Nabídky z ruské KHL už k němu dolétly několikrát. Zatím vždycky kouč Vladimír Růžička s díky odmítal. Teď se zdá, že vábení Omsku je mimořádně silné. „Nevylučuju, že do KHL někdy půjdu. Ale v současné době na to vůbec nemyslím. Prioritou je nároďák,“ tvrdí trenér české reprezentace.
Klubové angažmá spojil Vladimír Růžička dosud výhradně se Slavií. Právě kvůli klubu svého srdce ruským zájemcům s nabídkou lukrativních štací vzkazoval: „Děkuji, ale ne“. Nyní by se to ale mohlo změnit, ve Slavii už není…
Hokejovým zákulisím zní, že dalšímu vábení Omsku už asi těžko odoláte.
„Je mi jedno, co se kde říká. Každopádně vím, že v této sezoně udělám maximum, abychom dopadli co nejlépe na mistrovství v Praze. Víc mě nezajímá.“
V jaké fázi jsou tedy vaše námluvy s ruským klubem Avangard?
„Nezastírám, že nějaký zájem ze strany týmů v KHL proběhl. Ale je nesmysl, že už bych s někým byl dohodnutý. To je blbost. Všem zájemcům jsem jasně řekl, že se s nimi budu bavit až v době, kdy skončí šampionát. Jestli mají zájem, musejí počkat. Do té doby nic řešit nebudu.“
Ale KHL vás láká, ne?
„Už v minulosti jsem měl několik nabídek, ale nikdy jsem nechtěl odejít ze Slavie. Teď je situace jiná, u národního týmu mi po mistrovství vyprší kontrakt. Takže nevylučuju, že do Ruska jednou odejdu. Určitě je to pro mě lákadlo. Byla by to zase nová zkušenost, nebránil bych se tomu. Ale pozor, nic není dané dopředu. Znáte mě, takže dobře víte, že jsem nejradši doma.“ (usměje se)
No právě. I vaši kamarádi tvrdí, že si vás nedokážou představit trénovat někde v cizině.
„Proto je zbytečné předbíhat. Zatím nejsem rozhodnutý, není to nic jednoduchého. Musel bych zvážit pro a proti. Navíc kdo ví, jak se tam vyvine ekonomická situace, všichni víme, co se v Rusku děje.“
A za jakých okolností byste rád zůstal u národního týmu?
„Té práce si moc vážím. Vést reprezentaci je to nejvyšší ocenění, proto jsem během minulé sezony kývl, že do toho půjdu. Ale jedno vím jistě. Pokud se nám na šampionátu v Praze nepodaří získat medaili, stoprocentně u nároďáku skončím.“
Proč tak razantní slova?
„Protože by to bylo podruhé v řadě bez medaile. Poslední mistrovství v Bělorusku sice bylo specifi cké, k mužstvu jsem přišel až před turnajem, ten prostor nebyl takový. Ale i tak, skončili jsme čtvrtí. Takže když podruhé v řadě nebude medaile, nechci se tam držet za každou cenu, aby někdo tvrdil, že jsem tam ze známosti nebo z protekce. To nemám zapotřebí. Máme spoustu jiných trenérů, ať dostane šanci někdo jiný.“
A když medaile bude?
„Tak uvidíme. Záleží, jaký by byl zájem ze strany svazu. Teď se o tom nechci víc bavit. Mám v hlavě jenom to, abychom v Praze uspěli. Tomu všechno podřídím.“
Ale když to nevyjde, dá se předpokládat, že zamíříte do toho Omsku…
„Už mě do ničeho netlačte. Je to předčasné. Jenom znovu opakuju, že mě zkušenost v cizině láká. Víc nemám co dodat.“
Jak byste oprášil ruštinu?
„To bych snad zvládl. Něco rusky, česky, trochu anglicky. Nějak by to snad šlo. (pousměje se) V české extralize už jsem byl dlouho, je na čase zkusit i něco jiného. Kdyby nepřišla nabídka od nároďáku, tak už v této sezoně bych byl v cizině. Ten zájem byl.“
Stále platí, že sníte i o angažmá v NHL, nejslavnější lize světa?
„No, tak určitě by bylo super, kdyby se mi tam podařilo nějak nakouknout. Ale to si myslím, že je spíše sci-fi. A víc už k tomu říkat nechci. Pojďme se bavit o mistrovství. Ne o tom, co bude potom. Je mi jasné, že budeme doma pod obrovským tlakem. A všichni se na to musíme připravit.“
