tým?
„Ani ne. Nečekal jsem rozhodně tak jednoduché dvě třetiny, ale to je plus pro náš tým. Začali jsme hrát agresivně, disciplinovaně dozadu a vynutili si přesilovky. Nedělali jsme moc velké chyby, samozřejmě, že ve třetí třetině za stavu 8:0 to nemůže být ono. Ale nenechali jsme se vylučovat, což je pozitivní. Hlavně, ať tak hrajeme i v neděli.“

Jak se vám hrálo s Michálkem a Plekancem?
„Bylo to fajn. S Plekym i Milanem se mi hrálo dobře. Vypracovali jsme si pár dobrých šancí, byly tam pěkný kombinace. Všichni tři jsme schopni hrát zodpovědně dozadu, dobře se doplňujeme, umíme komunikovat.“

S Milanem Michálkem jste přiletěli v hodině dvanácté. Jak vám to sedělo přímo s ním?
„Milan mě hodně mile překvapil. On je skvělej hráč, strašně silnej na puku, podrží to. Pleky to samé. Doufám, že budeme stejně pokračovat.“

Michálek si naoko postěžoval, že jste mu vynadal, ať vám neleze na levé křídlo…
„Ale nééééé (směje se). Mně bylo před zápasem řečený, že mám hrát pravaso. Já to vzal, klidně to odehraju. Ale to je jediná pozice, kterou moc nehraju. A protože je Milan mladší, šel na pravaso on!“ (usmívá se)

Před cestou do Švýcarska jste v rozhovoru pro Sport prohlásil, že si zahrajete všude, klidně i v obraně. Tam jsou problémy, takže…
„Ani náhodou. Rolda (Rolinek) tam ve třetí třetině absolutně dominoval, v obraně si získával velkej respekt, hrál skvěle do těla. Podle mě už na beku nemám fleka.“ (usmívá se)

Pomůže vám duel se Slováky k rychlejší aklimatizaci?
„To je právě ošemetný… Budu se snažit hrát i v neděli co nejlíp, ale ze zkušeností vím, že druhý den se únava nakumuluje. Ale jsem rád, že jsem to utkání odehrál, trochu se zapotil a zase se dostal do té hokejové kondice, pohrál si s pukem. To bylo na tom fajn.“

Na šampionátu máte možnost napravit zklamání z vyřazení ze Stanley Cupu. Berete to tak?
„Doufám, že zlepšíme hru i výsledky, potěšíme sebe i naše fanoušky a ve vyřazovacích bojích ukážeme dobré výkony. Když je možnost hrát za reprezentaci, tak by toho měl člověk využít. Mít medaili z mistrovství světa, to je motivace. Byl by to krásný úspěch. Loni jsem si mistrovství hrozně moc užil, celou dobu jsem věřil, že máme na lepší výsledek než čtvrtfinále. Byl jsem zklamaný.“