Hadamczik se zlobil na sudí: Slováci nám zraní hráče a žádný trest?
ROZHOVOR | Začalo to zraněním Martina Erata, pokračovalo sčítáním dalších otřesených hráčů. Do toho spálené gólové šance, tyčky a obrovské minely zkušených hráčů, slovenské góly… Alois Hadamczik kočíroval ze střídačky děsivě nepovedené představení.
Na tiskové konferenci pogratuloval Vladimíru Vůjtkovi a pak se pustil do rozboru utkání, které jej zdeptalo. „Měl jsem dát do branky Štěpánka od začátku,“ mrzelo jej, že sám v sobě neprosadil překvapivou myšlenku. Ovšem to asi zápas nerozhodlo…
Po skvělém čtvrtku je tu najednou naprosto jiná nálada. Děsná…
„Jsem hodně zklamaný, zvlášť po výkonu ve čtvrtfinále. V semifinále je každý soupeř těžký, ale my si hodně věřili. Trochu se projevila únava po Švédsku, cestování, do toho brzké zranění Erata, později otřesený Frolík, koleno Koukala… Musel jsem s tím míchat, už jsem neměl hráče k dispozici. Jeden vypadl úplně, druzí mohli hrát tak na půl. Bez gólů nemůžeme vyhrát…“
Dokážete pochopit, proč po tak náramném týmovém výkonu přišly tak zásadní hrubky?
„V takovém utkání se tak velké hrubky nemohou stávat. Individuální chyby byly u všech tří gólů, to už se pak těžko napravuje. Jinak přístup hráčů byl dobrý. Nasazení a vůle hráčů, nic nechybělo.“
Nedonutili však český tým k chybám Slováci?
„Nedonutili. Míra Blaťák měl před třetím gólem čistý puk, kdyby udělal dva kroky za bránu, nemusel ho dávat za sebe… Nepadl by gól. Tomáš Plekanec přihrával v přesilovce na druhou stranu, pokazil to v tu chvíli. Pořád to ale byla jen zkažená nahrávka, ještě kdyby náš bek odcouval a neskákal na led (Blaťák), soupeř jel do plných. Navíc Slováci nájezdy famózně proměnili.“
Slováci proti vám použili klasické české zbraně, výbornou obranu a ještě lepší brejky. Nepamatuji, že by tak kompaktně v minulosti někdy hráli…
„První gól nebyl z brejku, tam šel Šatan po mantinelu a dal gól. Za stavu 1:1 jdeme na vyžehlený led na přesilovku, soustředíme se na gól, oni nám ujedou. To není brejk, ale zase naše hrubá chyba. No a pak jsme měli puk pod kontrolou a sami ho ztratili.“
Výměna gólmana Štěpánka za Kováře byl trest, anebo snaha tým nabudit?
„Chtěl jsem zkusit něco jiného, aby se otočil výsledek, dát tomu impuls. Teď ale měl soupeř i víc štěstí než my.“
Nemohli jste změnit taktiku, nechat pustit víc Slováky k sobě a hrozit častěji z brejků? Protože to dobývání branky úspěch dlouhodobě nepřinášelo.
„Spíš si říkám, jestli jsem neměl dát Štěpánka do branky od začátku.“
Proč?
„Vím, po těžkém utkání se Švédy se taková výměna těžko dělá. Ale říkám si, jestli té zátěže nebylo na Kubu Kováře až moc… Mohl to být impuls pro tým. Řekli jsme si, že budeme hrát stejný hokej jako se Švédy, dobře bránit, napadat, když soupeř nebude mít puk pod kontrolou. Druhou třetinu jsme na ně vlítli, dostali jsme je pod tlak, že nemohli ven ze třetiny. Ale pokud nedáte góly a v první minutě třetí třetiny dostanete gól, je to těžké…“
Slováci věděli přesně, co hrát. Nehnali se dopředu, čekali si na soupeře. Nešlo to předvídat?
„Ale vždyť oni nám neujížděli do přečíslení! Tři na dva, čtyři na dva... Prohráli jsme si to sami hrubkami. Ty góly jsme jim skoro darovali.“
Nakolik s hráči zamávalo odstoupení Martina Erata s podezřením na otřes mozku?
„Narušila se nám první pětka, odešel výborný hráč. Vůbec nevím, jestli bude moci v neděli hrát. Jsem na rozhodčí vzteklý! Martin Erat vůbec nebyl v kontaktu s hráčem, ten přijel (Hudáček) a srazil ho. Je nepochopitelné, jaké zákroky tady sudí pouští. Na Frolíka to samé, roztrhli mu obličej. Neměl kotouč a sestřelil ho hráč úplně odjinud. To jsou všechno tresty na pět minut za napadení. A žádné odpovědi od rozhodčích, jen klid, klid, hrajte…“
Má cenu to řešit před bitvou o bronz?
„Nemá. Pořád tady chodíme na semináře, hrozí nám smluvní pokutou, pokud nepřijdeme, ale pak to, co se tam řekne, stejně nepískají. Šéfové z IIHF by se měli chytit za nos. Klidně jim to se sestříhám a ukážu. Neuvěřitelné!“
