Devětkrát se konal světový šampionát v ledním hokeji na území Česka a Československa. A až na jednu výjimku se domácí hokejisté pokaždé mohli radovat ze zisku cenného kovu. Třikrát vybojovali českoslovenští hokejisté zlato, jednou stříbro a čtyřikrát bronz. V jediném případě odešli bez medaile. Stalo se to na zatím posledním světovém šampionátu konaném na domácím ledě v Praze před 11 lety. Podívejte se na historii všech devíti světových šampionátů konaných se na území České/Československé republiky.
Mistrovství světa v roce 1933
1933 BRONZ
1. USA
2. Kanada
3. Československo
+ Teprve druhá medaile národního týmu v historii, první od bronzu z roku 1920.
+ Utkání o 3. místo s Rakouskem rozhodl na konci druhého prodloužení dvěma góly Josef Maleček, postava Jágrova věhlasu v meziválečném období a nejlepší střelec turnaje s 10 trefami.
+ Kanada se vůbec poprvé nestala světovým šampionem, ve finále podlehla 1:2 v prodloužení americkým rivalům, reprezentovaným výběrem Massachusetts Rangers.
+ Teprve tři měsíce otevřený stadion na Štvanici za 9 dní přilákal přes 100 tisíc návštěvníků.
Mistrovství světa v roce 1938
1938 BRONZ
1. USA
2. Kanada
3. Československo
+ Teprve druhá medaile národního týmu v historii, první od bronzu z roku 1920.
+ Utkání o 3. místo s Rakouskem rozhodl na konci druhého prodloužení dvěma góly Josef Maleček, postava Jágrova věhlasu v meziválečném období a nejlepší střelec turnaje s 10 trefami.
+ Kanada se vůbec poprvé nestala světovým šampionem, ve finále podlehla 1:2 v prodloužení americkým rivalům, reprezentovaným výběrem Massachusetts Rangers.
+ Teprve tři měsíce otevřený stadion na Štvanici za 9 dní přilákal přes 100 tisíc návštěvníků.
Mistrovství světa v roce 1947
1947 ZLATO
1. Československo
2. Švédsko
3. Rakousko
+ První poválečný šampionát se měl původně konat v Londýně, ten ale podstoupil pořadatelská práva Praze. Poprvé chyběla Kanada.
+ Šokující obrat v závěru turnaje: původně měla rozhodnout bitva neporažených Čechoslováků se Švédy, domácímu týmu by stačila ke zlatu i remíza, ale prohrál 1:2 a ztratil naděje. Jenže v poslední den Švédsko zkolabovalo 1:2 s Rakušany, jež předtím Čechoslováci rozdrtili 13:5. Cesta k historickému titulu se rozevřela triumfem 6:1 nad Američany.
+ Hvězdou turnaje byl útočník Vladimír Zábrodský, nejlepší střelec s 29 zásahy.
Mistrovství světa v roce 1959
1959 BRONZ
1. Kanada
2. SSSR
3. Československo
+ Naposledy se bojovalo o světové medaile na Štvanici, hrálo se i v Bratislavě, Brně, Ostravě, Plzni, Kladně, Mladé Boleslavi a Kolíně.
+ Poprvé se lidé mimo stadiony nespoléhali jenom na rozhlas, objevily se televizní přenosy.
+ Podle rozhodnutí svazu měl vést reprezentaci trenér ligového šampiona, jímž byl očekáván Vladimír Bouzek z RH Brno, ale překvapilo Kladno, proto se jím stal Vlastimil Sýkora.
+ Bronzovou medaili pojistil střelou na 5:3 do opuštěné kanadské branky Miroslav Vlach, obránce
Karel Gut si připsal 100. reprezentační start, jako druhý v dějinách po Josefu Malečkovi.
Mistrovství světa v roce 1972
1972 ZLATO
1. Československo
2. SSSR
3. Švédsko
+ Po 23 letech znovu československé zlato, působivé představení s 9 výhrami z 10 zápasů a skóre 72:16, jediná ztráta za remízu 3:3 se SSSR.
