- Video se připravuje ...
V kabině strávil s bronzovými hrdiny nejvíc času, staral se o ně. Kustod juniorské reprezentace Jan Vejvoda zná medailemi ověnčený tým dokonale. Pro deník Sport nabídl náhled, který nikdo jiný poskytnout nedokáže. „Dřív byli kluci větší grázlové. Teď jsou hodní, nedělají kraviny. V tomhle se junioři dost mění, už nejsou lumpové,“ pověděl o národním týmu do 20 let člen štábu Patrika Augusty. A pak se pustil do bližšího seznámení s některými hráči.
Michael Hrabal (brankář)
„Typickej gólman. Když nastane zápas, je absolutně soustředěný a ve svém světě. Na druhou stranu když se nehraje, nebo je trénink, umí si v kabině udělat srandu sám ze sebe, což mě překvapilo. U některých to nejde ruku v ruce. Do party zapadne, je komunikativní, chytrý kluk, který chodí na univerzitu. Ví, co chce, a jde si za cílem. Dá se s ním bavit o tématech mimo hokej.“
Jan Kavan (brankář)
„Role, kterou měl, mu perfektně sedla, pro tým byl ideální parťák. I když nebyl v hlavní úloze, vzal turnaj za správný konec, klukům přál a fandil, hecoval je. Kolikrát mi přišlo, že mistrovství prožíval víc než ti, kteří byli na ledě. Pohodář, ochotný přijmout roli. Mohl mít možná vyšší ambice, ale podřídil se týmu.“
Tomáš Galvas (obránce)
„Galvi! Takové naše děťátko. Když byl vloni ještě mladší, říkali jsme mu miminko. Pořád je stejný, pořád se směje a udržuje se v pozitivní náladě. V některých věcech je potřeba ho usměrňovat a vést, přijde se třikrát zeptat na to samý, ale takovou má povahu. Myslím to jenom v dobrém.“
Adam Jiříček (obránce)
„Řekl bych, že je kopií bráchy – vizáží i projevem. Charakterizoval bych ho jako srandistu. Když jsme měli vánoční večírek, moderoval ho, čehož se zhostil celkem dobře. Srandu fakt udělat umí. Někdy byl přidrzlejší i směrem k nám kustodům, ale brali jsme ho. Myslím si, že si turnaj užíval, i když ze začátku mohl prožívat nervozitu, výpadek ho limitoval. Ale postupem času se do tempa dostal. Začal se víc projevovat, byl v pohodě.“
Jakub Dvořák (obránce)
„Dvořka je uvědomělej, bezproblémovej kluk. Když od nás něco potřeboval, přišel, poprosil a ještě poděkoval.“
Vojtěch Port (obránce)
„Neřekl bych, že by něčím vyčníval. Zhostil se ale výborně oslav, to bude nejspíš jeho silná stránka. Působil na mě jako pohodář.“
Matteo Kočí (obránce)
„Kočka byl DJ, duše týmu. I když se v zápasech nedařilo, nebo nastal kritický moment, snažil se mančaft nabudit, přestože tolik nehrál. Byl paradoxně výraznější osobnost, velký hecíř, který dělal srandu, snažil se ostatní táhnout. Cítil, že patří mezi starší a zkušenější.“
Matěj Maštalířský (útočník)
„Ze začátku jsem si myslel, že by mu mohla víc sedět kapitánská role než Šalinovi. Přemýšlel jsem, že mu trenéři „céčko“ nechají. Mašty v kabině dokáže něco říct, je komunikativní směrem k trenérům, organizačně dospělý. Ale že by byl výrazný, dělal srandu, to ne. Spíš co řekne, to udělá.“
Miroslav Holinka (útočník)
„Hodně makal! Nijak výrazně se neprojevoval. Kam ho trenér postaví, tam si svoje odehraje. Další dobrej kluk.“
Eduard Šalé (útočník)
„Překvapil mě. Na předchozích mistrovstvích nebyl v roli top lídra, vzhledem k jeho projevu jsem si ho nedokázal hned představit jako kapitána. Navenek působil lehkovážně, že ho věci nestrhnou. Nakonec byl ale správnou volbou, výkony na ledě měl a tým za ním šel. Zhostil se toho správně. Cítil velkou odpovědnost, bral věci na sebe. Když jsem s ním mluvil osobně, třeba ze zápasu s Američany byl špatný.“
Jakub Štancl (útočník)
„V kabině o něm člověk neví, takže pozornost musí dohánět na ledě. Za něj mluví víc než slova hlavně výsledky, což je ze všeho nejdůležitější.“
Vojtěch Hradec (útočník)
„Podobný typ jako Kuba Štancl, nikterak výrazný, ale o to víc je vidět na ledě. Hodně turnaj prožíval vnitřně, strašně chtěl úspěch. Byla na něm vidět upřímná radost z gólu i z medaile, opravdu hodně chtěl.“
Petr Sikora (útočník)
„Takhle… Bučení mu bylo úplně jedno. Na každého má samozřejmě taková situace nějaký vliv, ale on ji vzal. O to víc chtěl potom dát gól. Kluk, kterému nic takového nevadí, spíš hokejový drzoun. Přesně hráč, kterého v týmu chcete, ale nechcete hrát proti němu.“
Adam Jecho (útočník)
„Kdyby nedal gól Kanadě, tak bych si myslel, že na turnaji skoro nebyl… Samozřejmě si dělám srandu. Super kluk, ale nevýrazný. Když se ho člověk na něco zeptá, umí být komunikativní, ale určitě ne sám od sebe.“
Jiří Felcman (útočník)
„To je prostě Jirka. Jak to říkal Aušus v kabině? Z něho člověk moc nedostal, má takový svůj svět. Je uzavřená povaha, jinak taky velmi hodný.“
Adam Novotný (útočník)
„Mladej, energickej, hodně pozitivně naladěnej. Řekl bych smíšek. Byl v klidu, uvolněnej, prostě pohoda. Pozici třináctého útočníka bral. Byl rád, že na šampionátu může být a přijal by opravdu jakoukoliv roli.“
Adam Židlický (útočník)
„Na ledě bojovník a rváč, nic ho nerozhodí. Nechci říct, že mu je všechno jedno, protože zápasy určitě prožívá hodně. Z oslav měl pokaždé radost, ale je pohodář. Asi mu takové nastavení pomáhá.“
Patrik Augusta (trenér)
„Štáb mu funguje, nikdo nemusí nikomu nic říkat a všichni dělají svou práci. Když Patrik náhodou něco přece jen chce, řekne si. Táhneme za jeden provaz, každý plní roli. Patrik si lidi vybral, stoprocentně jim důvěřuje. Spolupráce je bezproblémová. Rovnej chlap, který umí normálně komunikovat. Navíc za ním může kdokoliv přijít, je úplně v pohodě.“
Související články
Témata:
kustod, sport, hokej, ms hokej u20, Jan Vejvoda, Patrik Augusta, Vánoce, Jakub Dvořák, trenér, Eduard Šalé, Jan Kavan, Petr Sikora, Adam Jiříček, Jakub Štancl, Adam Novotný