+ Sověti si jeli do Prahy pro desátý titul v řadě, poprvé od okupace z roku 1968, proto v hledišti postávali těžkooděnci, komunistický režim měl obavy z nepokojů.
+ Hrálo se ve Sportovní hale, bez trucující Kanady a USA (v B-skupině), hokejisté měli poprvé na zádech jmenovky,
+ Největšími hrdiny byli brankář Jiří Holeček s beky Františkem Pospíšilem a Oldřichem Machačem, všichni tři byli zařazeni do All-stars týmu.
Mistrovství světa v roce 1978
1978 STŘÍBRO
1. SSSR
2. Československo
3. Kanada
+ Útok na zlatý hattrick po Katovicích a Vídni pohořel na jediném gólu, o který stačilo prohrát v posledním zápase se Sověty (1:3). Dost možná to byl původně uznaný a vzápětí neuznaný Martincův gól za stavu 0:2 v poslední minutě druhé třetiny.
+ František Černík se blýskl hattrickem v prvním duelu s SSSR (6:4), Ivan Hlinka se (společně s Jiřím Holečkem a Jiřím Bublou) dostal do All-stars, ačkoliv měl před MS nohu v sádře a skoro měsíc netrénoval.
+ Poprvé se na MS objevily nastupující sovětské legendy: nový trenér Viktor Tichonov, útočník Sergej Makarov nebo obránce Vjačeslav Fetisov, nejlepší bek turnaje.

Mistrovství světa v roce 1985
1985 ZLATO
1. Československo
2. Kanada
3. SSSR
+ Po osmi letech titul, už třetí domácí.
+ V rozhodujícím zápase s Kanadou (5:3) oslnil 22letý nováček Jiří Šejba hattrickem, který završil památným sólem v oslabení.
+ Tým se předtím bál o postup do finálové skupiny, prohrál s USA, SSSR a remizoval s Kanadou. Boje o medaile ale zahájil výhrou nad Sověty 2:1 i díky slavnému gólu Vladimíra Růžičky proti vyjetému brankáři Myškinovi, pak deklasoval USA 11:2, přestože skoro v polovině zápasu ztrácel 0:1.
+ Kanadu reprezentovala mladá esa Mario Lemieux, Ron Francis nebo Steve Yzerman

Mistrovství světa v roce 1992
1992 BRONZ
1. Švédsko
2. Finsko
3. Československo
+ Hrálo se v Praze a Bratislavě, s novým trenérským tandemem Ivan Hlinka - Jaroslav Walter, poprvé se systémem play off a naposledy v rámci společného státu.
+ Z bronzového olympijského týmu v Albertville zůstalo 19 hráčů, přidaly se dvě posily z NHL, obránce František Musil a útočník Robert Reichel z Calgary
+ Po čtvrtfinálové jízdě s USA (8:1) zdrtily tým samostatné nájezdy s Finy, přestože ještě 124 sekund před koncem základní doby vedl.
+ Musil a útočník Petr Hrbek se zařadili do All-stars, Róbert Švehla byl vyhlášen nejlepším obráncem turnaje.
Mistrovství světa v roce 2004
2004 ČTVRTFINÁLE
1. Kanada
2. Švédsko
3. USA
+ Jediné domácí MS bez medaile, až 5. místo navzdory 6 výhrám (včetně 6:2 nad šampiony z Kanady) a jedinému zaváhání - ve čtvrtfinále.
+ Proti USA nestačil náskok 2:0, v nájezdech trefili David Výborný a Jaromír Jágr tyč, rozhodl obránce Andy Roach parádním blafákem proti Tomáši Vokounovi.
+ Novou pražskou Sazka Arenu plus halu v Ostravě naplnilo rekordních 552 097 lidí, víc jich přišlo až v Bělorusku 2014.
+ První velký turnaj odehrál Alex Ovečkin, ale Rusové skončili až na 10. místě.